Javor babyka
Javor babyka (Acer campestre) nebo též javor polní je strom, domácí téměř v celé Evropě s výjimkou Skandinávie. Roste jako keř, stromek či mohutný strom, a to hlavně na okrajích lesů a keřových porostů. Preferuje vápenitou půdu, ale prospívá i v půdě mírně kyselé.
 Javor babyka | |
|---|---|
 Javor babyka | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | mýdelníkotvaré (Sapindales) |
| Čeleď | mýdelníkovité (Sapindaceae) |
| Rod | javor (Acer) |
| Binomické jméno | |
| Acer campestre L., 1753 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synonyma editovat
Vědecké názvy editovat
Pro rostlinu s označením javor babyka (Acer campestre) je používáno více rozdílných názvů, například Euacer scharkense, Acer affine, A. bedoi, A. collinum, A. eriocarpon, A. erythrocarpum, A. haplolobum, A. heterolobum, A. heterotomum, A. macrocarpon, A. marucum, A. microcarpon, A. microphyllum, A. molle, A. orthopteron, A. palmatisectum, A. polycarpon, A. praecox, A. quinquelobatum, A. robustum, A. suberosum, A. sylvestre, A. tauricum, A. tauschianum, Euacer affine, Euacer scharkense, a další.
České názvy editovat
Pro rostlinu s označením javor babyka je používáno více rozdílných názvů, například staročesky "klenicě".[2]
Podřazené taxony editovat
Je pěstováno mnoho kultivarů, které se výrazně liší především růstem, ale i jinými vlastnostmi.
Zeměpisné rozšíření editovat
Babyka roste téměř všude v Evropě, od Skandinávie až na jih, v západní Asii a severozápadní Africe i v oblasti Středozemí, kde je však omezena na vyšší nadmořské výšky. Ve střední Evropě je rozšířena od rovin po hory. V severních Alpách roste i na hranici 800 m n. m. Jen málo se však pěstuje, protože je malého vzrůstu. V parcích a zahradách je běžná jako volně stojící okrasný strom nebo jako živý plot.
Popis editovat
Javor babyka je opadavý keř nebo strom dorůstající 5–15, ale i 25 m výšky. Dožívá se věku 150 až 200 let. Má srdčitý kořenový systém, středně hluboký (do 1 metru), délky do 6 metrů.
Kmen a letorosty editovat
Často vytváří nižší vícekmenné stromy, kmen bývá křivý. Kmen může být široký až do 1 m v průměru, s jemně popraskanou, často poněkud korkovitou šedohnědou borkou, ve stáří rozpukanou. Výhonky jsou hnědé, s tmavě hnědými zimními pupeny. Starší větve na sobě mají rezavě hnědé korkovité lišty.
List editovat
Vstřícné listy jsou v párech, protistojné, 5–16 cm dlouhé a 5–10 cm široké. Mají pět vejčitých, tupě zašpičatělých laloků s hlubokými zářezy. Řapík je 3–9 centimetrů dlouhý. Čepel je na obou stranách chlupatá, vespod světlejší než svrchu. Řapík po nalomení roní mléčnou šťávu. Listy jsou na podzim před opadem jasně žluté.
Květ editovat
V dubnu a květnu, hned po vyrašení listů nebo i současně s rašícími listy, se objevují zelenožluté květy ve vzpřímených, chocholičnatých, 4–6 cm velkých květenstvích. Obvykle jsou jednodomé. Květy jsou opylovány hmyzem.
Plod editovat
Plody jsou dvounažky s 2,5 cm dlouhými křídly, která jsou vodorovně rozložená. Každá nažka je 8–10 mm široká, plochá, s 2cm křídlem.
Ekologie editovat
Preferuje vlhké až suché půdy bohaté na živiny. Nachází se jako příměs v porostech dubu, habru, ve smíšených lesích, bukových porostech, na lesních okrajích a v mlází. Javor babyka toleruje částečný stín. Dobře snáší znečištěné ovzduší ve městech, průmyslové znečištění a posypové soli kolem cest. Z tohoto důvodu je často používána pro výsadby v městských oblastech.
Použití editovat
Babyka nachází použití v mnoha oborech. V Alsasku větve babyky visící nad vchodem domů údajně odrazují netopýry.
Průmysl editovat
Odolné, načervenalé dřevo je vhodné k soustružení.
Zahradnictví editovat
Babyka se dá použít do živých plotů, ale dost rychle roste, proto se musí až 4× ročně řezat. Babyka je používaná pro výsadby podél silnic jako alej, pro větrolamy i jako pozadí zahradních úprav.
Zemědělství editovat
Listy jsou v některých regionech používány jako příměs do krmiva. Babyka je jako medonosný druh ceněna ve včelařství.
Farmacie editovat
Používá se hlavně kůra, externě v kosmetice na zarudlou kůži nebo vnitřně jako čaj se svíravou chutí.[3] Kůra se používá vysušená na slunci a udržovaná v suchu. Obsahové látky: fytosteroly, choliny, allantoiny, taniny.
Choroby a škůdci editovat
Mnohdy se vyskytují hálky na listech, způsobené roztoči rodu Aceria. V suchém počasí se vyskytují listové plísně (padlí).
Památné a významné javory babyky editovat
Babyky patří k pomaleji rostoucím stromům, takže i ve vyšším věku dosahují drobnějších rozměrů. K našim nejmohutnějším babykám patří:
- Babyka v Ústí nad Orlicí (600 cm, 2023)
- Babyka v Riegrově sadu (500 cm, 2009)
- Čížkovská babyka (465 cm, 2009)
- Babyka v Bludově (413 cm, 2009, od roku 2009 jen pahýl)
- Třanovická babyka (380 cm, 2007)
- Babyka u hájovny (380 cm, 2009)
- Babyka u Potštejna (380 cm, 1940, zanikla roku 1940)
- Babyka U Babky (358 cm, 2009)
- Svítkovská babyka (350 cm, 2000)
- Babyka u Vinařic (290 cm)
- Babyka v Seminářské zahradě (285 cm, 2013)
- Javor babyka v Pisárkách (280 cm)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ http://m.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/nazvy-zapadoceskych-mest-a-mestecek--116240 Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine. - Názvy západočeských měst a městeček
- ↑ Die Große Enzyklopädie der Heilpflanzen - Ihre Anwendung und ihre natürliche Heilkraft. [s.l.]: Übersetzung aus dem Italienischen von Walter Wurzer, 1994. ISBN 3-7043-9002-X. S. 35. (německy)
Literatura editovat
- Helmut Pirc: Ahorne. Eugen Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 1994, ISBN 3-8001-6554-6.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu javor babyka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo babyka ve Wikislovníku- Galerie javor babyka na Wikimedia Commons
