Karel Max Lichnovský
Karel Max Lichnovský z Voštic (německy Karl Max von Lichnowsky, 8. března 1860 Kreuzenort, dnes Krzyżanowice, Horní Slezsko, Prusko – 27. února 1928[2] Chuchelná, Československo) byl slezský šlechtic, německý diplomat a od roku 1912 do roku 1914 německý velvyslanec ve Velké Británii.[3] Byl členem horní komory pruského parlamentu.
| Karel Max Lichnovský | |
|---|---|
 Kníže Karel Max Lichnovský (1912) | |
| 6. kníže Lichnovský z Voštic | |
| Ve funkci: 18. října 1901 – 27. února 1928 (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává) | |
| Předchůdce | Karel Lichnovský z Voštic |
| Nástupce | Wilhelm von Lichnowsky |
| Německý velvyslanec ve Velké Británii | |
| Ve funkci: 1912 – 1914 | |
| Panovník | Vilém II. Pruský |
| Německý velvyslanece v Rakousko-Uhersku | |
| Ve funkci: 1902 – ? | |
| Panovník | Vilém II. Pruský |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Freikonservative Partei |
| Narození | 8. března 1860 Křižanovice  Pruské království |
| Úmrtí | 27. února 1928 (ve věku 67 let) Chuchelná  Československo |
| Místo pohřbení | Kaple svatého Kříže, hrobka rodiny Lichnovských |
| Titul |  kníže |
| Choť | Mechtilda Kristiana z Arco-Zinnebergu (od 1904) |
| Rodiče | Karel Maria Lichnovský z Voštic a Marie z Croÿ |
| Děti | Vilém Lichnovský z Voštic Leonora Lichnovská z Voštic Michael Lichnovský z Voštic |
| Příbuzní | Kristiana Lichnovská z Voštic[1], Felix Lichnovský z Voštic[1] a Lucie Lichnovská z Voštic[1] (vnoučata) |
| Sídlo | Hradec nad Moravicí |
| Zaměstnání | diplomat |
| Profese | diplomat a politik |
| Ocenění | komtur 2. třídy Řádu Albrechtova |
| Commons | Karl Max von Lichnowsky |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat.jpg)
Karel Max Lichnovský pocházel ze slezsko-moravské šlechtické rodiny Lichnovských z Voštic. Jeho rodiči byli kníže Karel Lichnovský z Voštic a Marie z Croÿ.
Nejprve vstoupil pruské armády, během krátkého období se však rozhodl Karel Max Lichnovský vyměnit armádu za diplomatické služby. Od roku 1885 pracoval jako atašé na londýnské ambasádě. Poté postupně pracoval v diplomatických službách ve Stockholmu, Konstantinopoli, Drážďanech, Bukurešti.
V roce 1902 se stal německým velvyslancem v Rakousku-Uhersku. V roce 1912 byl jmenován velvyslancem ve Velké Británii. V Londýně usiloval o rovnováhu mezi Německým císařstvím a Velkou Británií a doporučil opatrný postup při podpoře Rakousko-Uherska v době Červencové krize. Doporučoval, aby se Velká Británie stala prostředníkem ve sporech mezi Rakouskem a Srbským královstvím, které nastaly následkem atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Jeho doporučení však nepodporovali německý císař Vilém II. a kancléř Theobald von Bethmann Hollweg. S vypuknutím první světové války byl odvolán a vrátil se do Německa. Aby ospravedlnil svůj postoj, napsal v roce 1916 soukromou brožuru s názvem Moje mise, která popisovala důvody jeho jednání v Londýně. V brožuře obviňoval německou vládu, že pro odvrácení války nic neučinila. Tato brožura se šířila ve vyšší společnosti. Později byla přejmenována na Lichnovského memorandum a proti jeho vůli zveřejněna. V roce 1917 byl vyloučen z horní komory pruského parlamentu a odešel z aktivní politiky.[4]
Rodina
editovatV roce 1904 se oženil s hraběnkou Mechtildou Christianou Marií z Arco-Zinnebergu. Po svatbě manželé žili na zámcích v Hradec nad Moravicí a Chuchelná. Provozovali také společenský salón v Berlíně, kde v roce 1908 zakoupili dům v Buchenstrasse.
Z manželství se narodily tři děti: Vilém (Wilhelm; 1905–1975), Leonore (* 1906) a Michael (* 1909).
Spisy
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Max von Lichnowsky na německé Wikipedii.
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Die kleine Enzyklopädie, Encyclios-Verlag, Zürich, 1950, Band 2 Seite 49
- ↑ Karel Maxmilián Lichnovský - Turistické informační centrum Hradec nad Moravicí. www.ichradec.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-30.
- ↑ a b LICHNOVSKÝ Karel Max - Viditelny-Macek.cz. viditelny-macek.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
Literatura
editovat- JUNG, Jiří: Lichnovští z Voštic a jejich sběratelské a stavební aktivity v letech 1848–1928; Ostravská univerzita, Ostrava, 2017; 303 s. ISBN 978-80-7464-917-2
- JUNG, Jiří: Chuchelná-Berlín. Kulturní a společenské styky Karla Maxe knížete Lichnowského a jeho ženy Mechtildy s berlínskou společností v první třetině 20. století in: Šlechtic v Horním Slezsku; Ostravská univerzita, Ostrava, 2011; s. 303–326 ISBN 978-80-7368-936-0
- Klaus Lindner: Karl Maximilián kníže Lichnowsky (1860–1928). In: Joachim Bahlcke (ed.): Slezské obrázky života. Svazek 9, Insingen 2007, ISBN 978-3-7686-3506-6, s. 305–315.
- UHLÍŘ, Dušan: Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem in: Šlechtic v Horním Slezsku; Ostravská univerzita, Ostrava, 2011; s. 289–302 ISBN 978-80-7368-936-0
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Max Lichnovský na Wikimedia Commons - Lichnowského monografie Moje mise v Londýně 1912–1914
- Karel Max Lichnovský na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
