Újezd (Malá Strana)
Újezd je název ulice a zaniklé vsi na Malé Straně v Praze.
| |||
 Újezd, od Vítězné ulice k jihu | |||
| Umístění | |||
|---|---|---|---|
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1, Praha 5 | ||
| Čtvrť | Malá Strana | ||
| Poloha | 50°4′57,96″ s. š., 14°24′16,08″ v. d. | ||
| Začíná na | Karmelitánská | ||
| Končí na | náměstí Kinských | ||
| Kód ulice | 475726 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
HistorieEditovat
Území Újezdu se ve 12. století rozkládalo mezi vltavským břehem (na východě) a petřínským svahem (na západě), a ve směru severojižním mezi kostelem sv. Jana Křtitele (dnešním názvem sv. Jana Křtitele na prádle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dnešního Arbesova náměstí) na jihu. Osada původně patřila ke Smíchovu, avšak po rozšíření Malé Strany vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 se stala její severní část součástí Malé Strany. Přístup do města byl Kartouzskou bránou, kterou v roce 1862 nahradila novogotická Újezdská brána.
Název ÚjezdEditovat
Jméno Újezd pochází z 13. století. Dnešní stejnojmenná ulice se v letech 1800–1870 nazývala Újezdská ulice a její jižní část U brány Újezdské.[1] Dnes je Újezd jedna z hlavních malostranských ulic. Kopíruje úpatí Petřína a je pokračováním ulice Karmelitské (od křižovatky s Harantovou) a končí na náměstí Kinských na Smíchově.
Název Újezd byl přenesen i do názvů místní tramvajové zastávky a dolní stanice lanové dráhy na Petřín, na kterou vede ulice U lanové dráhy.
PamětihodnostiEditovat
- Ateliér Josefa Sudka
- České muzeum hudby
- Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům)
- Lanová dráha na Petřín
- Pomník obětem komunismu
- Seminářská zahrada
- Újezdská kasárna – zbořená 1932, rodiště Jana Nerudy
- na blíže nezjištěném místě mezi Újezdem a Malostranským náměstím stávala do roku 1142 nejstarší synagoga v Praze;[2] podle Václava Hájka z Libočan měla stát na Újezdě[3]
FotogalerieEditovat
Újezdská kasárna, 1912
Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek. Pražský uličník, 2. díl (O-Ž). Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-23-7. Kapitola Újezd, s. 348-349.
- ↑ Emil Spira: K dějinám židů v Čechách. Kalendář židovsko-český. 1900-1901, s. 121. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Václav z Libočan. Kronika česká III.. Praha: Česká akademie věd a umění, 1929. Dostupné online. Kapitola O Židu na Újezdě, s. 87-90.
LiteraturaEditovat
- LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav: Pražský uličník 2. díl (O-Ž), Libri Praha 1998
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Újezd, s. 1066-1069.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd ve Wikimedia Commons
