Marie Louisa Kirschnerová

česká malířka a sklářka

Marie Louisa Kirschnerová, německy Marie Kirschner; (7. ledna 1852 Praha[1]20. června 1931 zámek Košátky u Kropáčovy Vrutice) byla česká malířka a sklářská výtvarnice.

Marie Louisa Kirschnerová
Marie Kirschner, autoportrét 1880
Marie Kirschner, autoportrét 1880
Narození7. ledna 1852
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí30. června 1931 (ve věku 79 let)
zámek Košátky u Kropáčovy Vrutice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalířka a sklářská výtvarnice
RodičeKarl Kirschner
PříbuzníOssip Schubin (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob sester Kirschnerových na pražských Malvazinkách

Život editovat

Marie Kirschner se narodila jako nejstarší ze tří sester v židovské německojazyčné rodině. Její otec byl velkostatkář a podnikatel Karl Kirschner, majitel statků Lochkov a Radlice a zakladatel Radlické mlékárny, její matka Anna, rozená Polak. Studovala soukromě u Josefa Navrátila a rodiny Piepenhagenů a v letech 1870–1871 u Ad. Liera v Mnichově. Ve studiu pokračovala v Paříži u Julese Dupré a Alfreda Stevense (1873–1876). V letech 1887–1914 žila spolu se svou sestrou Aloisií v Berlíně. Jejich salon, kde se scházeli spisovatelé, malíři a hudebníci patřil k nejprestižnějším adresám. Na počátku první světové války se natrvalo vrátila do Čech a žila na zámku v Košátkách. Byla členkou Sdružení umělkyň a příznivkyň umění v Berlíně (Verein für Kunstlerinnen und Kunstfreundinnen) a v Praze Amerického klubu dam. Mezi její přátele patřila berlínská spisovatelka Marie von Olfers, malířka Zdenka Braunerová a hraběnka Maximiliane von Oriola.

Její mladší sestra Aloisia Kirschner byla spisovatelka, píšící pod pseudonymem Ossip Schubin. Obě sestry se neprovdaly a zůstaly bezdětné. Jsou pohřbeny na hřbitově Malvazinky v Praze.

Dílo editovat

Byla ovlivněna francouzským uměním a barbizonskou školou. Kromě malby krajin, květin a zátiší se věnovala textilním návrhům a užitkové keramice. V Berlíně navrhovala nábytek a celé interiéry pro zámožné zákazníky, jako byli průmyslníci Rath, Siemens, Lipperheide a Stollwerck. Její návrh interiéru pro Germana Reicha obdržel stříbrnou medaili na Světové výstavě v St. Louis roku 1904.[zdroj?]

Od roku 1897/1898 spolupracovala se šumavskou sklárnou Loetz a stala se hlavní designérkou užitkového skla. Vytvořila pro sklárnu celkem 277 moderních návrhů skla s geometrickými tvary a střízlivým dekorem, které překonávaly secesní styl a předjímaly funkcionalismus. Sklo vyrobené podle jejích předloh bylo považováno za vrchol dobového designu.[2][3] Uměleckoprůmyslové výrobky Marie Kirschnerové získaly řadu ocenění na výstavách v Praze (1893), St. Louis (1904) a v Lutychu (zlatá medaile, 1906).[4] Po finančním úpadku sklárny Loetz navrhovala Marie Kirschner figurky zvířat pro hromadnou produkci.

Známá díla editovat

výběr
  • Váza Loetz – Marie Kirschner[5]
  • Skleněný svícen – Marie Kirschner[6]
  • Dvouuchá váza – Marie Kirschner[7]
  • Skleněná konvice – Marie Kirschner[8]

Zastoupení ve sbírkách editovat

Galerie – výtvarná díla editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  • Část životopisných údajů pochází z německé Wikipedie
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  2. Loetz: The Masters – Marie Kirschner. users.skynet.be [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-25. 
  3. Sklárna Loetz: Marie Kirschner
  4. Dačevová R, a kol., 2012, s. 103
  5. Váza Loetz – Maria Kirschner
  6. Marie Kirschner Loetz Glass Candlestick, circa 1905. www.1stdibs.com [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-23. 
  7. Dorotheum: Marie Kirschner (Prague 1852–1931 Kosáky), A two-handled vase. www.dorotheum.com [online]. [cit. 2017-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-23. 
  8. Christie´s: MARIE KIRSCHNER (1852–1931) A GLASS PITCHER, CIRCA 1903

Literatura editovat

  • Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
  • Brožková Kašparová Helena, Koenigsmarková Helena, Petrová Sylva, Takeda Atsushi, Bohemian Glass – From Gothic to Art Deco, Nippon Television Network Corporation, Uměleckoprůmyslové museum, Praha 1994
  • Adlerová Kudělková Königová Alena a kol., Sto let českého užitého umění: České užité umění 1885–1985 ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze k stému výročí založení muzea, Uměleckoprůmyslové museum, Praha 1987

Související články editovat

Externí odkazy editovat