Jan III. Gast z Vartenberka
Jan III. Gast z Vartenberka a Děčína (zvaný též Ješek, po 1300 – 1383) byl český šlechtic, politik a válečník z rodu pánů z Vartenberka, téměř celoživotně působící na dvoře českého a římského krále Karla IV. Zastával několik vysokých dvorských úřadů, mj. úřad nejvyššího číšníka a nejvyššího purkrabího Království českého.
Jan Gast z Vartenberka | |
---|---|
Nejvyšší číšník Českého království | |
Ve funkci: 1365 – 1383 | |
Panovník | Karel IV., Václav IV. |
Nejvyšší purkrabí Českého království | |
Ve funkci: 1365 – 1378 | |
Panovník | Karel IV. |
Úmrtí | 1383 České království |
Místo pohřbení | Klášter Jablonné v Podještědí |
Choť | Markéta z Michalovic |
Rodiče | Jan II. z Vartenberka a Děčína († 1366) Anežka z Vlastibořic |
Děti | Jan V. z Vartenberka a Děčína Václav z Vartenberka zvaný z Blanska |
Příbuzní | Jan IV. z Vartenberka (bratr) Anežka z Vartenberka (sestra) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
editovatPocházel ze severočeského šlechtického rodu pánů z Vartenberka, odvozující svůj původ od hradu Vartenberk, dnešní Stráži pod Ralskem. Narodil se patrně právě na rodovém hradě. Byl synem Jana II. z Vartenberka a vnukem Jana I. z Vartenberka, jehož válečné zásluhy zmiňuje též Zbraslavská kronika.
Držel mj. hrady Vartenberk, Děvín, Děčín, vsi Osečná, Svébořice[1] a další panství v severních a středních Čechách. Roku 1365 převzal po smrti strýce Beneše funkci nejvyššího purkrabího Království českého, jedné z nejvyšších státních funkcí. Po smrti otce pak s bratrem Václavem získal úřad nejvyššího královského číšníka,[2] který Vartenberkové drželi dědičně. Patřil k nejbližšímu okruhu Karlových blízkých a zúčastnil se s ním několika tažení, včetně výpravy do Braniborska proti silám markraběte Oty Fürstewaldského. Funkci nejvyššího českého purkrabího opustil roku 1378, patrně po císařově úmrtí téhož roku.
V městečku Vartenberk nechal vystavět kamenný kostel sv. Zikmunda.[3] Roku 1380 vydal v češtině list týkající se dvora Medný, který se stal jedním z nejstarších dochovaný česky psaných úředních dokumentů (psány převážně v latině či němčině).[1]
Úmrtí
editovatJešek z Vartenberka zemřel 1383 a byl pohřben v dominikánském klášteře v Jablonném v Podještědí, jednom z rodových pohřebišť Vartenberků.
Rodina
editovatSe svou manželkou Margaretou z Michalovic měli syna Jana V. z Vartenberka a Děčína, Václava (Vaňka) z Děčína a Blanska, Beneše († 1388) a dcery Anežku († 1408) a Elišku († 1408) [1]
V umění
editovatPostava (karlštejnského) purkabího Ješka z Vartenberka vystupuje v historické divadelní komedii Noc na Karlštejně Jaroslava Vrchlického z roku 1884. Ve stejnojmenném filmovém muzikálu režiséra Zdeňka Podskalského s písněmi Karla Svobody a Jiřího Štaidla z roku 1973 ztvárnil tuto postavu herec Jaroslav Marvan.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Ješek z Vartenberka - nejvyšší pražský purkrabí 1366 - 1383 - DOBA KARLOVA. dobakarlova.brodec.org [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online.
- ↑ NEJVYŠŠÍ ČÍŠNÍK KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO V RODĚ PÁNŮ Z VARTENBERKA. www.heraldika-terminologie.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
- ↑ Neoficiální stránky města Mimoň. www.mimon.cz [online]. [cit. 2024-05-16]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Ústecku. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2002, s. 9. ISBN 80-86646-01-7. Dostupné online
- VRCHLICKÝ, Jaroslav. Noc na Karlštejně: veselohra o 3 jednáních. V Praze: Jos. R. Vilímek, 1885, s. [7]. Dostupné online