Jugoslávské letectvo
Jugoslávské vzdušné síly a protivzdušná obrana (srbochorvatsky Ратно ваздухопловство и противваздушна одбрана, Ratno vazduhoplovstvo i protivvazdušna odbrana, zkr. РВ и ПВО/RV i PVO), běžně označované jako Jugoslávské letectvo, v době největšího rozmachu patřilo k největším v Evropě. Rozpuštěno bylo v roce 1992 během rozpadu Jugoslávie. V roce 1990 v letectvu sloužilo více než 32 000 osob, ale v důsledku svých techničtějších požadavků nemělo letectvo více než 4 000 branců.[1]
Jugoslávské letectvo Ратно ваздухопловство и противваздушна одбрана Ratno vazduhoplovstvo i protivvazdušna odbrana | |
---|---|
Země | Jugoslávie |
Vznik | 1945 |
Zánik | 1992 |
Typ | Letectvo |
Funkce | Letecký boj |
Velikost | 1 200 letadel 32 000 osob (c. 1990) |
Posádka | Zemun |
Velitelé | Generálplukovník Božidar Stefanović |
Insignie | |
Znak | |
Znak na SOP | |
Letouny | |
Bitevní | J-21, J-22, G-4, G-2, SA.342 GAMA |
Stíhací | MiG-21, MiG-29 |
Cvičné | Utva 75, G-2, G-4, NJ-22 |
Transportní | An-2, An-26, Jak-40, Mi-8 |
Vrtulníky | |
Víceúčelové | Ka-25, Ka-28, Mi-14 |
Historie
editovatDruhá světová válka
editovatZačátkem roku 1945 osvobodili jugoslávští partyzáni pod vedením maršála Tita velkou část jugoslávského území od okupačních sil. Partyzánská armáda NOVJ zahrnovala letecké jednotky vycvičené a vybavené Spojeným královstvím (letouny Supermarine Spitfire a Hawker Hurricane, viz Balkánské letectvo) a Sovětským svazem (letouny Jak-3, Jak-7, Jak-9 a Iljušin Il-2) a řadu ad hoc jednotek vybavených letouny ukořistěných německé Luftwaffe a letectva Nezávislého státu Chorvatsko (Messerschmitt Bf 109G, Junkers Ju 87 Stuka a mnoho dalších).
5. ledna 1945 byly různé letecké jednotky NOVJ formálně začleněny do nového jugoslávského letectva (Jugoslovensko Ratno Vazduhoplovstvo - JRV). Ve stejné době začala fungovat jugoslávská stíhací skupina, která byla pod sovětským vedením na letišti Zemun. Od 17. srpna 1944, kdy byla zprovozněna první jugoslávská peruť Spitfirů, až do konce války v Evropě podnikly jugoslávské letouny 3 500 bojových vzletů a nasbíraly 5 500 provozních hodin. Když tedy nastal mír, mělo letectvo již silné a zkušené jádro personálu.
12. září 1945 byla založena Vojenská letecká akademie v Bělehradě pro výcvik budoucích pilotů. K rozvoji letectva koncem roku 1945 dále napomohlo vytvoření Leteckého svazu Jugoslávie (Vazduhoplovnni Savez Jugoslavije - VSJ). To zahrnovalo šest leteckých svazů - jeden pro každou federální republiku - se společným cílem podporovat sportovní létání a leteckou techniku mezi mladými lidmi v zemi. V červnu 1947 zahájila první letecká škola VSJ v Borongaji (u Záhřebu) výcvik žáků.
Rozpad
editovatV roce 1991 hluboce zakořeněné křivdy, které již nějakou dobu ohrožovaly jednotu federálního státu, vyvrcholily, když Slovinsko zahájilo kroky k nezávislosti. Na konci června 1991 bylo letectvo pověřeno přepravou vojáků a federální policie do Slovinska. Slovinci se tomuto opětovnému zavedení centrální kontroly, které rychle vygradovalo v ozbrojený konflikt, bránili. Byly sestřeleny dva vrtulníky letectva, zatímco to zahájilo letecké údery na televizní vysílače a postavení slovinské teritoriální obrany. Po politické dohodě federální síly Slovinsko opustily.
