Josef Maria Kadlec
Josef Miloslav Kadlec (29. dubna 1889 Příbram[1] – 13. května 1952 Praha) byl český učitel matematiky a fyziky, posléze diplomat Československa. Po vzniku Československa působil mj. jako jeden z prvních čs. diplomatů v Bělehradě, v Albánii či Britské Palestině, po roce 1945 potom jako velvyslanec v Iráku a Íránu.
| Josef Miloslav Kadlec | |
|---|---|
 | |
| Chargé d’affaires Československa v Albánii | |
| Ve funkci: 1925 – 1930 | |
| Konzul Československa v Britské Palestině | |
| Ve funkci: 1932 – 1945? | |
| Předchůdce | Vladimír Fric |
| Nástupce | ? |
| Velvyslanec Československa v Iráku a Íránu | |
| Ve funkci: 1946 – 1947 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSNS |
| Narození | 29. dubna 1889 Příbram  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 13. května 1952 (ve věku 63 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze |
| Profese | učitel, překladatel a diplomat |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se ve středočeské Příbrami. Po vychození obecné školy absolvoval reálku na Královských Vinohradech a následně nastoupil ke studiu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, obor učitelství matematiky a fysiky pro vyšší třídy středních škol. Po zkušebním roce na reálce ve Vršovicích působil ve školním roce 1913—1914 jako smluvní profesor na II. bělehradském gymnáziu v Srbsku. Ve zjitřené atmosféře před první světovou válkou se zde zapojil do tzv. prvního československého odboje, kdy odsud obstarával spojení pro poslance Říšské rady Václavu Klofáčovi a srbských vládních kruhů. Po začátku války se vrátil do Prahy, kde byl ustanoven při reálce v Karlíně, od roku 1915 pak působil na státní vyšší průmyslové škole v Praze.
Vyslanec Československa
editovatPosléze se stal kariérním diplomatem při rezortu ministerstva zahraničních věcí ČSR. Od května 1919 do konce roku 1921 byl prvním legátním tajemníkem na velvyslanectví ČSR v Bělehradě, od roku působil jako konzul ČSR ve Varně, pak krátkou dobu v Ruščuku, od března 1925 pak opět jako konzul v Tiraně, jako první diplomatický zástupce Československa v Albánii. Od roku 1932 působil jako konzul (od roku 1935 jako generální konzul) ČSR v Jeruzalémě v Britské Palestině, kde nahradil prvního zdejšího konzula Vladimíra Frice.[2]
Po událostech Mnichovské dohody roku 1938 a německé okupace Čech, Moravy a Slezska dopomohl ve spolupráci s exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně s vybudování čs. zahraničního odboje na Blízkém východě. Po skončení války působil v letech 1946 až 1947 jako velvyslanec v Iráku a Íránu. Práce ve státní službě byla přerušena událostmi února 1948, po kterých byl Kadlec z ministerstva roku 1949 propuštěn. Jeho rodina byla pak nadále politicky perzekvována, mj. Kadlecův syn nemohl pro svůj původ dokončit studium medicíny.
Byl autorem několika učebnic matematiky a fyziky v srbochorvatštině. Byl členem politické strany národních socialistů.
Úmrtí
editovatJosef Miloslav Kadlec zemřel 13. května 1952 v Praze ve věku 63 let.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika Příbram 069, sn. 69 [online]. SOA Praha [cit. 2023-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
Literatura
editovat- SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 993. Dostupné online
