Jaroslav Herout

český památkář a historik umění

Jaroslav Herout (2. dubna 1928 Kutná Hora29. května 2015 Praha) byl český památkář a historik umění, působící v odborné organizaci státní památkové péče. Široké veřejnosti je známý především důkladnými a srozumitelnými publikacemi, seznamujícími zejména s typologií, genezí, tvaroslovím a terminologií historických staveb.

PhDr. Jaroslav Herout
Narození 2. dubna 1928
Kutná Hora
Úmrtí 29. května 2015 (ve věku 87 let)
Praha
Národnost česká
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání historik umění, památkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

VzděláníEditovat

V letech 1946-1952 vystudoval obory dějiny umění a klasická archeologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kdy byli jeho učiteli Jan Květ, Jaroslav Pešina a Václav Mencl. Titul PhDr. obdržel v roce 1952 po obhajobě rigorózní práce Vývoj gotického domu v Čechách.

Profesní dráhaEditovat

Směr jeho studia i pozdější profesní dráhy ovlivnilo prostředí historické Kutné Hory, ale také vzor předchůdce a vzdáleného příbuzného prof. Josefa Braniše.

Václav Mencl jej záhy přivedl k publikační činnosti (první Heroutův článek věnovaný pozůstatkům středověkého opevnění Kutné Hory a jejímu půdorysu vyšel již v roce 1949)

V roce 1954 (po absolvování základní vojenské služby) nastoupil do odboru kultury Rady Krajského národního výboru v Pardubicích. Zde byl pověřen fotografickou a dokumentační službou. Od 1. ledna 1955 působil v Oblastní správě státního kulturního majetku. Tehdy se pracovně setkával s arch. Břetislavem Štormem, od kterého načerpal další znalosti.

Od začátku roku 1959 byl nucen zaměstnání vícekráte měnit. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody krátce zastupoval nemocnou pracovnici ve sbírce fotografií. Z odborného hlediska byla přínosná i několikaměsíční brigáda při stavebně-historických průzkumech, vedených dr. Dobroslavem Líbalem. Od srpna 1959 byl zařazen do koordinační komise pro kulturní využití státních hradů a zámků.

Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody byl začleněn do oddělení státního seznamu kulturních památek (později Ústřední seznam kulturních památek).

V té době přes značné pracovní nároky sepsal i několik publikací o zpřístupněných hradech a zámcích (Mnichovo Hradiště, Kunětická hora, Slatiňany, Lichnice, Košumberk). Hlavním výsledkem jeho autorské práce byla publikace Staletí kolem nás (1. vydání v roce 1961), následovaná později rovněž velmi vyhledávaným Slabikářem návštěvníků památek (1. vydání v roce 1978).

Do důchodu odešel 3. října 1988.

Pedagogická činnostEditovat

J. Herout si uvědomoval důležitost srozumitelného oslovení zejména mladé generace. Snažil se jí prostředkovat informace řadou populárních publikací. Pro mladé ochránce památek připravoval jednak příručky uvedené v bibliografii, jednak pro zamýšlené Hlídky mladých ochránců památek v časopisu ABC občasník Barbakán.

Členství ve výborech, komisích, odborných radáchEditovat

OceněníEditovat

Cena Ministerstva kultury za památkovou péči v roce 2000.

DíloEditovat

BibliografieEditovat

  • Dr. Jaroslav Herout. Výběrová bibliografie, in: Zprávy památkové péče, roč. 64, 2004, s. 148-149.

Publikační činnostEditovat

Heroutovy publikace se vyznačují velmi dobrou přehledností, srozumitelností a vysokou kondenzovaností informací.

  • Staletí kolem nás, přehled stavebních slohů, Praha 1961 (další vydání 1963, 1970, 1981, 2002)
  • Poznáváme a chráníme poklady minulosti, Šumperk 1966
  • Prahou deseti staletí. Přehled stavebních slohů, Praha 1972
  • Naše stavební památky, Praha 1975
  • Slabikář návštěvníků památek, Praha 1978 (další vydání 1980, 1994) - kresby ak. arch. Antonín Kryl
  • Naše Praha, Praha 1982 - ve spolupráci s Bohumilem Říhou a Miroslavem Kholem
  • Poznáváme stavební slohy, Praha 1985
  • Jak poznávat kulturní památky, Praha 1986

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Jan Kaigl: K udělení Ceny Ministerstva kultury za památkovou péči v roce 2000 Jaroslavu Heroutovi, in: Zprávy památkové péče, roč. 60, 2000, s. 203-204.
  • Jaroslav Petrů: K významnému výročí Jaroslava Herouta, in: Zprávy památkové péče, roč. 64, 2004, č. 2, s. 146-149.
  • Lubomír Slavíček (ed.) a kol.: Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků (asi 1800-2008), 1. svazek, Academia Praha 2016, s. 412.