Josef Maxa

československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty

Brigádní generál Josef Maxa (31. července 1891 Medový Újezd9. dubna 1943 Věznice Plötzensee) byl československý legionář, důstojník a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty.

Brigádní generál Josef Maxa
Narození31. července 1891
Medový Újezd
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. dubna 1943
Věznice Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven gilotinou
Národnostčeská
TitulBrigádní generál
Politická stranabezpartijní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Mládí editovat

Josef Maxa se narodil 31. července 1891 v Medovém Újezdě na Rokycansku. Vychodil obecnou školu v Mýtě, poté studoval na gymnáziu v Rokycanech. Během úřednického zaměstnání v železárnách v Holoubkově dva roky soukromě studoval na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Studium mu ukončila první světová válka.

První světová válka editovat

Během první světové války bojoval Josef Maxa na ruské frontě, kde i jako praporčík 88. pěšího pluku c. a k. armády padl 7. února 1915 u Medzilaborců do zajetí. V březnu 1916 podal v Taškentu přihlášku do Československých legií, kam byl přijat v červnu téhož roku. Stal spoluzakladatelem 6. hanáckého pluku. Do Československa se vrátil v roce 1920 v hodnosti kapitána.

Mezi světovými válkami editovat

Po návratu do Československa zůstal Josef Maxa v armádě, nejprve sloužil v Olomouci a poté v Sabinově. Následně vyučoval na Vojenské akademii v Hranicích a také na velitelské škole v Praze. Období první republiky zakončil na postu velitele 38. pěšího pluku v Berouně.

Protinacistický odboj editovat

Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil do Obrany národa a podílel se vytváření organizační struktury na Berounsku, Lounsku a Kladensku. Za svou činnost byl zatčen gestapem 13. února 1940 v Kladně, kde byl zpočátku i vězněn. Během Heydrichiády byl vyslýchán a vězněn v Terezíně, Pankráci a Petschkově paláci. Výslechy nebyly úspěšné a tak byl Josef Maxa přesunut nejprve do Gollnowa a poté do Berlína. Dne 20. ledna 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 9. dubna téhož roku popraven gilotinou v berlínské věznici Plötzensee. Jeho posledním přáním bylo být pohřben u rodičů v Mýtě u kostela svatého Štěpána, to mu ale nebylo splněno.

Posmrtná ocenění editovat

  • Josef Maxa byl in memoriam povýšen do hodnosti brigádního generála
  • Josefu Maxovi byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939
  • Dne 1. června 1947 byla Josefu Maxovi v Medovém Újezdě odhalena pamětní deska

Externí odkazy editovat