Lipovec (okres Blansko)

obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji

Obec Lipovec (německy Seibotschlag) se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Lipovec a vesnici Marianín.

Lipovec
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Znak obce LipovecVlajka obce Lipovec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBlansko
Obec s rozšířenou působnostíBlansko
(správní obvod)
OkresBlansko
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 206 (2023)[1]
Rozloha11,56 km²[2]
Katastrální územíLipovec u Blanska
Nadmořská výška555 m n. m.
PSČ679 06, 679 15
Počet domů376 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduLipovec 200
679 15 Lipovec u Blanska
obeclipovec@tiscali.cz
StarostaIng. Ondřej Zouhar
Oficiální web: lipovec.cz
Lipovec
Lipovec
Další údaje
Kód obce581950
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec, jejíž část katastru leží v Moravském krasu, je členem Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras. Přes Lipovec vede zelená turistická stezka, katastrem obce procházejí cyklotrasy č. 5078, 5079B a 5080.

Historie editovat

Počátky osídlení obce Lipovec je možno zařadit do 2. poloviny 13. století, kdy došlo ke kolonizaci řídce osídlené Drahanské vrchoviny. První písemná zmínka o Lipovci, který se uvádí pod německým názvem Zybothslag,[4] pochází až z roku 1349, kdy ho jako součást holštejnského panství koupil Vok I. z Holštejna. V roce 1371, kdy Vok II. z Holštejna vložil své manželce věno na holštejnských vsích, měla obec již slovanské jméno Lypowka. Od konce 14. století stával v Lipovci panský dvůr, který byl sídlem Voka IV. z Holštejna a Lipovce. V tomto období pravděpodobně existoval již i kostel, který se prvně připomíná roku 1437, kdy holštejnské panství koupil Hynek z Valdštejna. V roce 1459 držel Lipovec Půta ze Sovince a Doubravice a po něm jeho synové. Od roku 1483 byl majitelem vsi Dobeš Černohorský z Boskovic, o deset let později Hynek z Popůvek na Pozořicích a po něm jeho dcera Markéta. Roku 1550 získal Lipovec Jan Dubčanský ze Zdenína na Habrovanech. V roce 1567 se obec stala součástí rájeckého panství, když ji koupil Bernard Drnovský z Drnovic. Od roku 1661 vlastnili Lipovec Rogendorfové a od roku 1763 Salmové. První soupis usedlých rolníků je z poloviny 17. století, kdy bylo v Lipovci 27 osedlých a 10 pustých gruntů.

Roku 1785 byla v obci obnovena samostatná farnost, s níž souvisejí počátky školství v Lipovci; první samostatná školní budova byla vystavěna v roce 1804. V roce 1811 byla na vzdálených panských pozemcích založena osada Marianín. Roku 1822 vyhořel starobylý kostel, nový kostel Narození Panny Marie, postavený v letech 18281842 v pseudogotickém slohu, byl vysvěcen 8. září 1843. Školní budova, která po různých adaptacích a přístavbách slouží dodnes, byla zbudována v roce 1899. Po první světové válce postavili lipovečtí občané, známí tradicí těžby vápence a pálení vápna v selských vápenicích, dvě moderní šachtové vápenky. Za druhé světové války byla obec součástí tzv. Vyškovské střelnice. Z původních 1266 obyvatel bylo v letech 19431944 Němci násilně vystěhováno 1087 občanů, z nichž většina se po osvobození vlasti vrátila do rodné obce. V letech 19561958 byl na kopci Kojál nad vsí zbudován televizní a rozhlasový vysílač. Stožár vysílače, který je dominantou kraje, měří po celkové rekonstrukci 340 metrů.

V letech 1986–2010 působil jako starosta František Kopřiva, od voleb 2010 do roku 2012 tuto funkci vykonával Ing. Tomáš Zouhar. Od roku 2012 je ve funkci starosty opět František Kopřiva.[5]

Pamětihodnosti editovat

Významné osobnosti editovat

  • Jan Nepomuk Soukop (1826–1892), kněz, básník, speleolog a národní buditel
  • Hugo Sáňka (1859–1929), speleolog, archeolog a blanenský kronikář

Přírodní a technické zajímavosti editovat

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Zaniklé středověké vesnice [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. 
  5. Obce vedou přes dvacet let. Kandidovat však chtějí znovu [online]. blanensky.denik.cz, 2014-05-10 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat