John Leveson-Gower, 1. hrabě Gower

britský státník

John Leveson-Gower, 1. hrabě Gower (John Leveson-Gower, 1st Earl Gower, 1st Viscount Trentham, 2nd Baron Gower of Stittenham) (10. srpna 169425. prosince 1754) byl britský státník ze šlechtického rodu Leveson-Gowerů. Jako dědic peerského titulu byl od mládí členem Sněmovny lordů, dlouhodobě byl v opozici proti Walpolově vládě, poté zastával až do smrti vysoké funkce a v roce 1746 získal titul hraběte. V dalších generacích patřili jeho potomci k nejbohatší šlechtě Velké Británie a v roce 1833 dosáhli titulu vévodů ze Sutherlandu.

John Leveson-Gower, 1. hrabě Gower
Johnleveson.jpg
Narození10. srpna 1694
Úmrtí25. prosince 1754 (ve věku 60 let)
Alma materOxfordská univerzita
Adams' Grammar School
Povolánípolitik
Politická stranaToryové
Manžel(ka)Penelope Stonhouse (od 1733)
Mary, Countess of Harold (od 1736)
Lady Evelyn Pierrepont
DětiRichard Leveson-Gower
Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu
Gertrude Leveson-Gower
John Leveson-Gower
unknown daughter Leveson-Gower
unknown Leveson-Gower
Gertrude Russell, Duchess of Bedford
Lady Mary Leveson-Gower
Lady Frances Leveson-Gower
… více na Wikidatech
RodičeJohn Leveson-Gower, 1st Baron Gower a Lady Catherine Manners
PříbuzníJane Leveson-Gower[1] (sourozenec)
FunkceLord Privy Seal (1742–1743)
Lord Privy Seal (1744–1755)
člen britské Soukromé rady
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Politická kariéraEditovat

Byl nejstarším synem 1. barona Gowera, po matce pocházel z rodu vévodů z Rutlandu. Měl tři mladší bratry, kteří byli členy Dolní sněmovny (William, 1696-1756; Thomas, 1699-1727; Baptist, 1701-1782). Po otci zdědil titul barona (1709), poté studoval ve Westminsteru a Oxfordu. Po dosažení zletilosti vstoupil do Sněmovny lordů a stal se předním mluvčím toryů, takže stál v dlouholeté opozici proti vládě Roberta Walpola. Po Walpolově pádu byl v Comptonově a Pelhamově vládě lordem strážcem tajné pečeti (1742–1743 a 1744–1754), od roku 1742 byl též členem Tajné rady. V případě nepřítomnosti Jiřího II. v Anglii byl v letech 1740–1752 celkem šestkrát členem místodržitelského sboru.

V roce 1746 byl povýšen na hraběte Gowera. Mimoto byl lordem-místodržitelem v hrabství Staffordshire (1742–1754), kde vlastnil statky a nechal zde přestavět zámek Trentham Hall. Angažoval se také v charitě a získal čestný doktorát v Oxfordu.

RodinaEditovat

 
Zámek Trentham Hall (Staffordshire), hlavní rodové sídlo

Poprvé se oženil s Evelyn Pierrepont (1694–1727), dcerou 1. vévody z Kingstonu, jeho druhou manželkou byla Penelope Stonhouse (1707–1734) a potřetí se oženil byla Mary Tufton (1700–1785), dcerou 6. hraběte z Thanetu a vdovou po hraběti z Haroldu. Ze všech tří manželství pocházelo celkem čtrnáct dětí, z nichž šest zemřelo v dětství.

  • Gertrude (1714–1794), manžel 1737 John Russell, 4. vévoda z Bedfordu (1710–1771), ministr vnitra, ministr námořnictva, místokrál v Irsku
  • Mary (1717–1778), manžel 1739 Sir Richard Wrottesley (1721–1769), duchovní, královský kaplan, člen Dolní sněmovny
  • Frances (1720–1788), manžel 1744 lord John Philip Sackville (1713-1765), člen Dolní sněmovny
  • Granville (1721–1803), nejvyšší komoří, prezident Tajné rady, r. 1786 povýšen na markýze
  • Elizabeth (1723–1784), manžel 1751 John Waldegrave, 3. hrabě Waldegrave (1718–1784), generál, nejvyšší štolba, člen Dolní sněmovny
  • Evelyn (1723–1784), manžel 1744 John Fitzpatrick, 1. hrabě z Upper Ossory (1719-1758)
  • Richard (1726–1753), člen Dolní sněmovny
  • John (1740–1792), admirál, člen Dolní sněmovny

ReferenceEditovat

  1. Kindred Britain.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat