Otevřít hlavní menu

Jan Beránek

český politik

Jan Beránek (* 11. ledna 1970[1]) je český ekologický aktivista, publicista a politik, věnující se převážné problematice klimatických změn, energetické politiky a jaderné bezpečnosti ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji.

Jan Beránek
Jan Beranek.jpg

7. předseda Strany zelených
Ve funkci:
5. dubna 2003 – 24. září 2005
Předchůdce Miroslav Rokos
Nástupce Martin Bursík
Stranická příslušnost
Členství Strana zelených

Narození 11. ledna 1970 (49 let)
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Během studia na Gymnáziu Koněvova (dnes Vídeňská) navštěvoval Kurs mladých astronomů na Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně. Po jeho absolvování jako dobrovolník provázel veřejnost u dalekohledů při prohlídkách nočního nebe.

V letech 1988–1990 studoval fyziku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nyní Masarykově univerzitě), avšak záhy po politických změnách v listopadu 1989 studium přerušil a začal se plně věnovat ekologickému aktivismu v Hnutí DUHA, které počátkem onoho roku založil spolu s přítelem Jakubem Patočkou.

Od roku 1993 do roku 1995 na téže univerzitě navštěvoval studium sociologie, zejména kvůli přednáškám profesorů Jaroslava Mezníka, Jana Kellera a Hany Librové, avšak po zásadní změně orientace katedry (ze sociologie kvalitativní na sociologii kvantitativní) studium ukončil a plně věnoval svůj čas veřejné činnosti[2] a práci v neziskových organizacích.

V 90. letech publikoval řadu studií a analýz věnujících se energetické politice a rizikům jaderné energetiky, některé z nich byly psány na objednávku Federálního shromáždění ("Energii Československu, ne Československo energii!"[3]) nebo sdružení měst a obcí v regionu jaderné elektrárny Temelín. Většina jeho textů vycházela v časopise Poslední generace (nyní Sedmá generace). V této době byl také třikrát vystoupil jako expert v panelu na slyšeních v Evropském parlamentu.[4]

Stal se jedním z vůdčích osobností hnutí proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín, a to v rámci Hnutí DUHA i jako iniciátor akcí občanské neposlušnosti (blokád staveniště jaderné elektrárny Temelín).

V roce 2002 odešel z Hnutí DUHA, kde v té době působil jako ředitel, a začal se věnovat stranické politice. Vstoupil do Strany zelených a v dubnu 2003 byl zvolen jejím předsedou. Následující dva roky se pod jeho vedením straně podařilo restrukturalizovat historické dluhy a stabilizovat finance, vybudovat neexistující regionální struktury ve všech krajích. Navenek se strana prezentovala progresivním programem "Vize ekologické demokracie"[5] a zaznamenala volební úspěchy, kdy získala historicky první mandáty v krajských a senátních volbách. V září 2005 byl Jan Beránek na sjezdu poražen skupinou kolem Martina Bursíka a ztratil v ní vliv. (V roce 2010 přestal platit členské příspěvky a následně zaniklo i jeho členství ve straně.)

Mezi roky 2005 a 2010 působil jako ředitel české pobočky Světového informačního servisu pro energetiku (WISE)[6] a koordinoval občanskou iniciativu Stop přehradě, která v Česku úspěšně vystoupila proti megalomanským plánům na výstavbu několika set přehrad a podařilo se jí tyto plány výrazně redukovat, jakož i zásadně snížit dopady, které měly na územní rozvoj dotčených obcí.[7]

Od roku 2005 rovněž pracoval jako koordinátor klimaticko-energetické kampaně Greenpeace ve střední Evropě (Slovensko, Polsko, Maďarsko). Následně se od června 2007 přesunul do ústředí Greenpeace International v Amsterdamu. Zde zpočátku vedl globální projekt zaměřený na jadernou energetiku, od roku 2010 je vedoucím týmu energetické kampaně.[8][nedostupný zdroj]

V rámci své práce se mimo jiné věnuje radiační bezpečnosti. Vedl výzkumné týmy ve Španělsku i v Japonsku, nejprve po velkém zemětřesení roku, které roku 2007 postihlo jadernou elektrárnu Kašivazaki-Kariva v prefektuře Niigata, a později po těžké havárii elektrárny Fukušima březnu 2011 i v prefektuře Fukušima. Na jaře 2011 stál v čele světového krizového štábu Greenpeace, který reagoval na jadernou havárii ve Fukušimě.

V červnu 2013 absolvoval s nejlepším možným hodnocením kurs radiační ochrany pořádaný nizozemským Reaktorovým institutem Technické univerzity v Delftu.[8]

Dříve publikoval v časopisech Poslední generace (později Sedmá generace) a Literární noviny. Od roku 2007 umísťuje většinu svých českých textů na vlastní blog na portálu Aktuálně.cz a od prosince 2009 píše česky pro Deník Referendum.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archivovaná kopie. www.zelenapromoravu.cz [online]. [cit. 10-06-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-09-2017. 
  2. Archivovaná kopie. www.janberanek.cz [online]. [cit. 02-02-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-08-2007. 
  3. http://aleph.nkp.cz/F/M516QESFML1A4R2LVGS34RTNS5KR93GFU4U5IQQEPPK83SA7RK-00242?func=find-acc&acc_sequence=002706956. www.zelenapromoravu.cz [online]. [cit. 10-06-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-09-2017. 
  4. Archivovaná kopie. www.janberanek.cz [online]. [cit. 08-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 09-09-2013. 
  5. Archivovaná kopie. strana.zeleni.cz [online]. [cit. 08-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-06-2015. 
  6. http://www.wisebrno.cz. www.wisebrno.cz [online]. [cit. 28-07-2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-05-2018. 
  7. Stopprehrade.cz
  8. a b http://www.linkedin.com/profile/view?id=36373402
  9. http://denikreferendum.cz/autor/1-jan-beranek

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat