Otevřít hlavní menu

Javier Pérez de Cuéllar

Javier Pérez de Cuéllar Guerra (* 19. ledna 1920 Lima) je peruánský diplomat, politik, spisovatel a někdejší pátý generální tajemník OSN.

Javier Pérez de Cuéllar
Javier Pérez de Cuéllar v roce 1982
Javier Pérez de Cuéllar v roce 1982

5. generální tajemník OSN
Ve funkci:
1. ledna 1982 – 31. prosince 1991
Jmenován Valné shromáždění OSN
Předchůdce Kurt Waldheim
Nástupce Butrus Butrus-Ghálí

Narození 19. ledna 1920 (99 let)
Lima
Sídlo Lima
Alma mater Papežská katolická univerzita v Peru
Profese politik, diplomat a advokát
Ocenění Medaile míru Organizace spojených národů (1982)
honorary citizen of Zagreb (1987)
Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (1987)
Cena Džaváharlála Néhrúa (1987)
Cena Olofa Palmeho (1988)
… více na Wikidatech
Podpis Javier Pérez de Cuéllar, podpis
Commons Kategorie Javier Pérez de Cuéllar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je autorem řady prací z oboru mezinárodního práva. V roce 1984 obdržel čestný doktorát na pražské Karlově univerzitě.

KariéraEditovat

V roce 1944 vstoupil do diplomatických služeb. V roce 1966 se stal náměstkem ministra zahraničních věcí Peru. V roce 1971 se stal stálým zástupcem Peru v OSN a později zvláštním představitelem generálního tajemníka OSN na Kypru. O čtyři roky později se stal náměstkem generálního tajemníka OSN. Dne 1. ledna 1982 začal působit ve funkci Generálního tajemníka OSN. V roce 1995 neúspěšně kandidoval na prezidenta Peru, ale v politice zůstal a v letech 2000 až 2001 působil ve funkci ministra zahraničních věcí. Poté v roce 2004 zastával funkci velvyslance Peru ve Francii.

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Argentina  Argentina   velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele generála San Martína
  velkokříž Květnového řádu
Bolívie  Bolívie   velkokříž Řádu andského kondora
Brazílie  Brazílie   velkokříž Řádu Jižního kříže
  velkokříž Řádu Rio Branco
Dominikánská republika  Dominikánská republika   velkokříž Řádu za zásluhy Duarta, Sanchéze a Melly
Ekvádor  Ekvádor   velkokříž Národního řádu za zásluhy
  Řád Abdóna Calderóna I. třídy
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie
  velkokříž Národního řádu za zásluhy
Itálie  Itálie   velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku[1] 1961, 6. dubna
Japonsko  Japonsko   Řád posvátného pokladu I. třídy
Jižní Korea  Jižní Korea   Řád za zásluhy v diplomatických službách vyšší I. třídy
Jordánsko  Jordánsko   velkostuha Nejvyššího řádu renesance
Kolumbie  Kolumbie   velkokříž Řádu Boyacá
Libanon  Libanon   velkostuha Národního řádu cedru
Lichtenštejnsko  Lichtenštejnsko   velkokříž s diamantem Knížecího záslužného řádu
Lucembursko  Lucembursko   velkokříž Řádu dubové koruny
Mexiko  Mexiko   řádový řetěz Řádu aztéckého orla
Německo  Německo   velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Panama  Panama   velkokříž Řádu Vasco Núñeze de Balboa
Paraguay  Paraguay   velkokříž Národního řádu za zásluhy
Peru  Peru   vekokříž Řádu peruánského slunce
  velkokříž Řádu za zásluhy
Polsko  Polsko   velkokříž Řádu za zásluh Polské republiky
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž Řádu svobody[2] 1996, 1. března
Rusko  Rusko   Puškinova medaile[3] 2009
Salvador  Salvador   velkokříž s hvězdou ve zlatě Národního řádu José Matíase Delgada
Spojené království  Spojené království   čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří 1991
Spojené státy americké  Spojené státy americké   Prezidentská medaile svobody 1991, 12. prosince
Španělsko  Španělsko   velkokříž Řádu Isabely Katolické[4] 1984, 25. dubna
  velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[5] 1991, 22. listopadu
Togo  Togo   velkokříž Řádu Mono
Venezuela  Venezuela   velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele
  velkokříž Řádu Francisca de Mirandy

ReferenceEditovat

  1. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. 
  2. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. 
  3. Указ Президента Российской Федерации от 13.10.2009 г. № 1151. Президент России [online]. [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. (rusky) 
  4. https://www.boe.es/boe/dias/1984/04/28/pdfs/A11712-11712.pdf
  5. https://www.boe.es/boe/dias/1991/11/25/pdfs/A38110-38110.pdf

Externí odkazyEditovat