Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stará Boleslav)

kostel ve Staré Boleslavi

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi je římskokatolický farní kostel. Vznikl na počátku 17. století a je českým nejstarším mariánským poutním místem. V kostele se uchovává milostný obraz tzv. Palladium země české, kovový reliéf nesmírné historické hodnoty, spojovaný se Svatováclavskou tradicí.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
ve Staré Boleslavi
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, západní průčelí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
okresPraha-východ
ObecStará Boleslav
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátstaroboleslavský
FarnostStará Boleslav
Statuspoutní a farní kostel
Datum posvěcení1690
Architektonický popis
ArchitektGiovanni Maria Filippi, Abrahám Leuthner, Kilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbarokní
Typ stavbybazilika
Výstavba1613-1625, 1736, 1748
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálkámen, cihly, štuk
Další informace
AdresaMariánské náměstí
Stará Boleslav
UliceMariánské náměstí
Oficiální webhttps://katalog.apha.cz/web/chramy/786
Kód památky34337/2-2016 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie bazilikyEditovat

Dnešní kostel nahradil starší gotickou stavbu, která již nestačila vzrůstajícímu počtu poutníků. Byl postaven pravděpodobně podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho, pod vedením Jakuba de Vaccani v letech 16131625, ve stylu raně barokních římských kostelů. O jeho vybudování se zasloužila místní kapitula sv. Kosmy a Damiána za významné podpory císaře Matyáše, jeho manželky Anny a katolické šlechty. Stejný architekt navrhl například kostel Panny Marie Vítězné v Praze. Severní věž dokončil v roce 1675 Abrahám Leuthner, jižní věž byla postavena podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 17481749. Ten také navrhl nové západní průčelí chrámu (1736), budovu kapitulního proboštství stojící naproti kostela a nedaleký kostelík bl. Podivena. V letech 17281732 bylo upraveno prostranství před basilikou, vybudována terasa a postaveny ambity za východním závěrem kostela.

Přímo v okolí kostela se v květnu 1757 odehrálo bojové střetnutí v rámci sedmileté války,[1] při kterém zde zahynul vysoce postavený pruský důstojník, generálmajor jezdectva Carl Ernst von Wartenberg. Ten byl následně pohřben v kryptě kostela.

V roce 1775 je vymaloval Josef Kramolín nástěnnými malbami, které znázorňují historii staroboleslavského paládia, jeho zázraky a náměty ze života Panny Marie. V době barokní se Stará Boleslav stala naším nejvýznamnějším poutním místem spojeným navíc po staletí také s osobou sv. Václava. O kostel pečovali až do svého zrušení jezuité. Poté se správy ujala opět místní kapitula, která je v Boleslavi přítomna od 11. století. Za první republiky, konkrétně od roku 1929, pečovali o poutní místo redemptoristé. Jejich požehnané působení přerušil násilně komunistický režim v roce 1950 a správu převzala značně okleštěná a úpravomocí zbavená kapitula. Prakticky to znamenalo pověření dvou kněží, jednoho s titulem kapitulního děkana a jednoho faráře. Teprve po roce 1990 byla znovu ustavena kapitula, složená ovšem z nesídelních kanovníků. V letech 20032008 se správy kostela a farnosti nakrátko ujali otcové Pallotini. V současnosti je duchovní péče o kostel a farnost svěřena diecézním kněžím.

Program záchrany architektonického dědictvíEditovat

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 20 612 000 Kč.[2]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 2 500 1 600 1 600 600 1 400 1 600 1 500 1 500 1 200 1 400 740 723 854 500 425 950 520 400 600

PopisEditovat

 
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, východní pohled na závěr presbytáře

Nejcennějším pokladem uchovávaným po staletí v bazilice je reliéf Madony zvaný Palladium země české. Jedná se o kovový reliéf z poloviny 12. století (tehdy byl opětovně nalezen, vyorán v poli roku 1160) z korintské mědi (slitiny zlata, stříbra, platiny a mědi). Podle křesťanské tradice je jeho osud spojován již se sv. Ludmilou a sv. Václavem, knížetem Bořivojem i svatými Cyrilem a Metodějem. Kníže Václav jej údajně též nosil na pásce kolem krku a je malován i na Svatováclavských korouhvích.

Přesně na den pět let po návštěvě svatého otce Benedikta XVI. ve staroboleslavském chrámu sv. Václava a na Proboštské louce, kde celebroval jubilejní misii k poctě sv. Václava pro 50 000 věřících, byla v rámci Svatováclavské poutě v neděli 28. září 2014 provedena korunovace Palladia země České třemi korunkami, posvěcenými v Římě Svatým otcem Františkem I.

Devadesáté výročí „Svatováclavského milénia“ a desáté výročí návštěvy Benedikta XVI. připomenul ve své homilii apoštolský nuncius arcibiskup Charles Daniel Balvo celebrující misii na „Národní svatováclavské pouti“ v sobotu 28. září 2019. V předvečer oslav, v pátek 27. září, byla u chrámu sv. Václava odhalena busta papeže Benedikta XVI.

Před kostelem byla původně studna, na jejíž místo byla v roce 1935 usazena socha Krista Krále. Na západním průčelí jsou v nikách postavy českých zemských patronů: sv. Jana Nepomuckého, bl. Podivena, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Všichni v ruce drží Palladium.

InteriérEditovat

 
Interiér kostela

Kostel má dispozici barokní baziliky s jednou podélnou lodí zaklenutou valeně s lunetami a třemi dvojicemi bočních kaplí. Tato dispozice, typická pro raně barokní kostely, vznikla na konci 16. stoletíItálii po Tridentském koncilu. Vyhovovala novým požadavkům na bohoslužebný prostor, v němž měli mít všichni věřící možnost sledovat dění v kněžišti a naslouchat přednášenému slovu. Osobní zbožnosti byly potom určeny boční kaple.

Zařízení kostela je převážně ze 17. a 18. století.

  • Presbytář – severní strana: oltář s mramorovým sanktuariem, krytým dvířky se stříbrnou prolamovanou mříží, se šternberskými hvězdami, pořídil jej hrabě František Karel ze Šternberka († 1648) se svou manželkou Ludmilou Benignou, rozenou Kafkovou z Říčan († 1672). V něm byl milostný reliéf chován až do roku 1778. Doplňoval jej přenosný oltářík, zvaný trůnek, na němž bývalo paládium vystaveno při mariánských mších a o poutích. Také k ostatním oltářům byly pořízeny miniaturní oltáříky s relikviemi, které se na oltářní menzu stavěly k příležitostnému uctívání.
  • Kazatelna je pozdně barokní z roku 1743.
  • Oltář sv. Jana Nepomuckého – jižní strana: pozdně barokní z roku 1744.

Šest bočních výklenkových kaplí dalo ve druhé až třetí třetině 17. století vyzdobit šest významných české šlechtických rodin, a to oltáři s obraty, štukaturami či ještě s freskami.

Kaple na jižní straně (tj. od vchodu po pravé straně)

  • Morzinská kaple, zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie, oltářní architektura vztyčena roku 1640, zakladatelé Pavel z Morzinu a jeho manželka Alžběta, rozená Hrzánová z Harasova; obrazy: Immaculata, v nástavci Duch svatý, autorem obou obrazů je Antonín Stevens.
  • Valdštejnská kaple, zasvěcená Narození Panny Marie; vlastnil ji Adam mladší z Valdštejna; v roce 1637 byla pustá a následně ji obsadila švédská soldateska; o její vybavení se měl postarat pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna, který ji – stejně jako hlavní oltář – vysvětil 21. května 1690.[3]. Autor obrazu Narození Panny marie není znám, vzorem byl obraz Pietra da Cirtony, obraz žehnajícího Boha v nástavci namaloval Jan Kryštof Liška.
  • Slavatovská kaple byla zařízena Ferdinandem Vilémem Slavatou († 1673) a jeho manželkou Marií Renatou, rozenou z Náchoda a Lichtenburka († 1694), počínaje rokem 1668; v retáblu je obraz Nanebevzetí Panny Marie a v nástavci Nejsvětější Trojice.

Kaple na severní straně (vlevo od vchodu)

  • Berkovská kaple, zasvěcená Obětování Páně resp. Očištění Panny Marie, obraz namaloval Francesco Cozza, kapli zařídil třiadvacetiletý František Antonín Berka z Dubé v letech 1672–1673 pomocí svého prostředníka, protože byl v té době na kavalírské cestě v cizině.[4]
  • Lažanská kaple, zasvěcená Uvedení Panny Marie do chrámu, jež je tématem hlavního obrazu od Karla Škréty staršího a jeho stejnojmenného syna̟ objednavateli byli hrabě Karel Maxmilián Lažanský a postupně jeho dvě manželky. Obraz v nástavci .
  • Černínská kaple, zasvěcená Zvěstování Panny Marie; zakladatelé Humprecht Jan Černín a jeho manželka Diana Marie, rozená Gazoldo; obrazy: Zvěstování a Adam s Evou u Stromu poznání namaloval Jan Bedřich Hess.

HřbitovEditovat

Hřbitov se nacházel za ambity na východní straně. V jeho východní zdi stála malá barokní kaple svatého Benedikta, která byla několikrát opravována a těmito opravami ztratila svůj původní ráz.[5] Hřbitov byl zrušen roku 1835 a pro pohřby začal sloužit nově založený hřbitov poblíž kaple blahoslaveného Podivena.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Dávno zapomenutá bitva. brandys.muzeumbrandys.cz [online]. [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. 
  2. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97. 
  3. Vácha 2010, s. 17-41
  4. Vácha 2010, s. 17-41
  5. PODLAHA, Antonín a ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Díl XV., Politický okres Karlínský. Praha, 1901. S. 114 - 116. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • Boháčová, Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
  • ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. -kapitola Boleslav Stará, s. 6-123. 
  • Ryneš, Václav: Paladium země České, Praha 1948
  • Špaček, Jaroslav: Z výsledků záchranného archeologického výzkumu provedeného v okolí chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi v letech 1996–1998. Archaeologia historica 24, 303–311. Brno 1999
  • Vácha, Štěpán: Šlechtické kaple v kostele Panny Marie ve Staré Boleslavi. Oltářní výzdoba a fundace v 17. století, Umění roč. 58, 2010, s. 17–41.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat