Ivan Mazepa

ukrajinský hejtman

Ivan Stepanovyč Mazepa (ukrajinsky Іва́н Мазе́па, Ivan Mazepa; 163922. září 1709) byl ukrajinský hejtman v letech 16871709. Do dějin vešel především jako účastník Severní války, ve které se po zklamání v imperialistické politice Petra I. přidal na stranu antimoskevské koalice, vedené švédským králem Karlem XII. Po porážce koalice u Poltavy odešel na území Osmanské říše do Moldavského knížectví do města Bendery, kde zanedlouho zemřel. Je pohřben v Galați (nyní Rumunsko).

Ivan Mazepa
Portret Mazepa.jpg
Narození20. března 1639
Bila Cerkva
Úmrtí21. září 1709 (ve věku 70 let) nebo 1709 (ve věku 69–70 let)
Tighina nebo Varnitsa
Místo pohřbeníGalați
NárodnostRuthenians
Alma materKyjevsko-mohylanská akademie
Povolánídiplomat a politik
OceněníŘád sv. Ondřeje (1700)
Řád bílé orlice
Nábož. vyznánípravoslaví (do 1708)
pravoslaví (od 1708)
Manžel(ka)Ганна Половець
RodičeSteafy-Adam Mazepa a Mazepa Maryna
RodMazepa family
Funkcehejtman záporožského vojska (1687–1708)
říšský kníže
PodpisIvan Mazepa – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozvoj kulturyEditovat

Kulturním odkazem doby Ivana Mazepy je řada především církevních staveb ve stylu tzv. ukrajinského baroka, které Mazepa osobně financoval (jak svědčí rodový erb Mazepy, umístěný na nich). Mazepovi se přisuzuje rovněž autorství několika dochovaných milostných básní.

Historické hodnoceníEditovat

Mazepovy snahy o nezávislost Ukrajiny a jeho dohoda se Švédy nutně musela být vnímána Petrem I. jako zrada a porušení Perejaslavské dohody s kozáky. Na osobní rozkaz Petra I. byla proto na Mazepu uvalená církevní kletba, tzv. anathéma, které je Ruskou pravoslavnou církví a Ukrajinskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu důsledně dodržované dodnes.[1]

Za hlavní důvody odchodu z moskevského protektorátu Ivan Mazepa označil neschopnost ruského cara poskytovat vojenskou ochranu ukrajinských území před přímými nepřáteli – Poláky, Tatary, Osmany, narušení ukrajinské správní autonomie a plány na reorganizaci sociálního a politicko–administrativního systému a nucené přemístění Ukrajinců do jiných zemí.

Inspirace v kultuřeEditovat

Osobnost a život Ivana Mazepy inspiroval řadu umělců, jako např. Lorda Byrona, Victora Hugo, Juliusz Słowackého, Alexandra Sergejeviče Puškina, malíře Théodora Géricaulta nebo Ference Liszta. Operu z jeho života s názvem Mazepa napsal Petr Iljič Čajkovskij.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Іван Мазепа na ukrajinské Wikipedii.

  1. Tuto zvláštní klatbu zmiňuje i K. H. Borovský v díle Obrazy z Rus: „Tu se po celé tvářnosti archidiakonově rozprostřela vážná přísnost a nadšení, i silným, co možná nejnižším hlasem počal takto… Kdo se tak velice zapomněl nad národem svým, že pomáhá cizozemcům hubícím vlast naši, a zvětšuje ponížení a hanbu vlastní krvi své, jako učinil Ivan Mazepa! - Budiž proklat!… Jména opravdová jistých známých přestupníkův nejmenoval nikdy, vyjma jediný již uvedený pád s Ivanem Mazepou, kde se jako pro hroznost, nelidskost přestupku nějaká výjimka činila.“

Externí odkazyEditovat