Kašubština
Kašubština je západoslovanský jazyk podobný polštině a vymřelé polabštině.
| Kašubština (Kaszëbsczi jãzëk, Pòmòrsczi) | |
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření |
 Kanada |
|---|---|
| Počet mluvčích | 50 000 – 200 000 |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | některé okresy Pomořského vojvodství (Polsko) |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 |
csb (B) csb (T) |
| ISO 639-3 | csb |
| Ethnologue | CSB |
| Wikipedie | |
| csb.wikipedia.org | |
Hovoří jí Kašubové kolem Gdaňsku (kašubsky Gduńsk), v tzv. Kašubsku (kašubsky Kaszëbë či Kaszëbskô) cca 108 tisíc osob.
Má velmi složitý systém samohlásek. Naopak sykavky (S, Z, C, DZ) má jednodušší. Původně obsahovala i Ř, ale pod vlivem polštiny se výslovnost této hlásky mění.
Roku 2003 byl kašubštině přidělěn mezinárodní kód CSB podle normy ISO 639-2.
Obsah
HistorieEditovat
Už v roce 1402 se objevily kašubské glosy v Dutkach ziemskych. Nejstarší tištěnou kašubskou knihou jsou Duchovní písně Martina Luthera (Duchowne piesnie D. Marcina Luthera y ynszich naboznich męzow) z roku 1586. V roce 1643 vyšel kašubský překlad Malého Katechismu Michałem Mostnikem (Mały Catechism D. Marciná Lutherá). Kašubské výrazy se objevují v pracích německého sorabisty Karla Gottloba von Antona (1751-1818).
Za zakladatele kašubské literatury se považuje lékař Florian Ceynowa (1817-1881). Ten se snažil vyvrátit představu, že Kašubové jsou pouze Poláci žijící na (tehdy) německém území. Sepsal mj. první kašubskou mluvnici (1879) a vydával i kašubský časopis. Významným básníkem té doby je Hieronim (Jarosz) Derdowski, autor eposu O panu Čorlinském (O Panu Czorlińścim co do Pucka po sece jachoł) z roku 1880. Bernard Sychta byl kašubský jazykovědec a etnograf.
Na jaře 2004 byla založena také kašubská Wikipedie. V kašubštině vycházejí noviny. Kašubistika je filologický obor, který se zabývá literaturou a jazykem Kašubů.
SlovníkEditovat
| čeština | Kašubština | polština | angličtina |
|---|---|---|---|
| Gdyně | Gdyniô | Gdynia | Gdynia |
| Gdaňsk | Gduńsk | Gdańsk | Gdansk |
| Sopoty | Sopòt | Sopot | Sopot |
AbecedaEditovat
Kašubská abeceda obsahuje následující znaky:
| Velká | A | Ą | Ã | B | C | D | E | É | Ë | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | Ò | Ó | Ô | P | R | S | T | U | Ù | W | Y | Z | Ż |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Malá | a | Ą | ã | b | c | d | e | é | ë | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | ò | ó | ô | p | r | s | t | u | ù | w | y | z | ż |
Čtení v kašubštiněEditovat
Výslovnost zvláštních znaků:
- ã – nosové a.
- é – přibližně “yj”. Ypsilonem se přitom chápe polské y.
- ë – ə, pro odborníky šva, prostě neurčitý temný zvuk jako v anglické thE house.
- ò – ue, nebo po anglicku we.
- ô – podle dialektu je to O nebo se zabarvením do e.
- ù – wu (w opět chápáno anglicky)
Ukázka modlitby Otče náš v kašubštině (Otče náš)Editovat
Òjcze nasz, jaczi jes w niebie,
niech sã swiãcy Twòje miono,
niech przińdze Twòje królestwò,
niech mdze Twòja wòlô
jakno w niebie tak téż na zemi.
Chleba najégò pòwszednégò dôj nóm dzysô
i òdpùscë nóm naje winë,
jak i më òdpùszcziwómë naszim winowajcóm.
A nie dopùscë na nas pòkùszeniô,
ale nas zbawi òde złégò. Amen
FotogalerieEditovat
Dvojjazyčné označení okresu Puck
Dvojjazyčné označení okresu Wejherowo
Mapa Kašubska
Kašubská klávesnice
LiteraturaEditovat
- Andrea Spretková: Charakteristika Kašubštiny v okolí Kartuz, magisterská diplomová práce, Brno 2008 on-line
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kašubština ve Wikimedia Commons 
Kategorie Kašubština ve Wikislovníku- Slovníkové heslo kašubština ve Wikislovníku
- Hajný J., Doležal J. Kašubové v Polsku (online) Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009.
- Kašubský konzulát v Česku mezinárodní sítě Kašubská liga
- Kaszëbskô czëtnica – Kašubská čítanka (kašubsky)
- Cassubia Slavica – Kašubská studia (kašubsky, polsky, německy)