Otevřít hlavní menu

Jan Dobřenský

český poslanec Českého zemského sněmu, genealog a šlechtic

Jan Dobřenský, celým jménem Jan Václav Dobřenský,[1] uváděn též jako Jan Václav II. Dobřenský z Dobřenic, přepisováno rovněž Dobrzenský z Dobrzenicz[2] (28. března 1841 Chotěboř[2][3]14. ledna 1919 Chotěboř[2][4]), byl český šlechtic z rodu Dobřenských z Dobřenic a politik, za Rakouska-Uherska na konci 19. a počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Jan Dobřenský

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1913

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1884 – 1885

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1895 – 1918
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 28. března 1841
Chotěboř
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. ledna 1919
Chotěboř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Jan Josef II. Dobřenský
syn Jan Dobřenský mladší
dcera Alžběta Dobřenská z Dobřenic
manželka Alžběta Kottulinská z Kottulinu

Obsah

BiografieEditovat

Pocházel z české šlechtické rodiny Dobřenských z Dobřenic. Otcem byl Jan Josef II. Dobřenský, který zemřel roku 1869 a tehdy Jan Václav Dobřenský převzal rodové panství.[1] Studoval na gymnáziu, sloužil v rakouské armádě. Od roku 1859 byl poručíkem a od roku 1864 nadporučíkem. V armádě setrval do roku 1867. Od roku 1870 působil jako velkostatkář v Chotěboři.[4] Byl pánem na Chotěboři, Dobkově a Nemajově. Roku 1869 se oženil s Alžbětou hraběnkou Kottulinskou z Kottulinu.[3] S manželkou měl 4 syny a dceru. Jejich syn, Jan Dobřenský mladší (plným jménem Jan Josef Dobřenský), byl rovněž aktivní v politice.[1] Dcera Alžběta Dobřenská z Dobřenic se provdala do portugalské a brazilské vládnoucí rodiny.

Byl čestným rytířem maltézského řádu, c. a k. komořím.[3] V roku 1906 byl povýšen do hraběcího stavu.[1] Byl členem správního výboru Muzea království českého a mnoha dobročinných spolků. Byl považován za odborníka v genealogii české šlechty. Sám nashromáždil k tomuto tématu obsáhlý archivní materiál, který věnoval Zemskému archivu v Praze.[2]

Od zemských voleb v roce 1883 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1889,[3] zemských volbách v roce 1895,[3] zemských volbách v roce 1901[6] a zemských volbách v roce 1908.[7][8] Byl členem Strany konzervativního velkostatku, která byla federalisticky orientována a podporovala české státoprávní aspirace.[3]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1884 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Slib složil 22. ledna 1884.[9] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Johann Dobřzensky, statkář, bytem Chotěboř.[10]

Roku 1895 byl povolán do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady) jako její doživotní člen.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d V e l k o s t a t e k C h o t ě b o ř 1650 - 1949 [online]. vychodoceskearchivy.cz [cit. 2014-06-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Dobrzenský z Dobrzenicz, Jan Václav II., 1841-1919 [online]. katalog.knihovnachotebor.cz [cit. 2014-06-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e f g NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 557. (česky) 
  4. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 51. (česky) 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  6. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  7. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  8. Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. (česky) 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=97

LiteraturaEditovat

  • Návraty české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 17