Otevřít hlavní menu

Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum) je vytrvalá horská bylina, která může být až přes metr vysoká a v letním období mívá velké žluté květní úbory. Je to jediný původní druh rodu kamzičníkčeské přírodě.

Jak číst taxoboxKamzičník rakouský
alternativní popis obrázku chybí
Kamzičník rakouský (Doronicum austriacum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asteraceae)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod kamzičník (Doronicum)
Binomické jméno
Doronicum austriacum
Jacq.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RozšířeníEditovat

Vyskytuje se v horských oblastech střední a jižní Evropy a v Malé Asii. V Evropě roste v Pyrenejích, východních Alpách, Sudetech, Karpatech a pohořích na Balkánu. V České republice je rozšířen ve dvou oddělených oblastech. Prvá se rozkládá na Šumavě a v Novohradských horách odkud okolo Vltavy zasahuje do vnitrozemí a druhá v Orlických horách, Králickém Sněžníku, Rychlebských horách, Jesenících a v Beskydech , tyto oblasti tvoří severní hranici rozšíření druhu. Rozdělení do dvou arel je dáno rozdílnými migračními proudy po ukončení poslední doby ledové.[1][2]

EkologieEditovat

Hemikryptofyt rostoucí na hlubších půdách dostatečně zásobených živinami a humusem. Vyskytuje se ve světlých lemech křovin a na pasekách lesů, na březích vodních toků i v ledovcových karech, převážně na mírně kyselé půdě. Kamzičník rakouský je morfologicky proměnlivý druh, hlavně co se týče ochlupení, počtu a velikosti úborů i tvaru nažek.[1][2][3]

PopisEditovat

Vytrvalá bylina se silným a tupě ukončeným nevětveným oddenkem z kterého vyrůstají 30 až 150 cm dlouhé lodyhy a přízemní listy. Listy jsou řapíkaté, srdčitého tvaru, po obvodě jsou pilovité a v době kvetení již obvykle suché. Lodyhy jsou v  průřezu hranaté, přímé a v horní části chlupaté a větvené. Lodyžní listy mívají čepele velké 6 -19 × 4 - 12 cm, větší spodní s krátkými řapíky jsou srdčité, menší střední a horní jsou přisedlé, mírně objímavé, kopinaté a po obvodě celokrajné či zubaté, nejhořejší přecházejí v listeny.

Na koncích větví vyrůstají nápadné květní úbory (2 až 16 kusů) mající 3 až 7 cm v průměru. Uprostřed květního lůžka jsou drobné oboupohlavné květy se žlutou trubkovitou korunou a po obvodě v paprsku samičí jazykovité květy s dlouhými úzkými žlutými ligulami. Zákrov je tvořen dvěma až třemi řadami kopinatých listenů. Rostliny kvetou od června do srpna, květy jsou opylovány hmyzem.

Plody jsou olivově hnědé dvojaké nažky, z trubkovitých květů jsou ochmýřené a dlouhé 2 mm, z jazykovitých květů jsou bez chmýru a o polovinu delší. Chmýr je bílý a bývá dlouhý okolo 4,5 mm. Ploidie druhu je 2n = 60.[1][2][3]

OchranaEditovat

Populace kamzičníku rakouského jsou v přírodě ČR poměrně stabilní, nejvíce rostliny ohrožují nezodpovědní turisté při trhání „polních květů“ a zahrádkáři přesazováním do svých skalek. V „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky“ z roku 2012 je klasifikován jako vzácnější druh vyžadující další pozornost (C4a) a „vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.“ dokonce jako druh ohrožený (§3).[4][5]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Kamzičník rakouský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 11.07.2007 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Kamzičník rakouský [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 10.05.2010 [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b UHER, Jiří; KUŤKOVÁ, Tatiana. Produkce a použití trvalek: Doronicum [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, rev. 2007 [cit. 2015-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (česky) 
  4. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 18.03.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631-645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  5. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2015-03-18]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat