Otevřít hlavní menu

Kaple blahoslaveného Podivena (Stará Boleslav)

kaple v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji

Barokní kaple bl. Podivena byla ve Staré Boleslavi postavena roku 1738 zásluhou děkana staroboleslavské kolegiátní kapituly Jana Křtitele Frika, snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Kaple blahoslaveného Podivena
Kaple bl. Podivena (1738)
Kaple bl. Podivena (1738)
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kaple blahoslaveného Podivena
Kaple blahoslaveného Podivena
Odkazy
Kód památky 26445/2-2017 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Obsah

HistorieEditovat

Na místě kaple dříve stávala Boží muka. Podle tradice stojí kaple na místě, kde bl. Podiven zemřel. Byl to služebník sv. Václava a byl později zabit stejnými vrahy jeho pán. Jeho mrtvola pak prý několik let visela neporušená na stromě aniž se jí dotklo jakékoli zvíře. Záhy se začaly dít první zázraky, a tak bylo rozhodnuto o uložení Podivenova těla do země. Později bylo Podivenovo tělo převezeno do Prahy a pochováno nedaleko hrobu sv. Václava v kostele sv. Víta. Osud bl. Podivena zachycují již nejstarší svatováclavské legendy. V době nastupujícího baroka se Podivenův příběh rozšiřuje vyprávěním o Paladiu, které měl Podiven nosit po smrti sv. Václava a před svou smrtí ho ukrýt v místech, kde dnes stojí ve Staré Boleslavi kostel Panny Marie.

Koncem 18. století byla kaple zrušena a prodána brandýskému panství, které ho pak zapůjčilo vojenskému úřadu. Ten využíval kapli až do roku 1875 jako prachárnu. Tehdy obyvatelé Staré Boleslavi z obavy před požárem žádali, aby byl z bývalé kaple odstraněn střelný prach. Jejich žádosti bylo vyhověno a kaple byla darována zpět staroboleslavské kapitule. Ta ji nechala obnovit a roku 1878 nově vysvětit. V druhé polovině 20. století sloužila kaple dočasně jako pohřební síň. V současné době je majetkem staroboleslavské farnosti a bohoslužby se v ní nekonají. V roce 2010 bylo zahájeno restaurování freskové výzdoby kaple.

PopisEditovat

Jedná se o centrální barokní stavbu na půdorysu kruhu se třemi radiálními, téměř obdélnými kaplovými výklenky. Ústřední válec je zastřešen bání.

Na stropě kaple je umístěna freska z roku 1741, navozující dojem kupole. Freskami od Jana Petra Molitora jsou vyzdobeny rovněž boční kaple. Oltář s obrazem sv. Benedikta je raně barokní ze druhé poloviny 17. století. V kapli byly zavěšeny tři obrazy od Jana Václava Spitzera ze 40. let 18. století, znázorňující sv. Václava s bl. Podivenem, umučení bl. Podivena a téhož světce ukrývajícího Paladium. Všechny tři obrazy objednala pro kapli rodina Wunschwitzů.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat