Otevřít hlavní menu

Bystřice (okres Benešov)

město v okrese Benešov ve Středočeském kraji

Město Bystřice (něm. Bistritz nebo Bistritz bei Beneschau) leží ve Středočeském kraji, okrese Benešov. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel, katastrální území města má rozlohu 6339 ha.

Bystřice
Bystřice01.JPG
Znak obce Bystřice
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0201 529451
Kraj (NUTS 3) Středočeský kraj (CZ020)
Okres (LAU 1) Benešov (CZ0201)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Benešov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 63,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 422 (2019)[1]
Nadmořská výška 365 m n. m.
PSČ 257 51
Zákl. sídelní jednotky 25
Části obce 26
Katastrální území 10
Adresa městského úřadu Dr. E. Beneše 25
257 51 Bystřice u Benešova
Starosta Michal Hodík
Oficiální web: www.mestobystrice.cz
Email: zdenek.kazda@mestobystrice.cz
Bystřice
Bystřice
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti 7 km severně leží město Benešov, 16 km východně město Vlašim, 19 km západně město Sedlčany a 30 km severně město Říčany.

Obsah

GramatikaEditovat

Bystřice je podstatné jméno rodu ženského a skloňuje se podle vzoru nůše. Správné skloňování je tedy Bystřice bez Bystřice - nikoliv bez Bystřic.

Členění městaEditovat

Město se člení na celkem 26 částí, které leží na deseti katastrálních územích:

HistorieEditovat

Bystřice je poprvé připomínána ve 2. polovině 13. století. Osada vznikla z potřeb obchodní cesty. Výhodná poloha v mírné kotlině v údolí říčky lákala k odpočinku a napojení zvířat. Koncem 14. století byl v sousední vísce Léště, dnes Líšně, vystavěn hrad. Původní vlastníky Benešovice vystřídali v 15. století Šternberkové. Bystřice byla králem Jiřím z Poděbrad v roce 1471 povýšena na městys. Velký rozmach celé oblasti nastal v druhé polovině 16. století, začalo se s budováním mnoha domů, mlýnů, rybníků, sadů.

Za druhé světové války se část města západně od železniční trati stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat[2]. Město Bystřice vydalo u příležitosti 70. výročí vystěhování publikaci Poskládané vzpomínky, sestavenou ze vzpomínek pamětníků.

V Bystřici se během války nacházel také koncentrační tábor[3] pro osoby z tzv. smíšených manželství a manžele, kteří se odmítli rozvést se svými židovskými manželkami.[4] Táborem tak prošlo mnoho významných českých osobností, např. Oldřich Nový, Ondřej Sekora, Miloš Kopecký, Jára Pospíšil, Ladislav Rychman, Ronald Kraus, sociolog Jiří Musil, malíř Alfred Fuchs, ad. Existenci tábora připomíná pomník s pamětní deskou umístěný západně od železniční trati nedaleko viaduktu.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický a soudní okres Benešov[5]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Benešov
  • 1868 země česká, politický a soudní okres Benešov
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Benešov[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Benešov[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Benešov[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Benešov[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932Editovat

Ve městě Bystřice u Benešova (1600 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  •  
    Pohled na Bystřici od hřbitova
    Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 2 cihelny, továrna na dláta, nebozezy a hoblíková železa, výroba karoserií, lihovar, mlýn, továrna na nábytek, pletárna, továrna na hospodářské stroje, strojírna, velkostatek Söller (pamětníci vyslovují "šoler").
  • Služby (výběr): 3 lékaři, 2 autodopravci, bio Sokol, 2 cukráři, drogerie, hodinář, 3 hostince, 7 krejčí, mechanik, obchod s obuví Baťa, 5 sadařů, 3 sedláři, Okresní záložna hospodářská v Benešově, Městská spořitelna v Benešově, Živnostensko-obchodnická záložna v Bystřici, 2 zahradníci.

Ve vsi Božkovice (přísl. Radošovice, Tožice, 564 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Božkovicích, 5 hostinců, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

V obci Drachkov (přísl. Zahořany, 550 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, kovář, krejčí, Spořitelní a záložní spolek pro Drachkov, kolář, 2 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, velkostatek.

V obci Jinošice (přísl. Líštěnec, Opřetice, Hutě, Vrbětín, 315 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] cihelna, 2 hostince, kovář, mlýn, 2 trafiky.

V obci Jirovice (přísl. Hanzlov, Hůrka, Chvojen, Jarkovice, Mariánovice, Semovice, 606 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] cihelna, 3 hostince, kovář, mlýn, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 velkostatky Správy státních statků.

V obci Líšno (přísl. Horní Podhájí, Mokrá Lhota, 754 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] cihelna, kovář, 2 hostince, 2 koláři, 2 krejčí, lihovar, malíř, mlýn, 2 obuvníci, pila, 3 obchody se smíšeným zbožím, 3 trafiky, 2 velkostatky.

