Otevřít hlavní menu

Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu

britský státník a dvořan

Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu (Granville Leveson-Gower, 1st Marquess of Stafford, 2nd Earl Gower, 2nd Viscount Trentham, 3rd Baron Gower of Stittenham) (4. srpna 1721, Swynnerton Hall, Anglie26. října 1803, Trentham Hall, Anglie) byl britský státník a dvořan ze šlechtického rodu Leveson-Gowerů. Jako politik náležel k whigům a s přestávkami zastával téměř padesát let vysoké funkce ve vládě a u dvora. Dvakrát byl prezidentem Tajné rady a lordem strážcem tajné pečeti, v roce 1786 získal titul markýze. V další generaci pak jeho syn George (1758–1833) po dalších příbuzných zdědil největší pozemkový majetek v Británii a v roce 1833 byl povýšen na vévodu ze Sutherlandu.

Granville Leveson-Gower, 1. markýz ze Staffordu
Fisher after Reynolds - Granville Leveson-Gower, 1st Marquess of Stafford.jpg
Narození 4. srpna 1721
Swynnerton
Úmrtí 26. října 1803 (ve věku 82 let)
Trentham Gardens
Alma mater Christ Church
Westminster School
Politická strana Whigové
Manžel(ka) Susanna Leveson Gower
Děti George Leveson-Gower, 1. vévoda ze Sutherlandu
Granville Leveson-Gower, 1. hrabě Granville
Margaret Leveson-Gower
Lady Anne Harcourt
Rodiče John Leveson-Gower
Příbuzní Richard Leveson-Gower (sourozenec)
George Sutherland-Leveson-Gower, 2nd Duke of Sutherland, Francis Egerton, 1st Earl of Ellesmere a Charlotte Fitzalan-Howardová, vévodkyně z Norfolku (vnuci)
Funkce poslanec parlamentu Velké Británie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

Narodil se jako třetí syn 1. hraběte Gowera na jednom z rodových sídel Swynnerton Hall, po matce byl vnukem 1. vévody z Kingstonu, jeho dva starší bratři zemřeli v dětství. Studoval ve Westminsteru a Oxfordu a v letech 1744–1754 byl členem Dolní sněmovny za stranu whigů[pozn. 1]. Od mládí patřil k přátelům a politickým partnerům svého švagra 4. vévody z Bedfordu. Do vlády se dostal poprvé jako lord admirality (1749–1751), poté byl lordem strážcem tajné pečeti (1755–1757), od roku 1755 zároveň člen Tajné rady. Mezitím zdědil titul hraběte Gowera a vstoupil do Sněmovny lordů (1754; do té doby jako otcův dědic vystupoval pod jménem vikomt Trentham). V dalších vládách zastával vysoké posty u dvora (nejvyšší štolba 1757–1760, vrchní správce královského šatníku 1760–1763, lord nejvyšší komoří 176–-1765). V letech 1767–1779 byl prezidentem Tajné rady a vládu opustil pro nesouhlas s válkou proti USA. Po pádu Northovy vlády (1782) byl požádán o sestavení kabinetu, což ale odmítl a nevstoupil ani do dvou následujících vlád. Znovu se do vlády dostal až pod Williamem Pittem mladším, kdy byl opět prezidentem Tajné rady (1783–1784) a lordem strážcem tajné pečeti (1784–1794).

V roce 1771 získal Podvazkový řád a v roce 1786 byl povýšen na markýze ze Staffordu. Mimoto zastával místodržitelské úřady v hrabstvích Stafford (1755–1800) a Sutherland (1794–1803).

RodinaEditovat

 
Rodina 1. markýze ze Staffordu (1772)

Poprvé se oženil v roce 1744 s Elizabeth Fazakerley (1723–1746) z bohaté obchodnické rodiny (věnem přinesla 20 000 liber). Potomstvo měl až z druhého manželství s Louisou Egerton (1723–1761), dcerou 1. vévody z Bridgewateru. Majetek a tituly Egertonů později přešly na potomstvo Leveson-Gowerů (1803). Jeho třetí manželkou byla od roku 1768 Susannah Stewart (1748–1805), dcera skotského šlechtice 6. hraběte z Galloway.

  • Louisa (1757–1827), manžel 1777 Sir Archibald Macdonald (1745–1826), prezident finančního soudu ve Skotsku
  • Anne (1761–1823), manžel 1784 Edward Harcourt (1757–1847), arcibiskup v Yorku
  • Georgiana (1769–1806), manžel 1797 William Eliot, 2. hrabě ze St. Germans (1767-1845)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Do parlamentu vstoupil v roce 1744 v doplňovacích volbách za nevýznamný venkovský obvod Bishop's Castle. Ve všeobecných volbách v roce 1747 již kandidoval za prestižní volební obvod Westminster s nejpočetnější voličskou základnou v Anglii. Spolu s dalším whigistickým kandidátem, populárním admirálem P. Warrenem, dosáhl výrazného úspěchu. Když se v roce 1749 jako lord admirality stal členem vlády, musel podstoupit znovu doplňovací volby a tehdy již jeho vítězství nad G. Vandeputem bylo velmi těsné. I když Leveson-Gower pocházel z vlivné a bohaté šlechty s příbuzenskými vazbami na další politické špičky, získání poslaneckého křesla za Westminster nebylo zcela automatické a rodina za volební kampaně v letech 1747 a 1749 utratila přes třicet tisíc liber. V roce 1754 kandidoval ve volbách za město Lichfield, téhož roku ale jako dědic otcových titulů vstoupil do Sněmovny lordů