Seminářská zahrada

zahrada v Praze

Seminářská zahrada je někdejší klášterní zahrada, od roku 1930 veřejně přístupný park na východním svahu PetřínaPraze 1. V horní části zahrady je ukryto malé jezírko. Níže vyvěrá pramen ve studánce zvané Petřínka, v dolní části zahrady se nachází dětské hřiště. Jižní částí parku prochází pozemní lanová dráha. Jako součást Petřínských sadů je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Seminářská zahrada na Malé Straně
Výhled ze Seminářské zahrady na Prahu
Výhled ze Seminářské zahrady na Prahu
FunkceMěstský veřejný park
LokalitaMalá Strana, Praha, ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Rozloha17 ha
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Na místě Seminářské zahrady se ve středověku rozkládala vinice založená z podnětu císaře Karla IV. Ta byla nahrazena v první polovině 17. století zahradou která byla ohrazena zdí a náležela k malostranskému klášteru bosých karmelitánůPanny Marie Vítězné. Ti zde ve druhé polovině 18. století vystavěli barokní kapli která stojí dodnes. Jejich klášter byl zrušen v rámci církevních reforem císaře Josefa II. roku 1784 a zahrada se stala majetkem arcibiskupského semináře v Klementinu. V letech 19121914 proběhla obnova zahrady podle plánů Svatopluka Mockera, jenž navrhl zbudovat cesty a osázet pozemek ovocnými stromy.

Roku 1927 se stala zahrada majetkem hlavního města Prahy; stala se jím výměnou za pozemky které město poskytlo v Dejvicích pro výstavbu nové budovy arcibiskupského semináře. Poté byla stržena obvodová zeď a 1. května 1930 byla Seminářská zahrada zpřístupněna veřejnosti. V letech 19802000 proběhla rozsáhlá obměna ovocných stromů spojená s kácením přestárlých a vysazováním nových dřevin. V současnosti zde roste přes 2 700 ovocných stromů.

Výzdoba a okolí

editovat
 
Kaple Jezulátka v Seminářské zahradě

V parku se nachází někdejší kaple Jezulátka patřící ke karmelitánskému klášteru. Kaple oválného půdorysu pochází zřejmě z první poloviny 18. století. Byla zrekonstruována po roce 2005.

K výzdobě parku patří i socha Jana Nerudy v dolní části parku, socha houslisty F. Lauba nebo fontána „U žabiček“ se sousoším sourozenců Revilliodových (vnuků T. G. Masaryka).

28. října 1968 zde Sbor ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze vysadil Lípu republiky.

Do Seminářské zahrady chodil a fotografoval zde nedaleko bydlící fotograf Josef Sudek. V 80. letech 20. století v ní několik let pracoval jako sadař cestovatel Jiří Hanzelka, který upadl v nemilost komunistického režimu a nesměl vykonávat jiné zaměstnání.

Ze svahu zahrady se otevírají atraktivní rozhledy na Staré Město, Malou Stranu a Hradčany.

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-28]. Identifikátor záznamu 156784 : Petřínské sady. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

editovat