Otevřít hlavní menu

Jan Kochanowski

polský renesanční básník, autor knihy o šachu

Jan Kochanowski (1530 Sycyn, Radom22. srpna 1584 Lublin) byl nejvýznamnější[1] polský renesanční básník.

Jan Kochanowski
Jan Kochanowski.png
Narození 1530
Sycyna Północna
Úmrtí 22. srpna 1584 (ve věku 53–54 let)
Lublin
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Povolání jazykovědec, básník, spisovatel, překladatel a dramatik
Národnost Poláci
Alma mater Jagellonská univerzita (od 1544)
Padovská univerzita (1552–1555)
Königsberská univerzita (1555–1556)
Žánr Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ11816927, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ9263563, dramatická forma, epická poezie, lament, epitaf, óda, elegie, epigram a epithalamium
Významná díla Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ25415089
Odprawa posłów greckich
David's Psalter
Laments
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ11816918
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Dorota Podlodowska (od 1575)
Děti Urszula Kochanowska
Hanna Kochanowska
Jan Kochanowski
Rodiče Piotr Kochanowski a Anna Białaczowska
Příbuzní Kasper Kochanowski, Mikołaj Kochanowski a Andrzej Kochanowski (sourozenci)
Piotr Kochanowski (bratrův syn)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ11724841 (bratrův syn)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Kochanowski

ŽivotopisEditovat

Jeden z nejvýznamnějších polských renesančních básníků se narodil roku 1530 v Sycyně v šlechtické rodině (otec zastával funkci soudce). Od roku 1544 studoval na Krakovské univerzitě. Pravděpodobně kolem roku 1549 univerzitu opustil a přestěhoval se do Wroclawi. Na začátku 50. let 16. století pobýval v Královci, kde vytvořil svoje nejstarší dodnes dochované dílo (latinské epigramy věnované Stanislavu Grzepskiemu zapsané na vnitřní straně rukopisu Tragédie od římského básníka a filozofa Senecy).[2] Brzy se Kochanowski přestěhoval do italské Padovy, kde až do roku 1555 studoval filozofii, latinu, řečtinu a antickou literaturu na místní univerzitě. Mimo jiné byl zde jmenován do funkce „konciláře“ národa polského, tj. zástupce Poláků na půdě univerzity. V následujících třech letech několikrát znovu vycestoval do zahraničí (Itálie, Francie), aby se definitivně vrátil do vlasti v květnu roku 1559.

Roku 1563 začal pracovat ve službách korunního podkancléře Piotra Myszkowského, díky čemuž získal hodnost královského sekretáře. Krátce působil i na dvoře krále Zikmunda II. Augusta.

V roce 1574 Kochanowski zakoupil ves Chechły poblíž Czarnolasu, kde se natrvalo usadil a o rok později i oženil s Dorotou Podlodovskou z Przytyka. Ta mu přivedla na svět dceru Uršulu a Hanu. Odtud získal přídomek „básník z Černolesí“.

Umřel v srpnu roku 1584 v Lublině (pravděpodobně na mozkovou mrtvici), kam přijel na zasedání senátorů svolané králem Štepánem Bathorym.[3]

TvorbaEditovat

U Kochanovského lze určit tři období tvorby:

1/ Období cest a studií (někdy také tzv. padovské období či léta mladosti): 1544–1559

 
Pomník Jana Kochanowského v Krakově

První Kochanovského díla vznikají za hranicemi Polska kolem roku 1555. Důležitým obdobím pro mladého básníka byl pobyt v italské Padově (1555–1560), kde se seznámil např. s Andrzejem Patrycym Nideckim, Andrzejem Dudyczem a Stanisławem Fogelwederem.[4] Kolem roku 1580 píše tři latinské sbírky: Do ojca świętego, Elegarium libry IV a Foricoenia sive Epigrammatum libellus. V tomto období tvoří také elegie, erotické písně a epigramy (viz latinské sbírky Elegia magista amoris, Epitaphium Cretcovii).

Mezi jeho první polské texty patří epicedium O śmierci Jana Tarnowskiego … do syna jego…Jana Krzysztofa, které vyšlo tiskem v roce 1561 v Krakově.

