Jelena Isinbajevová
Jelena Gadžijevna Isinbajevová (rusky Елена Гаджиевна Исинбаева; * 3. června 1982, Volgograd) je bývalá ruská atletka, skokanka o tyči. Je první a zároveň jednou z pouhých tří žen, které v historii pokořily hranici 5 metrů v této disciplíně. Po skončení sportovní kariéry se stala sportovní funkcionářkou.
| Jelena Gadžijevna Isinbajevová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. června 1982 (41 let) Volgograd |
| Země |  Rusko |
| Alma mater | Volgograd State Academy of Physical Culture (do 2010) |
| Povolání | skokanka o tyči, atletka a sportovní funkcionářka |
| Výška | 174 cm |
| Hmotnost | 65 kg |
| Ocenění | Sportovkyně roku (2007) Cena knížete asturského za sport (2009) medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy Řád cti Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy … více na Wikidatech |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| zlato | LOH 2004 | skok o tyči |
| zlato | LOH 2008 | skok o tyči |
| bronz | LOH 2012 | skok o tyči |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| bronz | MS 2003 | skok o tyči |
| zlato | MS 2005 | skok o tyči |
| zlato | MS 2007 | skok o tyči |
| zlato | MS 2013 | skok o tyči |
| Halové MS v atletice | ||
| stříbro | HMS 2003 | skok o tyči |
| zlato | HMS 2004 | skok o tyči |
| zlato | HMS 2006 | skok o tyči |
| zlato | HMS 2008 | skok o tyči |
| zlato | HMS 2012 | skok o tyči |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| stříbro | ME 2002 | skok o tyči |
| zlato | ME 2006 | skok o tyči |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | HME 2005 | skok o tyči |
| Mistrovství světa v atletice do 17 let | ||
| zlato | Bydhošť 1999 | skok o tyči |
| Mistrovství Evropy v atletice do 23 let | ||
| zlato | ME23 2003 | skok o tyči |
Kariéra editovat
Isinbajevová je dvojnásobnou olympijskou vítězkou. Na letních olympijských hrách 2004 v Athénách i na olympiádě v Pekingu vytvořila nové světové rekordy. V Athénách 491 cm,[1] v Pekingu 505 cm.[2] 28. srpna 2009 posunula na Zlaté lize ve švýcarském Curychu hodnotu světového rekordu na 506 cm.
Ve své kariéře překonala v hale i venku 28 světových rekordů.[3] Je trojnásobnou mistryní světa (2005, 2007, 2013), vicemistryní (2002) a mistryní Evropy (2006) a trojnásobnou halovou mistryní světa (2004, 2006, 2008). Ve své sbírce má zlatou medaili i z halového mistrovství Evropy 2005 z Madridu. 20. září 2009 na mítinku v Šanghaji měla pokořit 507 cm, informace však byly nepravdivé.[4] Ruská tyčkařka zvítězila výkonem 485 cm, byť o světový rekord se třikrát neúspěšně pokoušela.
V roce 2005 a 2008 se stala vítězkou ankety Atlet Evropy a třikrát byla zvolena atletkou světa (2004, 2005 a 2008).
Olympijských her v Rio de Janeiru v roce 2016 se nemohla účastnit kvůli dopingovému skandálu ruských atletů, přesto však byla zvolena do komise sportovců při Mezinárodním olympijském výboru (MOV) na osmileté období.[5] Poté dne 19. srpna 2016 oznámila konec kariéry.[6]
V prosinci 2016 byla zvolena do dozorčí rady ruské antidopingové agentury RUSADA.[7] Ve své funkci aktivně kritizovala ruské whistleblowery, kteří poukazovali na dopingové skandály a roli RUSADy v těchto skandálech.[8]
Po Ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byl výkon její funkce v MOV pozastaven, když sportovala za armádní sportovní klub CSKA Moskva a v ruské armádě má od roku 2015 hodnost majorky.[9][10] Proto byla zařazena na ukrajinský sankční seznam.[11] Etická komise MOV nenašla důkazy, že by Isinbajevová aktivně podporovala tuto válku a v roce 2023 byla její funkce v komisi sportovců obnovena.[9][12]
Osobní život editovat
Jelena pochází, stejně jako její otec, z malého kavkazského etnika Tabasaránců, které převážně žije v Dagestánské republice na jihu Ruské federace.[13] Její otec byl instalatér, matka prodavačka.
V roce 2012 podpořila Vladimira Putina v předvolební kampani k prezidentským volbám v roce 2012, v roce 2018 taktéž.[14][15] V roce 2020 byla členem pracovního týmu, který připravil změnu Ústavy Ruské federace, která mj. umožnila Vladimiru Putinovi znovu opakovaně kandidovat v prezidentských volbách.[15] V roce 2013 aktivně podpořila Ruský zákon proti LGBT propagandě a kritizovala sportovce, kteří proti němu vystupovali.[16] V roce 2017 se stala členem představenstva ruské organizace Junarmija pro vojenskou výchovu dětí a mládeže pro potřeby Ozbrojených sil Ruské federace. [17][18]
V červnu 2014 se jí narodila dcera Eva, v prosinci 2014 se vdala za jejího otce oštěpaře Nikitu Petinova, o osm let mladšího. V únoru 2018 se jim narodil syn Dobryňa. Obě děti se narodily v Monaku.[15]
V roce 2023 vyšlo najevo, že vlastní několik nemovitostí na španělském ostrově Tenerife, kde také trvale s manželem a dětmi žije.[10][19][12] Nemovitosti si zakoupila dva týdny po zahájení Ruské invaze v roce 2022, čímž ve Španělsku získala trvalý pobyt.[12]
Osobní rekordy editovat
Dráha
- Skok o tyči – 506 cm (2009)
(Současný světový rekord) a ER
Hala
- Skok o tyči – 501 cm (2012) - Současný evropský rekord
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ El Guerrou má zlato, Isinbajevová světový rekord
- ↑ Isinbajevová přidala k olympijskému zlatu další rekord. olympiada.sport.cz [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-02.
- ↑ Isinbajevová se v Curychu vrátila novým světovým rekordem 506 cm. www.atletika.cz [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ Informace o mítinku v Šanghaji 2009
- ↑ Rio Olympians elect four new members to IOC Athletes’ Commission. olympics.com [online]. International Olympic Committee, 2016-08-18 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Yelena Isinbayeva: Russia's former Olympic and World pole vault champion retires. BBC Sport. 2016-08-19. Dostupné online [cit. 2024-01-30]. (anglicky)
- ↑ Isinbayeva to oversee Russian anti-doping agency. CTVNews [online]. 2016-12-07 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Isinbayeva attacks whistleblowers as IAAF Taskforce visit concludes. www.insidethegames.biz [online]. 2017-01-24 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Ruska Isinbajevová se může znovu zapojit do činnosti komise sportovců MOV. Sport.cz [online]. 2023-07-19 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Yelena Isinbáyeva: Mayor de las Fuerzas Armadas rusas descubierta en Tenerife. El Digital Sur [online]. 2023-07-07 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Isinbayeva Elena Gadzhievna. OpenSanctions.org [online]. 1982-06-03 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ŠKUBA, Jiří. Majorka ruské armády Isinbajevová pláchla do Evropy. Vyděšená vlastenka, zní z Moskvy. Aktuálně.cz [online]. 2023-08-01 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ International Business Times, 16. srpna 2013
- ↑ “I am a woman of the world”: Putin Team member and former pole vaulter Yelena Isinbayeva says she will continue working for the IOC. The Insider [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c Исинбаева помогает Путину менять Конституцию. Sports.ru [online]. 2020-01-20 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Russian pole vault champ Yelena Isinbayeva condemns homosexuality, supports new anti-gay law [online]. 2013-08-15 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Детство - под ружьем: Юнармия придет в каждую школу. newizv.ru [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Майор Елена Исинбаева стала членом Главного штаба «Юнармии». cska.ru [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Exclusiva de Yelena Isinbáyeva en Tenerife confirma su Residencia. El Digital Sur [online]. 2023-07-13 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jelena Gadžijevna Isinbajevová na Wikimedia Commons - Jelena Gadžijevna Isinbajevová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- (anglicky) Jelena Isinbajevová na stránkách eng.rusathletics.com
- (anglicky) Jelena Isinbajevová – oficiální stránky
- (anglicky)(rusky)(španělsky) Jelena Isinbajevová – neoficiální stránky
- Jelena Gadžijevna Isinbajevová v databázi Olympedia (anglicky)
