Otevřít hlavní menu

Jan Nepomuk Soukop

český kněz, básník, folklorista, speleolog, skladatel a národní buditel

Jan Nepomuk Soukop (10. května 1826 v Třebíči26. března 1892) byl moravský kněz, básník, folklorista, speleolog, skladatel textů duchovní hudby, národní buditel.

Jan Nepomuk Soukop
Jan Soukop.gif
Narození 10. května 1826
Třebíč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 26. března 1892 (ve věku 65 let)
Doubravice nad Svitavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se 10. května 1826 v Třebíči, vystudoval piaristické gymnázium v Moravské Třebové. Již jako student gymnázia, která v té době vyučovala pouze německy, se zajímal o českou obrozeneckou literaturu a české vlastenecké časopisy. Sám se již tehdy pokoušel o skládání vlasteneckých básní. V letech 18431849 studoval filozofii a teologii v Brně, kde pokračoval ve své vlastenecké činnosti. Na kněze byl vysvěcen v roce 1849, kdy velmi krátce působila jako kaplan v Letovicích. Odtud přešel v témže roce jako kaplan do Sloupu, kde ho oslovila krásná příroda a jeskyně Moravského krasu.[1] Zde začal psát svá první díla a postupně si vydobyl pověst skladatele, básníka a písničkáře. Ve Sloupu vytvořil velký okruh čtenářů české vlastenecké literatury a stal se nositelem idejí českého národního obrození. V roce 1862 se stal farářem v Lipovci, kde složil roku 1863 při příležitosti jubilea 1000 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu slova své nejznámější kostelní písně „Ejhle oltář Hospodinův září,“ kterou zhudebnil Pavel Křížkovský. Od roku 1865 až do své smrti v roce 1892 působil jako farář v Doubravici nad Svitavou.

Dílo Jana SoukopaEditovat

Jan Soukop dále vydával básničky, které vycházely v českých vlasteneckých časopisech. Některé z nich zhudebnil Pavel Křížkovský. Také publikoval krasové příspěvky, které se zabývaly jeskyněmi Moravského krasu. Stal se tak jedním ze zakladatelů zeměpisné literatury o Moravském krasu. Svoje dílo publikoval i v odborných časopisech, zabývající se moravskou vlastivědou. Za svoje dílo byl oceňován Františkem Palackým či Františkem Ladislavem Riegrem, v roce 1882 ho nazval Jan Neruda „skromným a tichým pracovníkem na národa roli dědičné.“

Další aktivityEditovat

Jan Soukop se významným způsobem podílel na práci výboru Dědictví svatého Cyrila a Metoděje, dále pracoval ve výboru Matice Velehradské a v Dědictví sv. Jana Nepomuckého a Dědictví sv. Prokopa. Dědictví sv. Cyrila a Metoděje bylo založeno vlasteneckými kněžími roku 1850 v Brně a zabývalo se šířením náboženských a vzdělávacích knih.

Významná osobnostEditovat

Ostatky Jana Nepomuka Soukopa jako významného kanovníka byly v roce 1927 převezeny na Velehrad, kde byly uloženy pod kaplí sv. Cyrila (Cyrilka) k věčnému odpočinku.

ReferenceEditovat

  1. Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. 
  2. Kniha vyšla roku 2003 v revidovaném vydání péči Římskokatolické farnosti Sloup v nakladstelství Gloria Rosice.

Externí odkazyEditovat

LiteraturaEditovat