Kaldera je geologický termín, který popisuje destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru o průměru několika kilometrů až desítek kilometrů v extrémních případech. Slovo kaldera pochází ze španělštiny, kde se píše caldera a kde znamená kotel (místní název kotlovité prohlubně na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech).

Satelitní obrázek ostrova Santorini, známého též jako Théra
Kalderové jezero Coatepeque

Kaldery vznikající na pozemských sopkách, které vyvrhují převážně bazickou lávu, mají většinou kalderu o velikosti 3 km a hloubce 200 m. Oproti tomu sopky na Marsu vyvrhující obdobnou lávu mají kaldery o průměru 20 až 40 km a hloubce dosahující až ke 2 km. Nicméně samotný kužel sopky je částečně pohřben okolními lávovými proudy, takže je těžké určit původní výšku a velikost sopky.[1] Vyjma Země a Marsu jsou sopečné kaldery popsány taktéž z Venuše[2] a z jupiterova měsíce Io.[3]

Vznik kaldery editovat

 
Analogický model vzniku sopečné kaldery v krabici s moukou (animace)

Existuje několik možností vzniku kaldery:

Někdy vznikají i kombinací předchozích – např. Krakatau explozí a propadnutím zároveň. Vzniká útvar, který je častokrát vyplněn vodou (tzv. kalderové jezero), ale vzhledem k častému výskytu síry v okolí magmatické činnosti netvoří výjimku ani jezera slabě koncentrované kyseliny sírové. Za situace, kdy dojde k obnovení magmatické činnosti sopky, objeví se na hladině vzniklého jezera nový vulkán, který vytvoří ostrov.

Reference editovat

  1. PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanism on other planets: Mars, s. 199. (anglicky) Dále jen Parfitt a Wilson (2009). 
  2. Parfitt a Wilson (2009), str. 203.
  3. Parfitt a Wilson (2009), str. 208.

Literatura editovat

Odkazy editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat