Otevřít hlavní menu

Jan Dobřenský

český poslanec Českého zemského sněmu, genealog a šlechtic

Jan Dobřenský, celým jménem Jan Václav Dobřenský,[1] uváděn též jako Jan Václav II. Dobřenský z Dobřenic, přepisováno rovněž Dobrzenský z Dobrzenicz[2] (28. března 1841 Chotěboř[2][3]14. ledna 1919 Chotěboř[2][4]), byl český šlechtic z rodu Dobřenských z Dobřenic a politik, za Rakouska-Uherska na konci 19. a počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Jan Dobřenský

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1883 – 1913

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1884 – 1885

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1895 – 1918
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 28. března 1841
Chotěboř
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 14. ledna 1919
Chotěboř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příbuzní Jan Maxmilián Dobřenský (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Jan Josef II. Dobřenský
syn Jan Dobřenský mladší
dcera Alžběta Dobřenská z Dobřenic
manželka Alžběta Kottulinská z Kottulinu

BiografieEditovat

Pocházel z české šlechtické rodiny Dobřenských z Dobřenic. Otcem byl Jan Josef II. Dobřenský, který zemřel roku 1869 a tehdy Jan Václav Dobřenský převzal rodové panství.[1] Studoval na gymnáziu, sloužil v rakouské armádě. Od roku 1859 byl poručíkem a od roku 1864 nadporučíkem. V armádě setrval do roku 1867. Od roku 1870 působil jako velkostatkář v Chotěboři.[4] Byl pánem na Chotěboři, Dobkově a Nemajově. Roku 1869 se oženil s Alžbětou hraběnkou Kottulinskou z Kottulinu.[3] S manželkou měl 4 syny a dceru. Jejich syn, Jan Dobřenský mladší (plným jménem Jan Josef Dobřenský), byl rovněž aktivní v politice.[1] Dcera Alžběta Dobřenská z Dobřenic se provdala do portugalské a brazilské vládnoucí rodiny.

Byl čestným rytířem maltézského řádu, c. a k. komořím.[3] V roku 1906 byl povýšen do hraběcího stavu.[1] Byl členem správního výboru Muzea království českého a mnoha dobročinných spolků. Byl považován za odborníka v genealogii české šlechty. Sám nashromáždil k tomuto tématu obsáhlý archivní materiál, který věnoval Zemskému archivu v Praze.[2]

Od zemských voleb v roce 1883 zasedal na Českém zemském sněmu, kam byl zvolen za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky.[5] Mandát obhájil v zemských volbách v roce 1889,[3] zemských volbách v roce 1895,[3] zemských volbách v roce 1901[6] a zemských volbách v roce 1908.[7][8] Byl členem Strany konzervativního velkostatku, která byla federalisticky orientována a podporovala české státoprávní aspirace.[3]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1884 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Slib složil 22. ledna 1884.[9] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako baron Johann Dobřzensky, statkář, bytem Chotěboř.[10]

Roku 1895 byl povolán do Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady) jako její doživotní člen.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d V e l k o s t a t e k C h o t ě b o ř 1650 - 1949 [online]. vychodoceskearchivy.cz [cit. 2014-06-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d Dobrzenský z Dobrzenicz, Jan Václav II., 1841-1919 [online]. katalog.knihovnachotebor.cz [cit. 2014-06-18]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e f g NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 557. (česky) 
  4. a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 51. (česky) 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  6. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  7. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  8. Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. (česky) 
  9. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  10. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=97

LiteraturaEditovat

  • Návraty české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček - Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2002, ISBN 80-7185-506-5, stran 432, 2. vydání, kap. 17