Mezitím mezi chorvatskými a srbskými silami v Chorvatsku vypukl ozbrojený konflikt. Jugoslávské letectvo provedlo několik nízkých průletů v demonstraci síly proti Chorvatsku a zahájilo řadu úderů. V srpnu 1991 srbská federální vláda zahájila otevřenou válečnou kampaň proti Chorvatům. Letectvo aktivně zajišťovalo přepravu a mise na blízkou leteckou podporu pozemním silám, ale postupně bylo nuceno opustit letecké základny mimo území držené etnickými Srby. Nepřátelské akce byly ukončeny příměřím 3. ledna 1992. Vybavení letectva v Bosně a Hercegovině bylo předáno novému letectvu Republiky srbské a používáno během války v Bosně. V letech 1991 až 1992 ztratilo jugoslávské letectvo ve Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině celkem 46 letadel a vrtulníků.[2] Většinu vybavení letectva bývalé SFRJ zdědilo letectvo nové Svazové republiky Jugoslávie.
Inventář 1965–1985
editovatLetedlo | Původ | Role | Verze | Počet | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Stíhací letouny | ||||||
MiG-21 | Sovětský svaz | stíhací cvičný průzkumný |
MiG-21Bis/PFM/M/MF/F-13 MiG-21UM/US MiG-21R |
~ 200 28 12 | ||
MiG-29 | Sovětský svaz | stíhací cvičný |
MiG-29B MiG-29UB |
14 2 | ||
Bitevní letouny | ||||||
Soko J-20 Kraguj | Jugoslávie | protipovstalecký | J-20 | 40 | ||
Soko J-21 Jastreb | Jugoslávie | útočný cvičný průzkumný |
J-21 NJ-21 IJ-21 |
108 25 36 | ||
Soko J-22 Orao | Jugoslávie | útočný cvičný průzkumný |
J-22 NJ-22 IJ-22 INJ-22 |
57 21 25 15 | ||
Transportní a spojovací letadla | ||||||
Antonov An-2 | Sovětský svaz | nákladní letoun | An-2TD | 5 | ||
Antonov An-12 | Sovětský svaz | nákladní letoun | An-12 | 2 | ||
Antonov An-26 | Sovětský svaz | nákladní letoun | An-26 | 14 | ||
Jakovlev Jak-40 | Sovětský svaz | VIP letoun | Yak-40 | 6 | ||
Dornier Do 28 | Západní Německo | nákladní letoun | Do 28D-2 | 2 | ||
Protipožární letouny | ||||||
Canadair CL-215 | Kanada | protipožární | CL-215 | 6 | ||
Cvičná letadla | ||||||
Utva 75 | Jugoslávie | základní výcvik | V-53 | 138 | ||
Soko G-2 Galeb | Jugoslávie | stíhací-bombardovací/cvičný | N-60 | 131 | ||
Soko G-4 Super Galeb | Jugoslávie | stíhací-bombardovací/cvičný | N-62 | 85 | ||
Vrtulníky | ||||||
Soko Gazelle | Francie/ Jugoslávie | spojovací zachranný průzkumný útočný |
HO-42 HS-42 HI-42 HN-42 |
94 | ||
Mil Mi-8 | Sovětský svaz | transportní | Mi-8T | 93 | ||
Protiponorkové vrtulníky | ||||||
Mil Mi-14 | Sovětský svaz | protiponorkový | Mi-14PL | 4 | ||
Kamov Ka-27 | Sovětský svaz | protiponorkový | Ka-28 | 2 | ||
Kamov Ka-25 | Sovětský svaz | protiponorkový | Ka-25BŠ | 6 |
Galerie
editovat-
Jugoslávský G-4 Super Galeb na pařížském aerosalonu
-
Jugoslávský J-22 Orao v bělehradském muzeu
-
Hawker Hurricane Mk IVRP s jugoslávskými znaky
-
Messerschmitt Bf 109 s jugoslávskými znaky
-
Ikarus S-49, jeden z prvních stíhacích letounů vyrobených v Jugoslávii po druhé světové válce, byl založen na předválečném Rogožarski IK-3.
-
Republic P-47D Thunderbolt s jugoslávskými znaky
-
Supermarine Spitfire LF Mk VC používaný jugoslávskou letkou v RAF.
Letectva bývalé Jugoslávie
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Yugoslavia - Air Force [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online.
- ↑ RIPLEY, Tim. Conflict in the Balkans 1991–2000. London: Bloomsbury Publishing, 2000. Dostupné online. ISBN 978-1-84603-748-1. S. 9.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Letectvo a protivzdušná obrana SFRJ na Wikimedia Commons