John Antoine Nau

francouzský básník a spisovatel

John Antoine Nau (19. listopadu 1860 San Francisco17. března 1918 Tréboul, Bretaň), vlastním jménem Eugène Léon Édouard Torquet, byl francouzský básník a spisovatel, který se nejvíce proslavil románem Force ennemie (Nepřátelská síla); ten byl prvním dílem, které v roce 1903 získalo Goncourtovu cenu.

John Antoine Nau
Narození19. listopadu 1860
San Francisco
Úmrtí17. března 1918 (ve věku 57 let)
Douarnenez
Povoláníspisovatel, překladatel, autor sci-fi, básník a romanopisec
Významná dílaForce ennemie
OceněníGoncourtova cena (1903)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v roce 1860 v San Franciscu a byl tedy americkým občanem. Jeho otec, inženýr a obchodník, emigroval z Francie do Kalifornie kolem roku 1845 a stal se naturalizovaným občanem. Zemřel v roce 1864 na tyfus a zanechal po sobě vdovu a tři děti. Ti se v roce 1866 vrátili do Francie, nejprve do Le Havru a poté do Paříže. V roce 1881 ve věku 21 let Nau nastoupil jako druhý důstojník na trojstěžník plavící se na Haiti a do Západní Indie, později jako obchodník cestoval do Kolumbie, do Venezuely a do New Yorku.

Do Francie se vrátil v roce 1883 a v roce 1885 se oženil. Původně se chtěl se svou ženou vystěhovat na Martinik, ale z rodinných důvodů zůstali ve Francii, kde pak žili na různých místech.

V roce 1897 vydal vlastním nákladem svou první knihu básní Au seuil de l'espoir (Na prahu naděje). Opět se toulal po světě: pobýval na Mallorce, pak na Kanárských ostrovech; na Tenerife začal psát svůj první román Force ennemie, který dokončil v Andalusii a v roce 1903 jej vydal, opět vlastním nákladem. Byl to komerční neúspěch – román nebyl ani recenzován, protože jej autor neposlal kritikům.

V letech 1903 až 1906 se Nau usadil v Saint Tropez, pak přesídlil do Alžíru, potom celých sedm let žil na Korsice. Válka způsobila, že se v letech 1916 až 1917 vrátil do Paříže, poté se přestěhoval do Tréboulu v Bretani, kde ve věku 57 let v roce 1918 zemřel.

Nau byl ve své tvorbě ovlivněn Gustavem Flaubertem. Přátelil se také s básníky jako byli Guillaume Apollinaire nebo Jean Royère (1871–1956). Mimo jiné přeložil do francouzštiny Dostojevského Deník spisovatele. Některá z jeho děl byla vydána až posmrtně.

Goncourtova cena editovat

Francouzský spisovatel Edmond de Goncourt (1822–1896) ve své závěti ustanovil zřízení desetičlenné akademie, která měla každoročně vybrat nejlepší prozaické dílo psané ve francouzštině. V roce 1903 se tak poprvé v Paříži sešla skupina spisovatelů: Joris-Karl Huysmans, Octave Mirbeau, Léon Daudet, bratři J.-H. Rosny (pseudonym, pod kterým publikovali Séraphin Boëx a Joseph Boëx), Paul Marguerite, Lucien Desclaves, Élémir Bourges, Léon Hennique a Gustave Geffroy, a ta udělila první Goncourtovu cenu románu Force ennemie – přestože jeho autor byl téměř neznámý, až na několik exotických příběhů publikovaných v La Revue Blanche. V té době Nau žil v Saint Tropez a ani se nevrátil do Paříže, aby si vyzvedl odměnu.

Román Force ennemie vypráví příběh Phillipe Veulyho, básníka, který se probudí v psychiatrické léčebně. Neví, jak se tam dostal, ani proč, ale myslí si, že slyší hlasy mimozemšťana. V léčebně se zamiluje do spolupacientky, a když ta léčebnu opustí, podaří se mu utéci a cestuje pak po světě, aby ji našel.

Kniha má satirické prvky a také prvky černého humoru; bývá považována za ranou sci-fi a Joris-Karl Huysmans, prezident Goncourtovy akademie, ji označil za mistrovské dílo.

Publikace (výběr) editovat

  • 1897: Au seuil de l'espoir (Na prahu naděje) – kniha poezie
  • 1903: Force ennemie (Nepřátelská síla) – román
  • 1904: Journal d'un écrivain (Deník spisovatele) – překlad knihy Fjodora Dostojevského
  • 1904: Hiers Bleus (Modré včerejšky) – poezie
  • 1905: Le Prêteur d'amour (Věřitel lásky) – román
  • 1906: La Gennia (Gennia) – román
  • 1908: Vers la fée Viviane (K víle Vivian) – poezie
  • 1912: Cristobal le Poète (Christobal básník) – román
  • 1914: En suivant les goélands (Následovat racky) – poezie

Posmrtně vydané publikace editovat

  • 1921: Thérèse Donati, moeurs corses (Therese Donati, korsické zvyky) – román
  • 1923: Les Galanteries d'Anthime Budin (Galantérie Anthime Budina) – román
  • 1923: Les Trois Amours de Benigno Reyes (Tři lásky Benigna Reyese) – povídky
  • 1924: Poèmes triviaux et mystiques (Básně světské i mystické) – poezie
  • 1929: Archipel caraïbe (Karibské souostroví) – povídky
  • 1933 Lettres exotiques (Exotické dopisy) – výběr z korespondence
  • 1949: Lettres écrites de Corse et de Bretagne (Dopisy psané z Korsiky a Bretaně) – výběr z korespondence
  • 1972: Poésies antilaises (Antilské básně) – poezie

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků John Antoine Nau na anglické Wikipedii a John-Antoine Nau na německé Wikipedii.


Externí odkazy editovat