Otevřít hlavní menu

Jevgenij Maximovič Primakov, rusky Евгений Максимович Примаков (29. října 1929, Kyjev26. června 2015, Moskva[1][2]) byl ruský politik a diplomat. V letech 19981999 byl premiérem Ruska, 1996–1998 ministrem zahraničí, 1991–1996 ředitelem Služby vnější rozvědky.[3]

Jevgenij Primakov
E Primakov 03.jpg

Předseda vlády Ruska
Ve funkci:
11. září 1998 – 12. května 1999

Ministr zahraničních věcí Ruska
Ve funkci:
9. ledna 1996 – 11. září 1998
Stranická příslušnost
Členství Komunistická strana Sovětského svazu
Vlast – Všechna Rus

Narození 29. října 1929
Kyjev
Úmrtí 26. června 2015 (ve věku 85 let)
Moskva
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Alma mater Moscow Institute of Oriental Studies (do 1953)
Ekonomická fakulta Moskevské státní univerzity (do 1956)
Profese geopolitik, politik, diplomat, novinář a ekonom
Ocenění Lomonosovova zlatá medaile (2008)
Демидовская премия (2012)
Státní cena Ruské federace (2013)
Řád Danaker
Státní cena SSSR
… více na Wikidatech
Commons Kategorie Yevgeny Primakov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval ekonomiku a arabistiku.[1] V letech 19561970 pracoval jako blízkovýchodní dopisovatel sovětského deníku Pravda a sovětského státního rozhlasu, během kteréžto činnosti plnil zpravodajské úkoly pro KGB. V letech 1970–1977 byl zástupcem ředitele Ústavu světové ekonomie a mezinárodních vztahů Akademie věd SSSR, 19851989 jeho ředitelem, 1977–1985 ředitelem Orientálního ústavu Akademie věd SSSR.

Roku 1989 vstoupil do politiky. Byl poté mj. zvláštním emisarem Michaila Gorbačova v Iráku během války v Zálivu roku 1991. Primakov zde využil svých dobrých vztahů se Saddámem Husajnem z doby, kdy plnil na blízkém východě tajné úkoly.

Boris Jelcin ho jmenoval ministrem zahraničí a na deset měsíců na přelomu let 1998 a 1999 předsedou vlády. Ve funkci premiéra ho zastihlo bombardování Jugoslávie leteckými silami NATO. Primakov dostal zprávu o bombardování ve chvíli, kdy letadlem mířil na oficiální návštěvu Washingtonu. Návštěvu však na palubě letadla zrušil a dal pokyn otočit let zpět do Moskvy, v diplomatických kruzích získal tento krok pojmenování "Primakovova smyčka"[zdroj?]

či "Primakovova otočka"[3].

 
Jevgenij Primakov

Byl v příbuzenském vztahu s bývalým sovětským politikem Alexejem Kosyginem.[zdroj?]

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení Poznámka
Bělorusko  Bělorusko   Řád přátelství mezi národy[4] 2005, 22. března za velký osobní přínos k rozvoji a posílení rusko-běloruských vztahů
Kazachstán  Kazachstán   Řád přátelství I. třídy 2007
  Pamětní medaile 20. výročí nezávislosti Kazachstánu 2012
Kyrgyzstán  Kyrgyzstán   Řád Danaker[5] 2005, 22. prosince za významný přínos k posílení přátelství a spolupráce a k rozvoji obchodních a hospodářských vztahů mezi Kyrgyzstánem a Ruskem
Rusko  Rusko   Řád za zásluhy o vlast III. třídy 1995
  Řád za zásluhy o vlast II. třídy 1998, 12. května
  Řád za zásluhy o vlast I. třídy 2009, 29. října za služby poskytované státu a za velký přínos ruské zahraniční politice
  Pamětní medaile 850. výročí Moskvy 1997
  Řád cti[6] 2004, 29. října za výjimečný přínos k socioekonomickému rozvoji Ruska a za mnoho let usilovné práce
  Řád Alexandra Něvského 2014, 25. října za jeho pracovní výsledky a mnoho let usilovné práce a za sociální aktivity
Sovětský svaz  Sovětský svaz   Leninův řád 1986
  Řád rudého praporu práce 1975
  Řád přátelství mezi národy 1979
  Odznak cti 1985
  Medaile Veterán práce 1974
Tádžikistán  Tádžikistán Řád přátelství 1999
Ukrajina  Ukrajina   Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy 2004, 27. října za důležitý přínos k rozvoji ukrajinsko-ruských hospodářských a politických vztahů a při příležitosti jeho 75. narozenin

DíloEditovat

V češtině vyšla roku 2010 jeho kniha Svět bez Ruska? (ISBN 978-80-7360-951-1).

ReferenceEditovat

  1. a b Ve věku 85 let zemřel bývalý ruský premiér Jevgenij Primakov. Rozhlas.cz [online]. 2015-06-26. Dostupné online. 
  2. Zemřel bývalý ruský premiér Primakov. Novinky.cz. 2015-06-26. Dostupné online. 
  3. a b iDNES.cz. Zemřel ruský expremiér Primakov. Muž, který se pokusil zastavit Putina. iDNES.cz. 2015-06-26. Dostupné online. 
  4. Евгений Примаков получил из рук Лукашенко орден Дружбы народов | БЕЛОРУССКИЕ НОВОСТИ. web.archive.org [online]. 2011-01-28 [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. 
  5. УКАЗ ПРЕЗ. КР "О НАГРАЖДЕНИИ ОРДЕНОМ "ДАНАКЕР" ПРИМАКОВА Е.М.". web.archive.org [online]. 2009-01-08 [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. 
  6. В.Путин наградил Е.Примакова орденом Почета. www.allmedia.ru [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat