Jan III. Gast z Vartenberka

český šlechtic

Jan III. Gast z Vartenberka a Děčína (zvaný též Ješek, po 13001383) byl český šlechtic, politik a válečník z rodu pánů z Vartenberka, téměř celoživotně působící na dvoře českého a římského krále Karla IV. Zastával několik vysokých dvorských úřadů, mj. úřad nejvyššího číšníka a nejvyššího purkrabího Království českého.

Jan Gast z Vartenberka
Nejvyšší číšník Českého království
Ve funkci:
1365 – 1383
PanovníkKarel IV., Václav IV.
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1365 – 1378
PanovníkKarel IV.

Úmrtí1383
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníKlášter Jablonné v Podještědí
ChoťMarkéta z Michalovic
RodičeJan II. z Vartenberka a Děčína († 1366)
Anežka z Vlastibořic
DětiJan V. z Vartenberka a Děčína

Václav z Vartenberka zvaný z Blanska
Beneš z Vartenberka a Děčína
Anežka z Vartenberka

Eliška z Vartenberka
PříbuzníJan IV. z Vartenberka (bratr)
Anežka z Vartenberka (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Pocházel ze severočeského šlechtického rodu pánů z Vartenberka, odvozující svůj původ od hradu Vartenberk, dnešní Stráži pod Ralskem. Narodil se patrně právě na rodovém hradě. Byl synem Jana II. z Vartenberka a vnukem Jana I. z Vartenberka, jehož válečné zásluhy zmiňuje též Zbraslavská kronika.

Držel mj. hrady Vartenberk, Děvín, Děčín, vsi Osečná, Svébořice[1] a další panství v severních a středních Čechách. Roku 1365 převzal po smrti strýce Beneše funkci nejvyššího purkrabího Království českého, jedné z nejvyšších státních funkcí. Po smrti otce pak s bratrem Václavem získal úřad nejvyššího královského číšníka,[2] který Vartenberkové drželi dědičně. Patřil k nejbližšímu okruhu Karlových blízkých a zúčastnil se s ním několika tažení, včetně výpravy do Braniborska proti silám markraběte Oty Fürstewaldského. Funkci nejvyššího českého purkrabího opustil roku 1378, patrně po císařově úmrtí téhož roku.

V městečku Vartenberk nechal vystavět kamenný kostel sv. Zikmunda.[3] Roku 1380 vydal v češtině list týkající se dvora Medný, který se stal jedním z nejstarších dochovaný česky psaných úředních dokumentů (psány převážně v latině či němčině).[1]

Úmrtí

editovat

Ješek z Vartenberka zemřel 1383 a byl pohřben v dominikánském klášteře v Jablonném v Podještědí, jednom z rodových pohřebišť Vartenberků.

Se svou manželkou Margaretou z Michalovic měli syna Jana V. z Vartenberka a Děčína, Václava (Vaňka) z Děčína a Blanska, Beneše († 1388) a dcery Anežku († 1408) a Elišku († 1408) [1]

V umění

editovat

Postava (karlštejnského) purkabího Ješka z Vartenberka vystupuje v historické divadelní komedii Noc na Karlštejně Jaroslava Vrchlického z roku 1884. Ve stejnojmenném filmovém muzikálu režiséra Zdeňka Podskalského s písněmi Karla Svobody a Jiřího Štaidla z roku 1973 ztvárnil tuto postavu herec Jaroslav Marvan.

Reference

editovat
  1. a b Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1383 - DOBA KARLOVA. dobakarlova.brodec.org [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  2. NEJVYŠŠÍ ČÍŠNÍK KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO V RODĚ PÁNŮ Z VARTENBERKA. www.heraldika-terminologie.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 
  3. Neoficiální stránky města Mimoň. www.mimon.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Ústecku. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2002, s. 9. ISBN 80-86646-01-7. Dostupné online
  • VRCHLICKÝ, Jaroslav. Noc na Karlštejně: veselohra o 3 jednáních. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1885, s. [7]. Dostupné online

Externí odkazy

editovat