Kašubština
Kašubština je západoslovanský jazyk podobný polštině a vymřelé polabštině.
Kašubština (Kaszëbsczi jãzëk, Pòmòrsczi) | |
Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření |
![]() |
---|---|
Počet mluvčích | 50 000 – 200 000 |
Klasifikace | |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | Rada kašubského jazyka (Radzëzna Kaszëbsczégò Jãzëka) |
Úřední jazyk | některé okresy Pomořského vojvodství (Polsko) |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 |
csb (B) csb (T) |
ISO 639-3 | csb |
Ethnologue | CSB |
Wikipedie | |
csb.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hovoří jí Kašubové kolem Gdaňsku (kašubsky Gduńsk), v tzv. Kašubsku (kašubsky Kaszëbë či Kaszëbskô) cca 108 tisíc osob.
Má velmi složitý systém samohlásek. Naopak sykavky (S, Z, C, DZ) má jednodušší. Původně obsahovala i Ř, ale pod vlivem polštiny se výslovnost této hlásky mění.
Roku 2003 byl kašubštině přidělěn mezinárodní kód CSB podle normy ISO 639-2.
HistorieEditovat
Už v roce 1402 se objevily kašubské glosy v Dutkach ziemskych. Nejstarší tištěnou kašubskou knihou jsou Duchovní písně Martina Luthera (Duchowne piesnie D. Marcina Luthera y ynszich naboznich męzow) z roku 1586. V roce 1643 vyšel kašubský překlad Malého Katechismu Michałem Mostnikem (Mały Catechism D. Marciná Lutherá). Kašubské výrazy se objevují v pracích německého sorabisty Karla Gottloba von Antona (1751–1818).
Za zakladatele kašubské literatury se považuje lékař Florian Ceynowa (1817–1881). Ten se snažil vyvrátit představu, že Kašubové jsou pouze Poláci žijící na (tehdy) německém území. Sepsal mj. první kašubskou mluvnici (1879) a vydával i kašubský časopis. Významným básníkem té doby je Hieronim (Jarosz) Derdowski, autor eposu O panu Čorlinském (O Panu Czorlińścim co do Pucka po sece jachoł) z roku 1880. Bernard Sychta byl kašubský jazykovědec a etnograf.
Na jaře 2004 byla založena také kašubská Wikipedie. V kašubštině vycházejí noviny. Kašubistika je filologický obor, který se zabývá literaturou a jazykem Kašubů. Kašubština je také zavedena v několika kostelích jako liturgický jazyk.
SlovníkEditovat
čeština | Kašubština | polština | angličtina |
---|---|---|---|
Gdyně | Gdyniô | Gdynia | Gdynia |
Gdaňsk | Gduńsk | Gdańsk | Gdansk |
Sopoty | Sopòt | Sopot | Sopot |
AbecedaEditovat
Kašubská abeceda obsahuje následující znaky:
Velká | A | Ą | Ã | B | C | D | E | É | Ë | F | G | H | I | J | K | L | Ł | M | N | Ń | O | Ò | Ó | Ô | P | R | S | T | U | Ù | W | Y | Z | Ż |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Malá | a | Ą | ã | b | c | d | e | é | ë | f | g | h | i | j | k | l | ł | m | n | ń | o | ò | ó | ô | p | r | s | t | u | ù | w | y | z | ż |
Čtení v kašubštiněEditovat
Výslovnost zvláštních znaků:
- ã – nosové a.
- é – přibližně “yj”. Ypsilonem se přitom chápe polské y.
- ë – ə, pro odborníky šva, prostě neurčitý temný zvuk jako v anglické thE house.
- ò – ue, nebo po anglicku we.
- ô – podle dialektu je to O nebo se zabarvením do e.
- ù – wu (w opět chápáno anglicky)
Ukázka modlitby Otče náš v kašubštině (Otče náš)Editovat
Òjcze nasz, jaczi jes w niebie,
niech sã swiãcy Twòje miono,
niech przińdze Twòje królestwò,
niech mdze Twòja wòlô
jakno w niebie tak téż na zemi.
Chleba najégò pòwszednégò dôj nóm dzysô
i òdpùscë nóm naje winë,
jak i më òdpùszcziwómë naszim winowajcóm.
A nie dopùscë na nas pòkùszeniô,
ale nas zbawi òde złégò. Amen
FotogalerieEditovat
LiteraturaEditovat
- Andrea Spretková: Charakteristika Kašubštiny v okolí Kartuz, magisterská diplomová práce, Brno 2008 on-line
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kašubština na Wikimedia Commons
- Kategorie Kašubština ve Wikislovníku
- Slovníkové heslo kašubština ve Wikislovníku
- Hajný J., Doležal J. Kašubové v Polsku (online) Hospodářská a kulturní studia, Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2009.
- Kašubský konzulát v Česku mezinárodní sítě Kašubská liga
- Kaszëbskô czëtnica – Kašubská čítanka (kašubsky)
- Cassubia Slavica – Kašubská studia (kašubsky, polsky, německy)