Jugoslávské letectvo

letecká složka ozbrojených sil Socialistické federativní republiky Jugoslávie

Jugoslávské vzdušné síly a protivzdušná obrana (srbochorvatsky Ратно ваздухопловство и противваздушна одбрана, Ratno vazduhoplovstvo i protivvazdušna odbrana, zkr. РВ и ПВО/RV i PVO), běžně označované jako Jugoslávské letectvo, v době největšího rozmachu patřilo k největším v Evropě. Rozpuštěno bylo v roce 1992 během rozpadu Jugoslávie. V roce 1990 v letectvu sloužilo více než 32 000 osob, ale v důsledku svých techničtějších požadavků nemělo letectvo více než 4 000 branců.[1]

Jugoslávské letectvo
Ратно ваздухопловство и противваздушна одбрана
Ratno vazduhoplovstvo i protivvazdušna odbrana
ZeměJugoslávieJugoslávie Jugoslávie
Vznik1945
Zánik1992
TypLetectvo
FunkceLetecký boj
Velikost1 200 letadel
32 000 osob (c. 1990)
PosádkaZemun
VeliteléGenerálplukovník Božidar Stefanović
Insignie
Znak
Znak na SOP
Letouny
BitevníJ-21, J-22, G-4, G-2, SA.342 GAMA
StíhacíMiG-21, MiG-29
CvičnéUtva 75, G-2, G-4, NJ-22
TransportníAn-2, An-26, Jak-40, Mi-8
Vrtulníky
VíceúčelovéKa-25, Ka-28, Mi-14

Historie editovat

Druhá světová válka editovat

Začátkem roku 1945 osvobodili jugoslávští partyzáni pod vedením maršála Tita velkou část jugoslávského území od okupačních sil. Partyzánská armáda NOVJ zahrnovala letecké jednotky vycvičené a vybavené Spojeným královstvím (letouny Supermarine Spitfire a Hawker Hurricane, viz Balkánské letectvo) a Sovětským svazem (letouny Jak-3, Jak-7, Jak-9 a Iljušin Il-2) a řadu ad hoc jednotek vybavených letouny ukořistěných německé Luftwaffe a letectva Nezávislého státu Chorvatsko (Messerschmitt Bf 109G, Junkers Ju 87 Stuka a mnoho dalších).

5. ledna 1945 byly různé letecké jednotky NOVJ formálně začleněny do nového jugoslávského letectva (Jugoslovensko Ratno Vazduhoplovstvo - JRV). Ve stejné době začala fungovat jugoslávská stíhací skupina, která byla pod sovětským vedením na letišti Zemun. Od 17. srpna 1944, kdy byla zprovozněna první jugoslávská peruť Spitfirů, až do konce války v Evropě podnikly jugoslávské letouny 3 500 bojových vzletů a nasbíraly 5 500 provozních hodin. Když tedy nastal mír, mělo letectvo již silné a zkušené jádro personálu.

12. září 1945 byla založena Vojenská letecká akademie v Bělehradě pro výcvik budoucích pilotů. K rozvoji letectva koncem roku 1945 dále napomohlo vytvoření Leteckého svazu Jugoslávie (Vazduhoplovnni Savez Jugoslavije - VSJ). To zahrnovalo šest leteckých svazů - jeden pro každou federální republiku - se společným cílem podporovat sportovní létání a leteckou techniku mezi mladými lidmi v zemi. V červnu 1947 zahájila první letecká škola VSJ v Borongaji (u Záhřebu) výcvik žáků.

Rozpad editovat

V roce 1991 hluboce zakořeněné křivdy, které již nějakou dobu ohrožovaly jednotu federálního státu, vyvrcholily, když Slovinsko zahájilo kroky k nezávislosti. Na konci června 1991 bylo letectvo pověřeno přepravou vojáků a federální policie do Slovinska. Slovinci se tomuto opětovnému zavedení centrální kontroly, které rychle vygradovalo v ozbrojený konflikt, bránili. Byly sestřeleny dva vrtulníky letectva, zatímco to zahájilo letecké údery na televizní vysílače a postavení slovinské teritoriální obrany. Po politické dohodě federální síly Slovinsko opustily.

Mezitím mezi chorvatskými a srbskými silami v Chorvatsku vypukl ozbrojený konflikt. Jugoslávské letectvo provedlo několik nízkých průletů v demonstraci síly proti Chorvatsku a zahájilo řadu úderů. V srpnu 1991 srbská federální vláda zahájila otevřenou válečnou kampaň proti Chorvatům. Letectvo aktivně zajišťovalo přepravu a mise na blízkou leteckou podporu pozemním silám, ale postupně bylo nuceno opustit letecké základny mimo území držené etnickými Srby. Nepřátelské akce byly ukončeny příměřím 3. ledna 1992. Vybavení letectva v Bosně a Hercegovině bylo předáno novému letectvu Republiky srbské a používáno během války v Bosně. V letech 1991 až 1992 ztratilo jugoslávské letectvo ve Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině celkem 46 letadel a vrtulníků.[2] Většinu vybavení letectva bývalé SFRJ zdědilo letectvo nové Svazové republiky Jugoslávie.

Inventář 1965–1985 editovat

Letedlo Původ Role Verze Počet
Stíhací letouny
MiG-21 Sovětský svaz  Sovětský svaz stíhací
cvičný
průzkumný
MiG-21Bis/PFM/M/MF/F-13
MiG-21UM/US
MiG-21R
~ 200
28
12
MiG-29 Sovětský svaz  Sovětský svaz stíhací
cvičný
MiG-29B
MiG-29UB
14
2
Bitevní letouny
Soko J-20 Kraguj Jugoslávie  Jugoslávie protipovstalecký J-20 40
Soko J-21 Jastreb Jugoslávie  Jugoslávie útočný
cvičný
průzkumný
J-21
NJ-21
IJ-21
108
25
36
Soko J-22 Orao Jugoslávie  Jugoslávie útočný
cvičný
průzkumný
J-22
NJ-22
IJ-22
INJ-22
57
21
25
15
Transportní a spojovací letadla
Antonov An-2 Sovětský svaz  Sovětský svaz nákladní letoun An-2TD 5
Antonov An-12 Sovětský svaz  Sovětský svaz nákladní letoun An-12 2
Antonov An-26 Sovětský svaz  Sovětský svaz nákladní letoun An-26 14
Jakovlev Jak-40 Sovětský svaz  Sovětský svaz VIP letoun Yak-40 6
Dornier Do 28 Západní Německo  Západní Německo nákladní letoun Do 28D-2 2
Protipožární letouny
Canadair CL-215 Kanada  Kanada protipožární CL-215 6
Cvičná letadla
Utva 75 Jugoslávie  Jugoslávie základní výcvik V-53 138
Soko G-2 Galeb Jugoslávie  Jugoslávie stíhací-bombardovací/cvičný N-60 131
Soko G-4 Super Galeb Jugoslávie  Jugoslávie stíhací-bombardovací/cvičný N-62 85
Vrtulníky
Soko Gazelle Francie  Francie/Jugoslávie  Jugoslávie spojovací
zachranný
průzkumný
útočný
HO-42
HS-42
HI-42
HN-42
94
Mil Mi-8 Sovětský svaz  Sovětský svaz transportní Mi-8T 93
Protiponorkové vrtulníky
Mil Mi-14 Sovětský svaz  Sovětský svaz protiponorkový Mi-14PL 4
Kamov Ka-27 Sovětský svaz  Sovětský svaz protiponorkový Ka-28 2
Kamov Ka-25 Sovětský svaz  Sovětský svaz protiponorkový Ka-25BŠ 6

Galerie editovat

Letectva bývalé Jugoslávie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Yugoslavia - Air Force [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. RIPLEY, Tim. Conflict in the Balkans 1991–2000. London: Bloomsbury Publishing, 2000. Dostupné online. ISBN 978-1-84603-748-1. S. 9. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat