Jabloň Sieversova

druh rostliny

Jabloň Sieversova[2] (Malus sieversii) je divoce rostoucí jabloň pocházející ze středoasijských pohoří v jižním Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a v čínské provincii Sin-ťiang. Nedávno se prokázalo, že je jediným předkem většiny odrůd kulturních jabloní (Malus domestica). Jako první ji popsal (jako Pyrus sieversii) v roce 1833 Carl Friedrich von Ledebour, německý přírodovědec, který je viděl růst na Altaji.

Jak číst taxoboxJabloň Sieversova
alternativní popis obrázku chybí
Jabloň Sieversova (Malus sieversii)
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodjabloň (Malus)
Binomické jméno
Malus sieversii
M.Roem., 1847
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plod jabloně Sieversovy

Po mnoho let panovaly spory o tom, zda se M. domestica vyvinula z náhodných křížení mezi různými divoce rostoucími druhy. Nedávné analýzy DNA, které provedli Barrie Juniper, Emeritní profesor na Katedře rostlinných věd Oxfordské Univerzity a další, nicméně naznačily, že teorie hybridizace je v tomto případě patrně nesprávná. Naopak se ukazuje, že jediným původcem všech jablek která dnes jíme je jediný druh dosud se vyskytující v údolí Ili na severních svazích pohoří Ťan-šan na hranicích Číny a Kazachstánu. Listy odebrané ze stromů v této oblasti byly analyzovány ohledně skladby DNA a ukázalo se, že všechny patří k druhu M. sieversii, jež má některé genové sekvence společné s M. domestica.

Je to opadavý strom dorůstající do výšky 5-12 m, vzhledem velmi podobný kulturním jabloním. Jeho plod je největším ze všech druhů rodu Malus, až 7 cm v průměru, takže se velikostí vyrovná mnoha soudobým odrůdám jablek.

Tento druh nedávno pěstovala americká služba pro zemědělský výzkum (United States Agricultural Research Service), v naději, že naleznou genetické informace, které by měly cenu pro šlechtění moderních jabloní. Některé, ale ne všechny, z výsledných stromů vykazují mimořádnou odolnost proti chorobám. Rozptyl jejich individuální odezvy na onemocnění je sám o sobě znamením toho jak jsou geneticky rozmanitější než dnešní kulturní jabloně.

V Kazachstánu se nazývá alma, což se mimo jiné odráží v názvu bývalého kazašského hlavního města Almaty.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. NEČAS, T. a kol. Jabloň [online]. Mendelova univerzita v Brně [cit. 2015-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-10. 

Externí odkazy editovat