Jamartice

část města Rýmařov v okrese Bruntál

Jamartice (německy Irmsdorf[3], Jermersdorf) je vesnice, která je částí města Rýmařov. Jamarticemi protéká Podolský potok a vodní tok Bystřina. Krásná je také příroda zdejších luk a lesů na kterých teče mnoho potůčků a je tu hojnost zvěře. V lese najdeme také několik lomů ve kterých se v minulém století těžila břidlice. Nyní je obec součástí Rýmařova, ale pořád si žije svým samostatným životem. V obci je i několik penzionů. V roce 2018 byla opravena silnice, jež Jamarticemi vede. Nad obcí se tyčí kopec s názvem Mlýnský Vrch (650 m n. m.) - jde z něj vidět na Rýmařov, Břidličnou, Horní Město a na Albrechtice u Rýmařova. Za železničním viaduktem se tyčí vrchol Větrník (648 m n. m.), který se nachází už na území sousedící obce Velká Štáhle.

Jamartice
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Lokalita
Charaktervesnice
ObecRýmařov
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel179 (2021)[1]
Katastrální územíJamartice (9,62 km² km²)
Nadmořská výška= 581 m n. m.
PSČ795 01
Počet domů74 (2011)[2]
Jamartice
Jamartice
Další údaje
Kód části obce144606
Kód k. ú.744603
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Nejstarší doložená podoba jména (1398) sice zní Jermersdorf, ale výchozí podoba byla Harmarksdorf ("Harmarkova ves") odvozená od osobního jména Harmark (nebo Hermark). Domáckou podobou onoho jména bylo Hermer (Harmer) a z něj pochází i podoba vesnického jména Hermersdorf, jejíž úpravou (častá změna He- > Je-) je i nejstarší doložená podoba. Do češtiny bylo nejprve přejato jako Jarmartice (doloženo v 16. století a používáno i v 19. století). V němčině se od 17. století vyskytovala podoba Irmasdorf a posléze Irmsdorf.[4]

Historie editovat

První zmínka o vsi pochází z roku 1398.[5] V roce 1658 se připomíná zákupní rychta. První zmínky o Jamarticích pochází z počátku 14. století. V roce 1398 je poprvé uváděna v historických pramenech jako součást panství Rabštejn. Na úseku mezi Rýmařovem a Jamarticemi se těžilo zlato a stříbro. I přes několikanásobné pokusy o obnovu těžba upadla. V 17. století se na Rýmařovsku rozvíjí textilní výroba. Domácí přadláctví a tkalcovství bylo neodmyslitelným zdrojem obživy i pro Jamartice. Co se památek týče, je rozhodně nejviditelnější kostel Narození Panny Marie, který byl vybudován v roce 1783 a má rysy pozdního baroka. Z nejasných zprávy vyplývá, že v 15. století zde stával jakýsi dřevěný kostelík, který ale shořel. Další pozoruhodnou památkou je i dřevěná zvonice z roku 1926[6], která sloužila zdejším starokatolíkům. Zvonice prý vznikla ze vzdoru, protože starokatolíkům zdejší kněz nechtěl zvonit umíráčkem. Stála na soukromém pozemku jistého Martina Ruffa. Ve zvonici byla starokatolická kaple a ještě v 60. letech 20. století zde byl oltář. O památku se nyní starají místní nadšenci. Ve vsi stával i mlýn.

Vývoj počtu obyvatel editovat

Počet obyvatel Jamartic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[7]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2020
Počet obyvatel 726 646 669 654 695 567 586[p 1][p 2] 378 395 306 235 222 214 230

V současnosti v obci 179[1]. V obci nalezneme hospodu, dětské hřiště a penzion a železniční viadukt z roku 1878, kdy vyjel i první vlak na trati Rýmařov – Valšov.

  1. z toho místní část Nové Domky 56
  2. z toho: 0 Čechoslováků, 582 Němců; 525 řím. kat., 7 evang., 52 starokatol., 2 bez vyzn.

V Jamarticích je evidováno 84 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 71 domů, z toho 48 trvale obydlených.

Kulturní památky editovat

Ve vsi jsou registrovány tyto kulturní památky:[9]

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 591. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 339.
  5. http://www.ms-pamatky.cz/mistopis/mspam/kat/k744603.htm
  6. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 576 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 200. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 97.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1080–1081. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  9. Přehled památek obce na MonumNet.cz

Literatura editovat

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Externí odkazy editovat