Karlínská kasárna

budova v Praze
Karlínská kasárna, panorama vnitřního nádvoří
Karlínská kasárna, nároží Křižíkovy a Vítkovy
Karlínská kasárna, chodba

Karlínská kasárna (také Kasárna Karlín, Ferdinandova kasárna nebo Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova) jsou historickou klasicistní pětipodlažní budovou, která stojí v Praze 8 ve čtvrti Karlín. Vchody mají z ulic Prvního pluku, Křižíkova a Vítkova, těsně sousedí s vrchem Vítkov a Negrelliho viaduktem. Před rokem 2008 zde sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna. Jsou chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Obsah

Historie kasárenEditovat

Ve 40. letech 19. století se množily stížnosti na nízkou kvalitu ubytování vojáků v hlavním městě českého království. Vojáci byli často ubytováni v budovách bývalých klášterů, které potřebám armády nevyhovovaly. Proto se dvorská válečná rada roku 1842 rozhodla, že budou v Praze postavena nová kasárna s kapacitou 2000 mužů. Expertní skupina vybrala pozemek za městskými hradbami v blízkosti Poříčské brány. Při jeho výběru hrál roli i fakt, že se nacházel nad tehdy dobře zaznamenaným nejvyšším stavem Vltavy.

Rozpočet karlínské novostavby byl určen na 400 000 zlatých. Výkup pozemků byl proveden v roce 1844 a stavba byla zahájena na jaře o rok později. Kasárna Karlín postavil podnikatel Vojtěch Lanna v letech 1846–49 a ve své době se jednalo o největší objekt tohoto druhu v celé Praze. Ke kolaudaci došlo v roce 1848, poté budova začala sloužit svému účelu, k oficiálnímu odevzdání stavby bez nedodělků došlo o tři roky později.

Během existence rakousko-uherské monarchie nesly název Ferdinandova kasárna (podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého), po roce 1918 došlo k přejmenování na Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova. Během okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 zde na krátký čas sídlilo provizorní vysílání nezávislého Československého rozhlasu.

V 19. století zde postupně sídlil 8. sapérský prapor, v roce 1906 c.k. pěší pluk č. 91 polního zbrojmistra rytíře Huberta von Czibulky (jednalo se o mateřský útvar literární postavy Josefa Švejka). Od roku 1920 zde byl umístěn 5. ženijní pluk a ve 30. letech také vojenská hudební škola, které velel major Jan Uhlíř. Ve druhé polovině 20. století zde sídlily útvary pražské posádky – posádková hudba, posádkové velitelství, posádková ošetřovna, vojenská policie, nebo také Dělostřelecký pluk, Velitelské stanoviště PVOS (Protivzdušné obrany státu), Hlavní letecké povětrnostní ústředí, 17. spojovací pluk, 7. armádní spojovací dílny nebo hlavní středisko řízení letového provozu.

V roce 1993 pak zde sídlil 6. strážní prapor (VÚ 9133), který byl v létě 1995 přejmenován na prapor Čestné stráže AČR, který v letech 1997-2000 spadal pod VÚ 1411 - Posádka Praha. Po zrušení základní vojenské služby zde měla sídlo Územní vojenská správa, klub důstojníků v záloze, vojenská policie a cizinecká policie.

SoučasnostEditovat

V listopadu 2013 (těsně po volbách do PSP v době, kdy ministerstvo řídil končící Vlastimil Picek) se tehdejší vlastník – Ministerstvo obrany ČR – pokusil o privatizaci kasáren.[2]

V soutěži vyhrála společnost Griva Art manželky miliardáře Pavla Tykače Ivany, která nabídla 590 milionů korun.[3] Vítězství firmy provázelo podzření o propojení jednotlivých soutěžících subjektů.[4] Mimo jiné z těchto důvodů nový ministr spravedlnosti Martin Stropnický v únoru 2014 (jmenovaný do funkce měsíc před tím) výsledek soutěže zrušil a vyhlásil nové kolo za vyšší cenu 620 milionů korun. Do tohoto výběrového řízení se nikdo nepřihlásil.

Budova byla po neúspěšném pokusu o prodej převedena na podzim 2016 do majetku Ministerstva spravedlnosti. Podle slov ministra Roberta Pelikána zde ministerstvo připravuje přestavbu areálu na justiční palác,[5] obdobu soudní budovy Na Míčankách ve Vršovicích. Připravuje se projekt dočasného využití do doby zahájení rekonstrukce.[6]

10. 4. 2017 se v médiích objevila informace, že ministerstvo spravedlnosti podepsalo tříletou smlouvu o zápůjčce se skupinou umělců sdružených okolo "kulturního developera" Matěje Velka (stejní lidé, kteří v minulosti provozovali projekt oživení Nákladového nádraží Žižkov). V budově kasáren bude do doby zahájení přestavby na justiční palác provozováno kulturní a společenské centrum. Součástí projektu je i přesídlení galerie Karlin Studios.[7][8]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat