Josef Vycpálek
Josef Vycpálek (1. února 1847 Chocerady[1] – 24. listopadu 1922 Chocerady) byl český středoškolský profesor, knihovník, publicista a sběratel lidových písní a tanců, dlouhodobě působící v především Rychnově nad Kněžnou a v Táboře.
| Josef Vycpálek | |
|---|---|
 Josef Vycpálek (ateliér Šechtl a Voseček, Tábor, 1913) | |
| Narození | 1. února 1847 Chocerady  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. listopadu 1922 (ve věku 75 let) Chocerady  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov v Choceradech |
| Alma mater | Filozofická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity |
| Povolání | pedagog, spisovatel a folklorista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v Choceradech poblíž Benešova ve středních Čechách. Po vychození obecné školy byl předurčen pro kněžskou dráhu, roku 1859 tak odešel do Prahy, kde působil jako chrámový zpěvák v Týnském chrámu a kostele sv. Mikuláše. Následně kněžskou dráhu opustil, nastoupil na pražské Akademické gymnázium a poté absolvoval sedm semestrů na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, obor čeština a řečtina pro nižší gymnázia.
Pedagogem editovat
Roku 1873 pak získal funkci profesora češtiny a řečtiny na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Zde se zapojil do českého společenského života, mj. byl členem pěveckého spolku Boleslavan.[2] Roku 1876 pak na pozvání Zdeňka Krakovského z Kolovrat začal působit jeho čerstvě zakoupeném panství Rychnov nad Kněžnou, kde působil jako archivář a také učitel češtiny hraběnky Krakovské. I v Rychnově byl mimořádně aktivní ve vlasteneckém spolkovém životě, byl členem, či v mnoha případech spoluzakladatelem, zdejších organizací spolků, mj. Ústřední matice školské, Národní jednotu pošumavskou, Klubu českých turistů, Sokola či ochotnického spolku Tyl.[3] Okolo roku 1877 začal působit na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, kde posléze dosáhl titulu středoškolského profesora. Rovněž byl úspěšným sběratelem lidových tanců a písní.
V Táboře editovat
Za svou širokou činnost v českých spolcích byl rakouskými úřady perzekvován nuceným přeložením na gymnázium v Táboře. Ani zde ale ve svých aktivitách neustával: vedl zdejší pěvecký spolek Hlahol, podílel se na vzniku zdejší obecní knihovny, kterou následně vedl.[4] Se svou rodinou obýval neoromantickou vilu Vlasta na okraji táborského Starého Města v Ústecké ulici. Jakožto folklorista specializující se na písně a tance se podílel na vzniku tanečního programu Národopisné výstavě českoslovanské,[2] v Táboře pak inicioval uspořádání lokální krajanské výstavy. Publikoval své texty v řadě českých periodik (Dalibor, Hlas lidu, Národní listy aj.), byl také přispěvatelem Ottova slovníku naučného.
Roku 1908 odešel do penze, definitivně přestal učit roku 1913, během první světové války, tedy v době nedostatku učitelů, ale suploval na gymnáziu v Benešově češtinu a zpěv.[5] Závěr života strávil v rodných Choceradech, kde působil v kostelním pěveckém sboru. Vlastní knihovnu zpřístupnil veřejnosti, dal vzniknout také obecní knihovně, působil ve vzdělávací jednotě Komenský.
Úmrtí editovat
Josef Vycpálek zemřel 24. listopadu 1922 v Choceradech. Pohřben byl v rodinné hrobce na zdejším hřbitově.
Rodinný život editovat
Jeho potomci se věnovali hudbě: syn Vratislav se stal hudebním skladatelem,[6] syn Ladislav rovněž skladatelem a též operním pěvcem.
Jeho jméno nese smíšený soubor písní a tanců zvaný Vycpálkovci, vzniklý roku 1950.[7] Rovněž jeho a syna Vratislava připomíná pamětní deska na táborské vile Vlasta z roku 1967.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-26.
- ↑ VYCPÁLEK, Josef, sběratel písní a tanců. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Vycpálek, Josef, 1847-1922. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Skladatel Ladislav Vycpálek. Classic Praha - největší hity posledních 500 let [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné online.
- ↑ O nás | Vycpalkovci. www.vycpalkovci.cz [online]. [cit. 2022-05-26]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Vycpálek na Wikimedia Commons 
Autor Josef Vycpálek ve Wikizdrojích- Příspěvatelé Ottova slovníku naučného
