Kostel Jana Křtitele Na Prádle

kostel v Praze

Kostel Jana Křtitele Na Prádle založený roku 1142 stojí na Malé StraněPraze 1 v klínu Říční a Všehrdovy ulice, nedaleko Čertovky, poblíž ostrova Kampa a mostu Legií. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel Jana Křtitele Na Prádle
Kostel Jana Křtitele Na Prádle
Kostel Jana Křtitele Na Prádle
Místo
StátČeskoČesko Česko
Krajhlavní město Praha
Městská částPraha 1
ObecMalá Strana
LokalitaKampa
Souřadnice
Základní informace
Církevčeskoslovenská husitská
DiecézePražská diecéze CČSH
VikariátPraha-město-západ
Statusfarní kostel
Současný majitelPraha
Architektonický popis
Architektneznámý, barokní přestavba snad Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohRománský sloh, gotika, renesance
Typ stavbykostel
Výstavba1142
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Další informace
AdresaŘíční, Praha 1-Malá Strana
UliceŘíční a Všehrdova
Kód památky38931/1-495 (PkMISSezObr) (součást památky Malostranský špitál s kostelem sv. Jana Křtitele Na Prádle)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle
 
Kostel od SZ (ze dvora)
 
Kostel s okolím

Kostela v tehdejší vsi Újezd se zřejmě týká zmínka Kanovníka vyšehradského k roku 1142, kdy se sem zřejmě uchýlily benediktinky od sv. Jiří při obléhání Pražského hradu Konrádem II. Znojemským po vyhrané bitvě u Vysoké. Kolem 1240 byla v románském slohu postavena dnešní loď. Před rokem 1300 se stal farním a byl přistavěn gotický presbytář. V letech 1641–1644 proběhla renesanční úprava interiéru a kolem roku 1700 byl barokně přestavěn, snad Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem (oratoř, schodiště, okna v severní stěně).

Za josefinských reforem roku 1784 byl zrušen a prodán. Poté byl využíván jako prádelna a čistírna koberců, odtud jeho název, a jako skladiště. V roce 1935 byl charakterizován jako „dnes zpustlý“.[2] V letech 1935–1939 byl adaptován pro potřeby Církve československé, která jej dodnes užívá. Při velkých povodních v roce 2002 byla zaplavena Kampa a část Malé Strany a poškozený kostel bylo nutné opravit.

PopisEditovat

Kostel je prostá orientovaná jednolodní románská a raně gotická stavba bez věže, založená roku 1142 a několikrát přestavěná. Obdélná loď je na západě ukončena vysokým strmým gotickým štítem, kostel má původní gotický krov. K severní stěně přiléhá barokní oratoř a schodiště. V jižní stěně jsou dvě románská okna. Nižší gotický pětiboký presbytář, oddělený od lodi obloukem, je sklenut valenou klenbou, v jižní stěně je gotické sedile se dvěma postavami jeptišek. Na jižní stěně lodi jsou zbytky fresek (kolem 1350).[3] U kostela býval hřbitov, který zanikl a připomínají ho jen křížky v dlažbě okolního chodníku.

Socha Jana NepomuckéhoEditovat

 
Socha Jana Nepomuckého

Před kostelem je socha sv. Jana Nepomuckého (tedy jiného světce než je patrocinium kostela), která sem byla přenesena v roce 1938. Původně stála na Karlově náměstí v monumentálním výklenku (edikule) uprostřed zdi vedle domu U Šálků na rohu Resslovy ulice (oboje zbořeno, dnes Charles Square Center), kde se o svatojánském svátku shromažďovali lidé k pobožnosti.[4] Autorem sochy z roku 1715, vytvořené po vzoru sochy na Karlově mostě, je Michal Josef Brokoff[5] nebo jeho slavnější bratr Ferdinand Maxmilián[6].

ŠpitálEditovat

S kostelem Jana Křtitele souvisí také nedaleká budova malostranského obecního špitálu. Ten vznikl pravděpodobně v 16. století a existoval do roku 1784, kdy byl špitál zrušen a budovy i s kostelem a pozemky prodány soukromé osobě. V jednom ze starších domů na místě špitálu, zvaném Dachovský, bydlel krátce před svou smrtí v roce 1520 Viktorin Kornel ze Všehrd.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-13]. Identifikátor záznamu 150940 : Špitál Malostranský a kostel sv. Jana Křtitele Na Prádle. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Putujeme Prahou v dějinách. Národní politika. 1. 3. 1935, s. 6. Dostupné online. 
  3. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, str. 85-87.
  4. Ruth, František: Kronika královské Prahy. 1903 S. 527
  5. Poche, Emanuel: Prahou krok za krokem. Orbis, Praha 1958. S. 155
  6. Vlček a kol. S. 627

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat