Jan Dobřenský mladší

český poslanec Českého zemského sněmu, místní politik, regionální politik a šlechtic

Jan Dobřenský, celým jménem Jan Josef Dobřenský,[1] uváděn též jako Jan Josef III. Dobřenský z Dobřenic, přepisováno rovněž Dobrzenský z Dobrzenicz[2] (29. dubna 1870 Chotěboř[3]13. dubna 1947 Chotěboř[2][1]),[4] byl český šlechtic z rodu Dobřenských z Dobřenic a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Jan Dobřenský

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1905 – 1907

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1903 – 1913
Stranická příslušnost
Členství Strana konz. velkostatku

Narození 29. dubna 1870
Chotěboř
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. dubna 1947 (ve věku 76 let)
Chotěboř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Rosa z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1879–1967)
Rodiče Jan Václav II. Dobrzenský z Dobrzenic (1841–1919)
Alžběta Kottulinská z Kottulinu (1850–1929)
Děti 1. Alžběta (1909–1989)
2. Jan Maxmilián (1911–1996)
3. Anna Marie, provdaná ze Stubenbergu (1912–2008)
Příbuzní sestra: Alžběta Dobřenská z Dobřenic
Alma mater Karlo-Ferdinand. univerzita Praha
Commons Kategorie Jan Dobřenský mladší
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Pocházel z české šlechtické rodiny Dobřenských z Dobřenic. Jeho otcem byl politik Jan Václav Dobřenský (1841–1919), matkou Alžběta hraběnka Kottulinská z Kottulinu (1850–1929).[1] Sestra Alžběta Dobřenská z Dobřenic se provdala do portugalské šlechtické rodiny.

Jeho vychovatelem byl Cyril Purkyně, vnuk Jana Evangelisty Purkyně.[2] Sloužil v rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti rytmistra v záloze. Studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Byl členem obecního zastupitelstva v Chotěboři.[1] Zastával i funkci náměstka okresního starosty. Byl jmenován čestným občanem obce Pohled, pro své zásluhy o ochranu tamní české menšiny.[2]

Od doplňovacích voleb v roce 1903 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou.[5] Mandát obhájil v řádných zemských volbách v roce 1908. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[6][7]

Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1905 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou kurii v Čechách. Nastoupil 28. listopadu 1905.[8] K roku 1905 se uvádí jako Johann Dobrženski von Dobrženitz mladší, hrabě a rytmistr.[9] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).[10]

Po vzniku republiky byl přijat do československé armády coby štábní kapitán v záloze.[1] Zastával funkci prezidenta Československého jockey klubu.[2] V září 1938 a v lednu 1939 pověřil synovce Jindřicha (1892–1945), aby celý rod zastupoval při prohlášeních české šlechty, kterými se část historické české šlechty vyslovila na podporu státu. Prohlášení české šlechty ze září 1939 pak podepsalo dokonce pět členů rodu: Jan Josef, jeho syn Jan Maxmilián, bratr Otakar (1871–1952), a také synovec Jindřich a František (1915–1978) z potštejnské větve.[2]

Zemřel v dubnu 1947.[2] Rodinný velkostatek přešel na syna Jana Maxmiliána Dobřenského (1911–1996).[1] Následně byla pozůstalost po roce 1948 zkonfiskována státem.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f V e l k o s t a t e k C h o t ě b o ř 1650 - 1949 [online]. vychodoceskearchivy.cz [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g h Dobřenský, Jan Josef III., 1870-1947 [online]. katalog.knihovnachotebor.cz [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. (česky) 
  3. SOA Zámrsk, Matrika narozených v Chotěboři (1867-1891) , sign. 2919, ukn 3510, str. 58. Dostupné online.
  4. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 115. 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1901skc/2/stenprot/005schuz/s005005.htm
  6. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  7. Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. (česky) 
  8. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=813&size=45
  10. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 19.