Další díla z tohoto období jsou např. poema Zuzana nebo hymnus Czego chcesz od nas, Panie.[5]

2/ Dvorské (krakovské) období: 1559–1574

 
Elegie Jana Kochanowskiego ve formátu .pdf (119 S., 1829)

Dvorské období patří hlavně epigramům a písním. Jedny z prvních se jmenují Zgoda a Satyr (básnicko-publicistické s politickými prvky). Kolem roku 1564 Kochanovský píše téměř třísetveršovou báseň nazvanou Pamiątka wszystkimi cnotami hojnie obdarzonemu Janowi Baptyście hrabi na Tęczynie. Překládá třetí část Homérovy Iliady. Další díla tohoto období jsou Szachy a v neposlední řadě první polské drama Odprawa posłów greckich (1578),[6] skrývající aluze na aktuální politickou situaci v Polsku.[7]

Pravděpodobně kolem roku 1567 Kochanovský píše báseň Muza (druh básnického manifestu). V roce 1586 vychází sbírka písní Pieśni… księgi dwoje, které obsahují známé písně jako např. Pieśń swiętojańska o Sobótce, Czego chcesz od nas, PaniePamiątka wszystkimi cnotami hojnie obdarzonemu Janowi Baptyście hrabi na Tęczynie.[8]

Epigramy a frašky psal Kochanovský celý život. Souborně vyšly v Krakově roku 1584.  Mezi nejznámější frašky patří např:  Do gościa, O żywocie ludzkim, O kaznodziei, O doktorze Hiszpanie, O Rzymie, Do dziewki, O miłości, Do Anny.

3/ Czarnoleské období (život v ústraní na usedlosti Czarnolas): 1574–1584

V tomto období žil Kochanovský spíše v ústraní, přesto napsal významná díla jako např: Psałterz Dawidów. Jedná se o parafráze a překlady starozákonních žalmů.[9]

Nejvýznamnější dílo nazvané Treny sepsal Kochanowski po tragické smrti své nejmladší dcery, vyšly tiskem v Krakově v roce 1580.[10] Jedná se o soubor devatenácti veršů, které jsou očíslovány římskými číslicemi. Námětem sbírky je úmrtí milované dcery Voršilky, které však tvoří prostor pro filozofické úvahy nad smyslem utrpení a bolesti. Lyrický subjekt se často odvolává k mytologickým postavám (Niobé, Sapfó). V jednotlivých básních se střídají pocity jako smutek, hněv a zoufalství, obviňování Boha z jeho krutosti. V závěru cyklu lyrický subjekt dochází ke smíření s vlastním osudem.[11]

České překladyEditovat

  • KOCHANOWSKI, Jan. Žalozpěvy. Praha: Odeon, 1984. Přeložil J. Pilař.
  • KOCHANOWSKI, Jan. Šachy. Praha: Odeon, 1979.
  • KOCHANOWSKI, Jan. Renesanční loutna. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1971. Přeložili J. Pilař a E. Sojka.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FLORYŃSKA-LALEWICZ, Halina. Jan Kochanowski. Culture.pl [online]. 2014-06-25. Podrobná biografie a bibliografie v polštině. Dostupné online. 
  2. KOROLKO, MIROSŁAW 1935-2006. Jana Kochanowskiego żywot i sprawy : materiały, komentarze, przypuszczenia. [s.l.]: Wiedza Powszechna, 1985. ISBN 8321403794, ISBN 9788321403793. OCLC 1014518198 S. 293–299. 
  3. ZIOMEK, JERZY. Renesans. [s.l.]: Wydawn. Nauk. PWN, 1973. 552 s. ISBN 9788301138431, ISBN 8301138432. OCLC 692620839 S. 245–249. 
  4. CZERNIATOWICZ, Janina; MASLOWSKI, Franciszek. Polski Słownik Biograficzny, Zakład Narodowy im. Ossolińskich. 1975, čís. XX/1. 
  5. ZIOMEK, JERZY. Renesans. Wyd. 11. vyd. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 1973. 552 s. ISBN 8301138432, ISBN 9788301138431. OCLC 53864546 S. 253. 
  6. ZIOMEK, JERZY. Renesans. Wyd. 11. vyd. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 1973. 552 pages s. ISBN 8301138432, ISBN 9788301138431. OCLC 53864546 S. 264–266. 
  7. ZIOMEK, JERZY. Renesans. Wyd. 11. vyd. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 1973. 552 s. ISBN 8301138432, ISBN 9788301138431. OCLC 53864546 S. 287. 
  8. ZIOMEK, JERZY. Renesans. Wyd. 11. vyd. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 1973. 552 s. ISBN 8301138432, ISBN 9788301138431. OCLC 53864546 S. 272. 
  9. ZIOMEK, JERZY. Renesans. Wyd. 11. vyd. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 1973. 552 s. ISBN 8301138432, ISBN 9788301138431. OCLC 53864546 S. 316. 
  10. KOCHANOWSKI, JAN (1530-1584). Treny. [s.l.]: [s.n.], 1986. ISBN 9788362912025, ISBN 8362912022. OCLC 839031020 S. XV.. 
  11. GRZESZCZUK, STANISŁAW, 1934-1999. "Treny" Jana kochanowskiego. [s.l.]: Wydawnictwa Szkolne i pedagogiczne, 1988. ISBN 8302036927, ISBN 9788302036927. OCLC 859859946 S. 131. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat