Chórezm (jiné názvy: Chorezm, Chwárezm, Chvárezm, Chwárizm, Chvárizm, Chovárazm, zejména ve starověku i Chorasmia) je historické území ve střední Asii, na dolním toku a v deltě řeky Amudarja v dnešním Uzbekistánu a Turkmenistánu.

Satelitní pohled na Chórezm pod vyschlým Aralským jezerem

Od 1. tisíciletí před Kr. do 14. století po Kr. zde žili Chórezmové (Chorezmijci), kteří mluvili íránským jazykem zvaným chórezmština. Od 8. století začalo na území pronikat i turkicko-mongolské obyvatelstvo, které později v 15. století převládlo.

V 1. tisíciletí před Kr. v zde Chórezmové vytvořili říši, o jejímž politickém vývoji se ví málo. Od 4. století už známe i první místní známou dynastii – Afrígovce. Po roce 712 území ovládli Arabové, kteří sem dosadili svého emíra sídlícího ve městě Gurdžndž (Kuňja-Urgenč), ale v části území do 10. století stále vládli Afrígovci. V roce 995 území Chórezmu sjednotil gurgandžský emír, který založil dynastii Mamúnovců.

V roce 1017 se Chórezm stal součástí Ghazníjskeho sultanátu a v roce 1043 Selžucké říše. Od konce 11. století zde postupně vznikala Chórezmská říše, jejíž vznik byl dokonán osamostatněním od Seldžuků v druhé polovině 12. století.

V roce 1221 Chorézmskou říši zničil Čingischán a Chórezm byl později začleněn do Zlaté hordy. Na konci 14. století byl Chórezm dobyt Timurem a během následujících desetiletí Chórezm patřil střídavě jednou pod Timúrovce, jednou zpátky pod Zlatou hordu.

Začátkem 16. století Chórezm ovládla dynastie Šajbáníovců a vznikl zde Chivský chanát (v ruské a západoevropské literatuře se jmenoval Chivský chanát, ale místní název zněl Chórezm). Ten se v roce 1873 stal ruským protektorátem. V roce 1920 byla na území dosavadního chanátu vyhlášena jedna ze sovětských republik. V roce 1924 bylo území rozděleno mezi Uzbeckou sovětskou socialistickou republiku, Turkmenistánu sovětskou socialistickou republiku a Karakalpakskou autonomní oblast (dnes autonomní republika v rámci Uzbekistánu).

ReferenceEditovat