Ouběnice (Bystřice)
Část obce Ouběnice patří k městu Bystřice. Leží asi 4 km na jih od Bystřice a 10 km na jih od Benešova. V katastrálním území Ouběnice u Votic leží i části Jeleneč, Jiřín a Strženec.
| Ouběnice | |
|---|---|
 Cesta ke kostelu v Ouběnicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Bystřice |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′38″ s. š., 14°41′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 110 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ouběnice u Votic (7,3 km²) |
| Počet domů | 46 (2011)[2] |
  Ouběnice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 117005 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gramatika editovat
Název Ouběnice je podstatné jméno pomnožné. Správné skloňování je tedy Ouběnice bez Ouběnic.
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1327.[3]
Původní tvar jména vsi zněl „Albinici“, tedy lidé Albínovi, z toho vzniklo „Auběnice“; „au“ se četlo jako „ou“ a později se tomu přizpůsobila i psaná forma.
.jpg)
Ve středověku zde stávala tvrz, zemanské sídlo, která zpustla počátkem 15. století. Ouběnice byly poddanskou vesnicí. Obyvatelé se živili většinou zemědělstvím (sedláci, chalupníci). Ves částečně zpustla po třicetileté válce. Roku 1850 vznikla politická obec Ouběnice a její samospráva. Roku 1893 byl v obci založen první spolek – Dobrovolný hasičský sbor; působili tu také divadelní ochotníci. Roku 1885 vznikla obecní knihovna, 1903 poštovní úřad. Roku 1794 byla ve vsi postavena budova školy (byla přestavěna 1844 a 1871). Jako farář tu v letech 1889 až 1919 působil Bohumil Zahradník-Brodský, později ministerský rada a autor povídek a románů (např. Paní pokladníková, Horská myslivna, Vítězství lásky aj.). Roku 1975 se Ouběnice staly osadou města (tehdy obce) Bystřice.
V roce 2000 poprvé vyšla monografie ouběnického rodáka, profesora Petráně, o dějinách vsi Příběh Ouběnic s podtitulem Mikrohistorie české vesnice. Kniha končí rokem 1918. Po osmi letech vyšlo pokračování Dvacáté století v Ouběnicích s podtitulem Soumrak tradičního venkova. Autor líčí nejen dějiny obce, ale i život obyvatel vesnice.
Památky editovat
- kostel sv. Markéty – původně románský, přestavěn goticky, barokně a opět v 19. století; zařízení je novogotické; v kostele je hrobka Radeckých z Radče
- socha svatého Josefa z roku 1830 na návsi
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 68.
Literatura editovat
- Ottův slovník naučný. I. díl. Paseka, Argo, 1996 (reprint původního vydání z r. 1888). (Ouběnice zde lze nalézt pod heslem Alběnice.)
- PETRÁŇ, Josef. Příběh Ouběnic. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 250 s. ISBN 80-7106-469-6.
- PETRÁŇ, Josef. Dvacáté století v Ouběnicích. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 576 s. ISBN 978-80-7106-605-7.
- PETRÁŇ, Josef. Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 990 s. ISBN 978-80-7422-123-1.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 (K – O). Praha : Academia, 1978.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách 3. Praha, 1951.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ouběnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Alběnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Díla Bohumila Zahradníka-Brodského v katalogu Národní knihovny ČR
