Karl Kirschner

český podnikatel

Karl Kirschner (též Carl, 10. ledna 182329. června 1901 zámeček Bon Repos u Staré Lysé[1][2]) byl česko-německý velkostatkář a potravinářský podnikatel židovského původu, zakladatel Radlické mlékárny, první velkokapacitní průmyslové mlékarny v českých zemích v Radlicích u Prahy. Té je mj. přisuzována první výroba ochuceného ovocného jogurtu na světě.[3] Byl otcem malířky Marie Louisy Kirschnerové a spisovatelky Aloisie Kirschnerové (tvořící pod psedonymem Ossip Schubin), syn Otto Carl Kirschner pak pokračoval ve vedení rodinného podniku.

Karl Kirschner
Narození10. ledna 1823
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. června 1901
zámeček Bon Repos u Staré LyséRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnostněmecko-židovská
Povolánívelkostatkář a podnikatel
ChoťAnna Kirschner (roz. Polak)
DětiMarie Louisa Kirschnerová
PříbuzníMarie Louisa Kirschnerová (dcera)
Aloisie Kirschnerová
Otto Carl Kirschner (syn)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Mládí editovat

Narodil se v židovsko-německé rodině Johanna Nepomuka Kirschnera, původem z Nejdku, a jeho ženy Anny, rozené Mikšovské, původem z Nepomuku.[1] Oženil se s Annou Polakovou a založili spolu rodinu.

Podnikatel editovat

 
Marie Louisa Kirschnerová (autoportrét, 1880)
 
Areál radlické mlékárny v původní podobě okolo roku 1900, Foto: Jindřich Eckert

Stal se majitelem statku v Lochkově nedaleko Prahy a posléze nájemcem velkostatku Jana Adolfa II. knížete Schwarzenberka. Od správy schwarzenberského panství se sídlem v Jinonicích koupil jednu budovu statku v Radlicích.[4] Tu pak přestavěl na soukromou mlékárnu zprovozněnou roku 1872 nazvanou Parní mlékárna správy statku Radlice, která je svým rozsahem i použitými průmyslovými technologiemi pokládána za první průmyslovou mlékárnu v českých zemích. S rodinou žil v Lochkově.

Zpočátku zpracovával závod mléko vlastní výroby, později také od jiných dodavatelů. Podnik se záhy zdárně rozvíjel, firma vlastnila prodejny v centru Prahy, vedle produkce ošetřeného mléka vyráběla také další mléčné výrobky, jako např. jogurt či máslo. Firma se účastnila řady hospodářských výstav, včetně Jubilejní zemské výstavy roku 1891 na Výstavišti Praha.[5]

V 90. letech 19. století pak předal Kirschner vedení rodinné firmy jedinému synovi Otto Carlu Kirschnerovi. Protože se výroba rozšiřovala, podal Kirschnerův syn Karl Otto 22. ledna 1895 c. k. okresnímu hejtmanství žádost o povolení stavby nové mlékárny na Smíchově na pozemku čp. 1465/2 naproti smíchovskému nádraží. Ve 2. polovině roku 1895 byla stavba zahájena, v prosinci roku 1896 zkolaudována. Nová mlékárna „Karl Otto Kirschner Radlická parní mlékárna na Smíchově“ (K. O. Kirschner Radlitzer Dampfmolkerei in Smíchov) denně zpracovala 30 tisíc litrů mléka.

Stáří trávil s manželkou Annou na zámečku Bon Repos u Staré Lysé v Polabí.

Úmrtí editovat

Karl Kirschner zemřel 29. června 1901 na zámečku Bon Repos ve věku 78 let.

Rodinný život editovat

Carl Kirschner oženil s Annou, rozenou Polak (1830–1902). Měli spolu celkem tři děti: Marii Luisu, Aloisii a Otto Carla. Díky rodinnému majetkovému zázemí mohl podporovat studia svých dětí. Marie Louisa studovala soukromě malbu Mnichově a Paříži, v letech 1887–1914 žila spolu se svou sestrou Aloisií v Berlíně. Aloisie se pod uměleckým psedonymem Ossip Schubin věnovala literární tvorbě a posléze žila v řadě evropských měst či Káhiře.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Karl Kirschner. geni_family_tree [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  3. První ovocný jogurt spatřil světlo světa v Čechách! Vyráběl se po celé Evropě. ExtraStory [online]. 2016-01-03 [cit. 2021-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-26. 
  4. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  5. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-08-26]. Dostupné online. 
  6. VESELÁ, Gabriela. Schubin, Ossip. In: VÁCLAV, Bok et al. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. S. 625.