Ve vsi Nesvačily (přísl. Petrovice, 633 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, obuvník, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář, velkostatkář Krása (nájemce dvora Petrovice).

V obci Ouběnice (přísl. Jiřín, Strženec, 547 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, samostatná obec se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] 2 koláři, mlýn, 4 hostince, 2 kováři, 3 obuvníci, 2 porodní asistentky, truhlář, 3 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Ouběnicích, 3 trafiky.

Ve vsi Tvoršovice (přísl. Mlýny, 284,  obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Bystřice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18] cihelna, 2 obchodníci s dobytkem, 2 hostince, kovář, lihovar, 3 mlýny, obuvník, řezník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatkář Novák (majitel paláce U Nováků ve Vodičkově ulici v Praze).

PamátkyEditovat

 
Věž kostela v Bystřici
 
Fara v Bystřici u kostela
 
Vstupní brána u kostela

SoučasnostEditovat

Město má dobrou občanskou vybavenost. Nachází se zde lékař, lékárna, domov pro seniory, škola i školka, pošta, barokní kostel, katolická duchovní správa, městská knihovna, fotbalové hřiště. Zejména kolem náměstí jsou soustředěny četné obchody a několik restaurací. K největším místním zaměstnavatelům patří ZD NOVA Bystřice, NAREX Bystřice, ALPLA Petrovice a četní drobní živnostníci. V současné době se město dynamicky rozvíjí, díky nové bytové výstavbě.

Náboženský životEditovat

V Bystřici funguje Římskokatolická farnost Bystřice u Benešova s farním úřadem v Bystřici, do ní patří většina území města s výjimkou Ouběnic a okolí, které patří do farnosti votické. Farnost je spravována administrátorem v Bystřici. Město náleží do vikariátu benešovského a arcidiecéze pražské. Z 4276 obyvatel většina obyvatel deklaruje, že jsou buďto bez vyznání (1280), nebo náboženskou víru neuvádějí (2168).[zdroj?] Jako věřící nehlásící se k žádné církvi se přihlásilo 278 obyvatel a jako věřící, k nějaké církvi se hlásící se deklarovalo 550 občanů, z toho nejvíce k Církvi římskokatolické (430) a k církvi československé (31). Na území města jsou katolické kostely v Bystřici (farní), na Tožici, v Ouběnicích a v Nesvačilech. V Nesvačilech je ještě kostel církve československé husitské, spravovaný z Jílového u Prahy, patřící do vikariátu Praha-Venkov, do diecéze pražské.

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice I/3 Mirošovice - Benešov - Bystřice - Tábor - České Budějovice a II/111 Bystřice - Divišov - Český Šternberk.
  • Železnice – Město Bystřice leží na železniční trati 220 (Praha -) Benešov u Prahy - Tábor - České Budějovice. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 4. koridoru. Doprava byla zahájena roku 1871. V letech 2010–2013 proběhla na trati zásadní modernizace včetně přeložení a napřímení některých úseků. Po napřímení trati se objevila na přelomu let 2015/2016 myšlenka využít starou trasu pro vybudování cyklostezky z votického nádraží k olbramovickému a dále do Bystřice. Jejím smyslem by kromě rekreace byla i snazší individuální doprava k olbramovické stanici, kde staví i rychlíky.[20]

Veřejná doprava

  • Autobusová doprava – Městem projíždějí autobusové linky do těchto cílů: Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Plzeň, Praha, Příbram, Sedlčany, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou, Votice.
  • Železniční doprava – Železniční stanicí Bystřice u Benešova jezdí v pracovních dnech 13 osobních vlaků, o víkendu 8 osobních vlaků, zastavují zde i spěšné vlaky z Tábora do Prahy a zpět. Rychlíky zde projíždějí.

TuristikaEditovat

  • Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 0076 Konopiště - Bystřice - Votice a č. 0094 Neveklov - Nesvačily - Bystřice - Postupice.
  • Pěší turistika – Územím města procházejí turistické trasy   Konopiště - Bystřice - Líšno - Žebrák - Ouběnice - Votice,   Bystřice - Jinošice - Ouběnice a   Líšno - Mokrá Lhota - Konopiště.
 
U Zájezdku

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
  3. ČT24. Vyhnání ze středních Čech [online]. Česká televize, 2010-11-18 [cit. 2011-08-01]. Dostupné online. 
  4. Seznam. Krvavá léta: Nacistický lágr v Bystřici u Benešova – Trpěl tu herec Miloš Kopecký i režisér Ladislav Rychman [online]. stream.cz [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 106. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 72. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 246. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 512. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 515. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 740-741. (česky a německy)
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 908. (česky a německy)
  17. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 973-974. (česky a německy)
  18. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1746. (česky a německy)
  19. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-15]. Identifikátor záznamu 150098840 : železniční stanice - výpravní budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  20. CHLUMEC, Karel. Cyklostezka z Votic do Bystřice povede po bývalé železnici. Benešovský deník [online]. 2016-7-13 [cit. 2016-8-6]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat