Otevřít hlavní menu

Karakalpakstán

(přesměrováno z Karakalpacká republika)

Karakalpakstán (karakalpacky Qaraqalpaqstan Respublikası, uzbecky Qoraqalpog'iston Respublikasi) je autonomní republika na severozápadě Uzbekistánu.
Jeho hlavní město je Nukus (karakalpacky No'kis nebo Нөкис).

Qaraqalpaqstan Respublikası
Qoraqalpog'iston Respublikasi
Karakalpakstan map.png
Qaraqalpaqstan Respublikası Qoraqalpog'iston Respublikasi – znak
znak
Qaraqalpaqstan Respublikası Qoraqalpog'iston Respublikasi – vlajka
vlajka
Geografie
Qaraqalpaqstan Respublikasi in Uzbekistan.svg
Hlavní město Nukus
Souřadnice
Rozloha 164 900 km²
Časové pásmo +4
Geodata (OSM) OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 200 100
Hustota zalidnění 7,3 obyv./km²
Jazyk karakalpačtina, uzbečtina
Národnostní složení Karakalpaci 15,0%, Uzbeci 79,8%
Náboženství Islám 95%, Pravoslaví 4%, ostatní 1%
Správa regionu
Nadřazený celek Uzbekistán
Druh celku republika
Podřízené celky 14 okresů
Prezident Musa Jernijazov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 UZ-QR
Oficiální web sovminrk.gov.uz/lang/en/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Země leží v Turanské nížině, její severovýchodní část vyplňuje poušť Kyzylkum. Nejvyšší bod má 473 m n. m. Na severu se nachází Aralské jezero, jehož velká část v důsledku neuvážených lidských zásahů vyschla a proměnila se v poušť Aralkum.[1]

HistorieEditovat

Oblast je součástí historického Chórezmu, ve starověku ji obývali Massagetové, později byla součástí Chivského chanátu. Turkický národ Karakalpaků (doslova „černých klobouků“) se zde začal usazovat v 18. století.[2] Od roku 1873 se stalo území součástí carského Ruska, v roce 1920 byla nastolena sovětská moc. V roce 1925 byla zřízena Karakalpacká autonomní oblast v rámci Kazachstánu, z níž byla roku 1932 vytvořena Karakalpakská autonomní sovětská socialistická republika, původně pod správou RSFSR, od roku 1936 připadla Uzbekistánu. V roce 1933 bylo hlavní město přestěhováno z Turtkulu do Nukusu. V roce 1990 byla vyhlášena suverenita Republiky Karakalpakstán, v roce 1993 byla uzavřena dohoda, podle níž se na dvacet let stává Karakalpakstán autonomní součástí Uzbekistánu s karakalpačtinou jako úředním jazykem, vlastními státními symboly, vládou a parlamentem Žokargy Kenes. Po vypršení platnosti dohody roku 2013 se objevily snahy o plnou nezávislost, ale byly potlačeny.[3]

ObyvatelstvoEditovat

Karakalpakové tvoří 28 % obyvatelstva, následují Uzbeci (27 %) a Kazaši (24 %). Většina obyvatel se hlásí k sunnitskému islámu.[4]

Správní členěníEditovat

Karakalpakstán se dělí na čtrnáct oblastí:

  • 1 Amudarya (hlavní město Mang‘it)
  • 2 Beruniy (hlavní město Beruniy)
  • 3 Shimbay (hlavní město Shimbay)
  • 4 Ellikqala (hlavní město Bustan)
  • 5 Kegeyli (hlavní město Kegeyli)
  • 6 Mo‘ynaq (hlavní město Mo‘ynaq)
  • 7 Nukus (hlavní město Oqmang‘it)
  • 8 Qanliko‘l (hlavní město Qanliko‘l)
  • 9 Qo‘n‘irat (hlavní město Qo‘n‘irat)
  • 10 Qarao‘zak (hlavní město Qarao‘zak)
  • 11 Shumanay (hlavní město Shumanay)
  • 12 Taxtako‘pir (hlavní město Taxtako‘pir)
  • 13 To‘rtkul (hlavní město To‘rtkul)
  • 14 Xojeli (hlavní město Xojeli)

Životní prostředíEditovat

Karakalpakstán se potýká s vážnými ekologickými problémy. Zavlažování bavlníkových polí zavinilo pokles hladiny řeky Amudarja a následné vysychání Aralského jezera, jehož rozloha se od roku 1960 do roku 2010 zmenšila o 90 %. To vedlo ke kolapsu rybolovu, který tvořil základ místní ekonomiky, oblast okolo jezera je kvůli písečným bouřím neobyvatelná, dochází k extrémním výkyvům počasí.[5] Další rizika představují bývalý tajný ústav na výrobu biologických zbraní na ostrově Vozrožděnija a laboratoře v Nukusu a obci Žaslyk, kde byla vyvinuta chemická zbraň známá jako novičok.[6]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat