Iwao Ójama

japonský generál

Iwao Ójama (japonsky 大山 巌; 12. listopadu 1842 Kagošima - 10. prosince 1916 Tokio) byl japonský maršál (gensui) a vrchní velitel v rusko-japonské válce.

Iwao Ójama
Iwao Oyama 2.jpg
Narození12. listopadu 1842
Kadžija
Úmrtí10. prosince 1916 (ve věku 74 let)
Onden
NárodnostJaponci
Manžel(ka)Ōyama Sutematsu
DětiKashiwa Ōyama
RodičeChunamasa Ooyama
PříbuzníCunatake Ójama (dědeček)
Iwakusu Ida (zeť)
Tomozane Jošii (tchán)
Yatarō Mishima (zeť)
Azusa Ōyama (vnuk ze synovy strany)
Katsura Ōyama (vnuk ze synovy strany)
Mitsuru Watanabe (pravnuk)
Akira Watanabe (pravnuk)

Azusa Ōyama a Katsura Ōyama (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnostmaršál a generál
BitvyVálka Bošin
sacumské povstání
první čínsko-japonská válka
rusko-japonská válka
Vyznamenánívelkokříž Řádu čestné legie
Řád bílé orlice
Řád vycházejícího slunce 1. třídy
velkostuha Řádu květů paulovnie
Řád zlatého luňáka 1. třídy
Řád Za zásluhy
Řád sv. Mauricia a sv. Lazara
Řád italské koruny
řetěz velkostuhy Řádu chryzantémy
Silver Medal with Yellow Ribbon
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Iwao Ójama je japonské jméno, v němž Ójama je rodové jméno.

ŽivotEditovat

Ójama se narodil v samurajské rodině a do armády vstoupil na začátku éry reforem Meidži. Tehdy také Japonsko navštívil britský vojenský hudebník John William Fenton, který mladé důstojníky inspiroval k vytvoření národní hymny. Ójama, který byl velmi talentovaný literárně i hudebně a dobře se orientoval v japonské a čínské literatuře, navrhl jako text národní hymny starou japonskou vlasteneckou báseň Kimigajo.

V roce 1870 byl Ójama poslán do Evropy studovat na renomované francouzské vojenské škole v Saint-Cyru. (Stal se tehdy prvním japonským zákazníkem Louise Vuittona, u kterého si koupil zavazadla pro svůj pobyt v Evropě.) Nějaký čas také strávil v Ženevě studiem cizích jazyků. Během pobytu v zahraničí se například výborně naučil rusky.

V první čínsko-japonské válce byl Ójama jmenován velitelem Druhé armády a dobyl strategicky důležité město Port Arthur i pevnosti ve Wej-chaj. Poté jej císař jmenoval markýzem a o tři roky později, v roce 1898, se stal gensui (polním maršálem).

Za boxerského povstání se Ójama stal náčelníkem generálního štábu japonské armády. Během povstání udržoval přátelské kontakty s vrchním velitelem mnohonárodních sil, německým polním maršálem Alfredem von Waldersee. Waldersee po bojích v Číně navštívil Japonsko a samozřejmě také Ójamu. Oba hovořili o nadcházejících problémech s ruským impériem. Waldersee si pro sebe soukromě v Hannoveru vypracoval plán nasazení japonské armády, který se téměř shodoval s tím, který si nezávisle připravil Ójama.

V rusko-japonské válce Ójama vedl vítězná japonská vojska v Mandžusku. Poté obdržel nejvyšší dosažitelný šlechtický titul knížete a jako osobní dar císaře také nádherný meč. Tento šlechtický titul dal Ójamovi automaticky právo na křeslo v horní komoře japonského parlamentu. V roce 1912 pak byl Ójama jmenován císařským radou (dženró).

Ójama byl v různých japonských kabinetech několikrát ministrem armády a vždy byl jasným odpůrcem liberalismu a demokratizace v Japonsku, takže jej lze klasifikovat jako konzervativního zastánce tvrdé linie. Politické postoje úspěšného generála se staly důležitým vzorem pro mladší generace důstojníků japonské armády.

Ójama byl velmi sečtělý a vzdělaný muž, který ovládal několik cizích jazyků. Jeho otevřenost vůči cizím národům se projevila i na jeho domě v Tokiu, který nechal postavit ve stylu německého zámku. Jeho manželce se dům tolik nelíbil a trvala na tom, aby některé pokoje byly zařízeny čistě japonským způsobem. Japonská elita vedla o stylu domu mnoho sporů. Dům byl během druhé světové války zcela zničen americkými bombardéry.

Ójama byl na Japonce vysoký a miloval dobré jídlo. Ve stáří trpěl nadváhou a cukrovkou, ke které se pak připojily další komplikace, a na kterou nakonec zemřel ve věku 75 let.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ōyama Iwao na německé Wikipedii.


Externí odkazyEditovat