Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie (Praha)

bývalý pražský klášter

Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie na Smíchově (zvaný též latinsky Hortus Sanctae Mariae) byla založena v roce 1342 jako první kartouza v zemích Koruny české. Stávala na úpatí Petřína na Smíchově. Jeho existenci dnes připomínají již jen název ulice Kartouzská a někdejší Kartouzská brána, zbořená roku 1862.

Zahrada Panny Marie
Znak kartuziánského řádu
Znak kartuziánského řádu
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha
Smíchov
Souřadnice
Základní informace
ŘádKartuziánský řád
ZakladatelJan Lucemburský
Založení1342
Mateřský klášterKartuziánský klášter Mauerbach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Kartuziánský řád v českých zemích.
 
Přibližná poloha smíchovské Zahrady Panny Marie (rytina Václava Hollara, 1607-1677)

Na přímluvu svého syna Karla IV. nechal král Jan Lucemburský do Prahy pozvat kartuziány s největší pravděpodobností z dolnorakouského kláštera v Mauerbachu. Král Jan tehdy od jakéhosi Temlina z Hory za 400 kop pražských grošů zakoupil pozemek na smíchovském úpatí Petřína, zřejmě poblíž dnešního Újezda, tehdy za hradbami města u konce Hladové zdi.

Jednalo se o poplužní dvůr a spolu s dalšími statky, několik polí a zahrad, 5 mlýnů ad. a k tomu 2000 liber kutnohorského stříbra, které král věnoval kartuziánům. 1. února 1342 pak vydal zakládací listinu kartouzy a nadal ji mnohými privilegii, jako osvobození od daní a poplatků. Na oplátku pak měli řeholníci povinnost slouži vzpomínkovou modlitbu za krále a jeho rodinu.[1]

Smíchovská kartouza byla mateřským klášterem fundací v Králově Poli, Tržku u Litomyšle a pomořanských klášterů v Hrabově a Kartuzách v dnešním Polsku.

Po smrti krále Václava IV. na počátku husitských válek, 17. listopadu 1419, kartouzu přepadli přívrženci Jana Husa a následujícího dne vypálili klášterní budovy včetně kostela. Mniši uprchli do Prahy. V roce 1420 král Zikmund přislíbil vrácení či náhradu majetku. Ačkoli byl ještě v témže roce zvolen nástupce zesnulého převora Markvarta a mniši vyzváni, aby se nerozptýlili, k obnově kláštera již nedošlo. Poslední mnich Mikuláš z Hlohova zemřel v roce 1464 v aggsbašském klášteře.

Podoba klášteraEditovat

Vzhled pražské kartouzy můžeme jen tušit, z její gotické architektury neznáme nic. Z pramenů víme jen tolik, nový klášter měl v době výstavby pojmout 24 řeholních bratří a převora a jednalo se o významné duchovní středisko.[2] Budovy kláštera s kostelem Panny Marie byly dokončeny zřejmě roku 1356 a později doplňovány o barevná chrámová okna, vyřezávané oltáře, malby a sochy, přesná podoba kláštera však není známa. V kostele byly vztyčeny mramorové náhrobky. O tom nám podávají zprávy soudobé písemné prameny, které také architekturu kartouzy označují za Podivuhodné a chvályhodné dílo, dům obzvlášť vznešený a slavný. Předpokládá se, že do jisté míry odpovídal pražskému příkladu velkolepý klášter kartuziánů Paradisus Beatae MariaeKartuzách poblíž Gdaňsku, založený roku 1389 a osazený z Prahy.

ReferenceEditovat

  1. DVOŘÁK, Otomar; SNĚTIVÝ, Josef "Pepson". Utajné hrady a zámky II.. Řitka: Nakladatelství Čas, 2018. 248 s. ISBN 978-80-7475-214-8. S. 52–53. 
  2. ZOUBEK, František J. PAMÁTKY ARCHAEOLOGICKÉ A MÍSTOPISNE. Svazek 3.. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1868. 665 s. Kapitola Zahrada Panny Marie u Prahy – na Smíchově., s. 229–232.