John Churchill, vévoda z Marlborough

anglický vojevůdce

John Churchill, 1. vévoda z Marlborough (anglicky John Churchill, 1st Duke of Marlborough, dříve česky též „Malbruk“, 26. května 165016. června 1722) byl anglický šlechtic a vojevůdce, který se proslavil za válek o španělské dědictví. Spolu s Evženem Savojským patřil k předním osobnostem koalice proti Francii, byl členem britské vlády, rytířem Podvazkového řádu a v roce 1702 získal titul vévody z Marlborough. Za zásluhy mu byl na státní náklady postaven zámek Blenheim Palace, který je dodnes majetkem jeho potomstva. Zemřel bez mužského potomstva a titul vévody později přešel na spřízněný rod Spencerů, který užívá jméno Spencer-Churchill. K jeho potomstvu patří mimo jiné Winston Churchill nebo princezna Diana.

John Churchill, vévoda z Marlborough
John Churchill, 1st Duke of Marlborough, Captain-General of the English forces and Master-General of the Ordnance, 1702 (c), attributed to Michael Dahl 91996.jpg
Narození26. květnajul. / 5. června 1650greg.
Musbury
Úmrtí16.jul. / 27. června 1722greg. (ve věku 72 let)
Cumberland Lodge
Příčina úmrtícerebrovaskulární choroba
Místo pohřbeníBlenheimský palác
Alma materSt Paul's School
St John's College (University of Oxford)
Povolánípolitik, diplomat a důstojník
OceněníPodvazkový řád
ChoťSarah Churchillová (od 1678)[1][2][3]
DětiAnne Spencer[2]
John Churchill[4]
Henrietta Godolphin[2]
Barbara FitzRoy
Lady Elizabeth Churchill[2]
Mary Montagu, Duchess of Montagu[2]
… více na Wikidatech
RodičeWinston Churchill[2] a Elizabeth Drake[4][2]
PříbuzníGeorge Churchill[2], Arabella Churchillová[2] a Charles Churchill[2] (sourozenci)
Robert Spencer, Charles Spencer, 3. vévoda z Marlborough[2], Diana Spencer[2], John Spencer[2], Robert Spencer[4] a Anne Bateman, Viscountess Bateman[4] (vnoučata)
Funkcevelvyslanec
poslanec anglického parlamentu
Member of the 1679 Parliament
PodpisJohn Churchill, vévoda z Marlborough – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
John Churchill, vévoda z Malborough, portrét od Knellera (1705)

MládíEditovat

 
John Churchill, hrabě z Marlborough, 1685–1690

Pocházel ze starého, ale nepříliš bohatého šlechtického rodu, narodil se jako nejstarší syn Sira Winstona Churchilla (1620–1688), dlouholetého člena Dolní sněmovny. Od mládí působil u dvora vévody z Yorku, pozdějšího krále Jakuba II. Na vzestupu rodu se podílely jeho sestra Arabella a pozdější manželka Sarah Churchillová, vévodkyně z Marlborough (obě byly milenkami Jakuba II.). John byl v letech 1679–1682 poslancem parlamentu, v roce 1685 byl jmenován generálem a vyslancem v Paříži. V roce 1682 obdržel titul lorda platný pro Skotsko, v roce 1685 byl jmenován lordem v Anglii a vstoupil do Sněmovny lordů. Byl též guvernérem Společnosti Hudsonova zálivu (16851692) Po Slavné revoluci se přidal k Vilémovi Oranžskému, načež se stál královským komořím, členem Tajné rady a hrabětem z Marlborough (1689). V roce 1692 byl krátce vězněn kvůli podezření z jakobitismu. Později se mohl vrátit ke dvoru a stal se vychovatelem vévody z Gloucesteru (1698–1700). V letech 1698–1700 byl také nejvyšším štolbou království.

Válka o španělské dědictvíEditovat

 
Zámek Blenheim Palace

V roce 1700 byl jmenován velitelem v Nizozemí, po smrti Viléma III. a nástupu královny Anny dosáhl vrcholu kariéry, částečně vlivem své manželky Sarah, která jako královnina dlouholetá přítelkyně a nejvyšší hofmistryně (Mistress of the Robes) měla značný podíl na moci. V roce 1702 byl John Churchill povýšen na vévodu z Marlborough a stal se členem Podvazkového řádu.

Ve válkách o dědictví španělské vedl anglická a holandská vojska na kontinentě. Dosáhl několika brilantních úspěchů jednak sám (bitva u Ramillies, překonání linie Non plus ultra), jednak společně se svým přítelem a velitelem habsburských jednotek, princem Evženem Savojským (bitva u Höchstädtu, bitva u Oudenaarde).

Poté, co byl roku 1709 raněn v bitvě u Malplaquet, rozšířila se ve Francii fáma o jeho smrti, která inspirovala vznik populární písně Marlbrough s'en va-t-en guerre (česky Malbruk na vojnu jede). Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais melodii použil ve hře Figarova svatba, Ludwig van Beethoven ji citoval ve skladbě Wellingtonovo vítězství a v anglosaských zemích se zpívá na oslavách se slovy For He's a Jolly Good Fellow.[5]

V letech 1702–1711 byl jako generální polní zbrojmistr (Master of the Ordnance) členem vlády, v roce 1705 byl mimořádným vyslancem ve Vídni a Berlíně. V letech 1705–1711 zastával post lorda-místodržitele v hrabství Oxfordshire, v roce 1705 získal říšský titul knížete z Mildenheimu. Bitva u Höchstadtu je v britské literatuře označována jako bitva u Blindheimu, od názvu této vesnice je odvozeno pojmenování rodového sídla Blenheim Palace, které bylo postaveno na náklady parlamentu a královny Anny. Velkolepý venkovský palác patří mezi největší soukromá sídla v Evropě. Je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Po pádu whigistické vlády svého přítele hraběte Godolphina a nástupu toryů ztratil vliv a pobýval v Belgii a Nizozemí, navštívil také své statky v Německu. Po smrti královny Anny převzal britský trůn Jiří I., který byl nakloněn whigům a vévoda z Marlborough slavil triumfální návrat do Londýna, kde opět získal vládní funkci generálního polního zbrojmistra (1714–1722). Po záchvatu mrtvice (1716) žil v ústraní na venkově. Zemřel na zámku Cranborne Lodge (Dorset), původně byl pohřben ve Westminsteru, ale na základě poslední vůle byly jeho ostatky v roce 1744 přeneseny do kaple Blenheimského zámku.

RodinaEditovat

V roce 1677 se oženil se Sarah Jenningsovou (1660–1744), dvorní dámou princezny Anny. Jejich jediný syn John zemřel v mládí, dcery se provdaly do předních šlechtických rodů. Titul vévody z Marlborough přešel v roce 1733 na spřízněný rod Spencerů.

Vévoda z Marlborough měl dva mladší bratry, kteří na jeho vzestupu profitovali po nástupu královny Anny na trůn. George Churchill (1653–1710) sloužil od mládí v námořnictvu a byl dlouholetým členem Dolní sněmovny. V roce 1702 byl jmenován admirálem a zúčastnil se války o španělské dědictví. Charles Churchill (1656–1714) byl vojákem, v roce 1702 dosáhl hodnosti generálporučíka a guvernéra v Toweru, taktéž bojoval ve válce o španělské dědictví a mimo jiné byl velitelem v Bruselu.

ReferenceEditovat

  1.  Q24463230. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIIa.
  2. a b c d e f g h i j k l m Kindred Britain.
  3. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  4. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  5. THE BATTLE OF MALPLAQUET 1709 (AN) THE WAR OF THE SPANISH SUCCESSION. www.timewisetraveller.co.uk [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Vilém Ley, 4. hrabě z Marlborough
5. hrabě z Marlborough
16891702
Nástupce:
John Churchill (jako 1. vévoda z Marlborough)
Předchůdce:
- (titul vytvořen) John Churchill (jako 5. hrabě z Marlborough)
  1. vévoda z Marlborough
17021722
  Nástupce:
Henrieta, 2. vévodkyně z Marlborough