Karel Šulc
Karel Šulc (3. září 1872 Dvůr Králové nad Labem – 31. července 1952 Brno) byl český lékař (histolog a embryolog) a zoolog entomolog[1], v letech 1925–1927 rektor Vysoké školy zvěrolékařské v Brně.[2]
| prof. MUDr. Karel Šulc | |
|---|---|
 Karel Šulc | |
| Narození | 3. září 1872 Dvůr Králové nad Labem |
| Úmrtí | 31. července 1952 (ve věku 79 let) nebo 1952 (ve věku 79–80 let) Brno |
| Příčina úmrtí | otrava krve |
| Místo pohřbení | Brno |
| Bydliště | Brno |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Doktor veškerého lékařství |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | zoolog, veterinární lékař, lékař, embryolog, entomolog a vysokoškolský učitel |
| Ocenění | Státní cena Klementa Gottwalda Laureát na Nobelova cena za fyziologii a lékařství |
| Choť | Teresie Šulcová |
| Děti | Teresie Šulcová Karel Šulc Věra Šulcová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatKarel Šulc se narodil ve Dvoře Králové nad Labem a gymnázium vystudoval v letech 1884–1891 v Hradci Králové.[3] Následně vystudoval Vysokou školu veškerého lékařství v Praze, kde po studiích i pracoval. Při studiích jej však zároveň velmi zajímala zoologie a brzy zveřejnil své první systematické publikace. Na filozofické fakultě byl žákem prof. Františka Vejdovského.[3] Od roku 1897 pracoval jako externí lékař Všeobecné nemocnice v Praze. Od roku 1899 působil jako obecní, železniční a báňský lékař v Ostravě-Michálkovicích.[4] Kromě klasické medicíny jej však dlouhodobě přitahovala zoologie a zejména embryologie a při lékařské praxi pokračoval ve vlastní laboratoři v zoologickém bádání.[5] Po vzniku Československa se přestěhoval do Brna, kde bydlel v Jungmannově ulici. V roce 1919 nastoupil do Ústavu histologicko-embryologického při Vysoké škole zvěrolékařské, dnes Veterinární univerzitě v Brně, kde v letech 1919–1939 pracoval jako přednosta tohoto ústavu.[6]
Údaje o tom, kdy se stal profesorem histologie a embryologie, se liší. Např. publikace Členové České akademie věd a umění 1890–1952 uvádí, že se v roce 1919 stal mimořádným profesorem a v roce 1924 profesorem řádným. V letech 1945–1949 byl čestným profesorem Vysoké školy zvěrolékařské v Brně.[6] Oproti tomu např. článek Zakladatelé České zoologické společnosti uvádí, že se stal profesorem v roce 1921.[7]
V roce 1922 založil časopis Biologické listy Vysoké školy zvěrolékařské a až do roku 1931 jej redigoval.[8] Na stejné univerzitě pak v letech 1925–1927 působil jako rektor.[9] V následujícím období let 1927–1929 byl prorektorem školy.[8]
Světového významu dosáhl díky odborným znalostem červců. V roce 1943 napsal odbornou práci s názvem Zevní morfologie, metamorfosa a běh života Phenococcus aceris. V roce 1910 objevil u pěnodějek mycetom[3] – tukovitou tkáň s dědičnou vnitrobuněčnou symbiózou kvasinek s hmyzem[10]. Byl autorem či spoluautorem 116 vědeckých prací.[11] Za druhé světové války připravil knížku Zajatá krása – soubor obrázků ze života koně, která byla vydána v roce 1946. Do šíře jeho publikační činnosti patří také biografická kniha Vědecká činnost F. K. Studničky (1930).[12]
Kromě své profese se během života angažoval i v mnoha zájmových organizacích. Od roku 1911 byl členem Královské české společnosti nauk a od roku 1929 členem České akademie věd a umění. Spoluzaložil i mnohé odborné společnosti[3], např. v roce 1925 Československou biologickou společnost a Moravskou přírodovědeckou společnost.[8] V roce 1927 stál u zrodu Československé zoologické společnosti.[7] Byl také zakládajícím členem Klubu přírodovědeckého v Prostějově.[13]
V roce 1951 byl oceněn Státní cenou Klementa Gottwalda a v období let 1951–1952 byl navržen na udělení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství.
Osobní život
editovatV roce 1907 se v Brně oženil s Teresii Šulcovou (Osvačilovou). Ve svazku se narodily tři děti, Teresie Šulcová, Karel Šulc a Věra Šulcová.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ CHUMCHALOVÁ, Magdalena. Entomologická ilustrace 5. Vědecké práce 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Živa [online]. 2004 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Karel Šulc - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d STEFAN, Hvězdoslav. Významní lékaři absolventi hradeckých latinských škol a gymnasia. Příspěvky k dějinám královéhradeckého středního školství: sborník referátů z konference konané u příležitosti 10. výročí založení Biskupského gymnázia B. Balbína v Hradci Králové dne 6. června 2002 v Hradci Králové [online]. 2003 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Karel Šulc - životopis, informace - ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ ZAVŘEL, Jan. Profesor dr. Karel Šulc šedesátníkem. Lidové noviny [online]. 1932-09-04 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890-1952 [online]. Praha: Ústřední archiv ČSAV, 1989 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Zakladatelé České zoologické společnosti. Acta Societatis zoologicae Bohemicae [online]. 1997 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c TOMEŠ, Josef; LÉBLOVÁ, Alena. Československý biografický slovník [online]. Praha: Academia, 1992 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Historie Česká konference rektorů. Česká konference rektorů [online]. Masarykova univerzita [cit. 2023-04-08]. Dostupné online.
- ↑ SKALA, Ladislav. Naši předchůdci biografický slovník českého zemědělství a venkova [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky v Agrospoji, 1993 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ SKUHRAVÁ, Marcela. Česká zoologická společnost: 70. výročí založení [online]. Praha: Česká zoologická společnost, 1997 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ KÁŠ, Svatopluk. Čeští lékaři - spisovatelé [online]. Olomouc: EPAVA, 2003 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově za rok 1910 [online]. 1910 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovatSeznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Šulc
