Italia Viva

italská politická strana

Italia Viva (v překladu Živá Itálie) je italská liberální politická strana, kterou v září 2019 založil bývalý italský premiér Matteo Renzi, do té doby člen Demokratické strany.

Živá Itálie
Italia Viva
Logo
ZkratkaIV
Datum založení18. září 2019
PředsedaMatteo Renzi
LídrMatteo Renzi
ZakladatelMatteo Renzi
SídloVia della Colonna Antonina 52, Řím
Rozkol odDemokratické strany
IdeologieLiberalismus[1][2][3]
Sociální liberalismus
Proevropanismus[1][3]
Politická pozicestřed[1][4][5][2]
Evropská stranaEvropská demokratická strana[6]
Politická skupina EPRE[7]
KoaliceStředolevicová koalice
Barvy
     fialová
Oficiální webitaliaviva.it
Zisk mandátů ve volbách
Poslanecká sněmovna
31/630
Senát republiky
14/315
Evropský parlament
2/73
Regionální parlamenty
12/897
Guvernéři regionů
0/21
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Vznik stranyEditovat

O vnitřním napětí v Demokratické straně se spekulovalo delší dobu. V roce 2018 porazil ve stranických volbách Renzim podporovaného kandidáta Roberta Giachettiho představitel levicového křídla Nicola Zingaretti. Vůči novému lídrovi vystupoval Renzi loajálně; v září 2019 se však stal nejviditelnějším tvůrcem koalice demokratů s populistickým Hnutím pěti hvězd.

Založení strany Renzi oznámil 17. října 2019, necelé dva týdny po vytvoření nové vlády, což bylo i na italské poměry překvapivé.[1] Spolu s ním odešlo do z Demokratické strany 30[8] až 40[1] poslanců a senátorů, stejně jako ministryně zemědělství a ministryně pro rodinu a rovné příležitosti. Premiéra Giuseppe Conteho Renzi ujistil o podpoře jeho vlády.

Své důvody pro založení nové strany představil o několik dní později v rozhovoru pro deník La Repubblica. V Demokratické straně mu chyběla vize pro budoucnost. Také se vyjádřil, že „naše hodnoty, ideje, sny nemohou být předmětem každodenních sporů“. Se stranou Italia Viva chce vytvořit „novou základnu pro novou politiku“.[5]

Rozštěpení demokratů popsal Zingaretti jako chybu. Podle něj bylo třeba myslet hlavně na budoucnost Itálie, novou agendu a potřebu znovu vybudovat důvěru v dobrou vládu.[5] Rezervovaný byl i premiér Conte, který by býval uvítal, kdyby ho Renzi o svém záměru informoval ještě před vytvořením vlády.[1]

Regionální volby 2020Editovat

V regionálních volbách, které proběhly v průběhu roku 2020 v devíti regionech z jedenadvaceti, Italia Viva kandidovala většinou v rámci Středolevicové koalice. IV také často postavila společnou kandidátku s menšími středovými formacemi, nejčastěji s uskupením Více Evropy nebo Italskou socialistickou stranou.

Ve volbách Italia Viva získala sedm zastupitelů (4 v Kampánii, 2 v Toskánsku a 1 v Emilia-Romagna). Průměrný procentuelní zisk ze všech devíti regionů se pohyboval kolem 3.5%.[9]

Odchod z Conteho vládyEditovat

V lednu roku 2021 Italia Viva opět rozvířila italské politické vody, když Renzi na tiskové konferenci oznámil rezignaci ministryň za jeho stranu a ukončení podpory vládě. Tímto krokem Conteho kabinet ztratil většinu v Senátu. Důvodem bylo rozhodnutí vlády nevyužít prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu na podporu vytíženého italského zdravotnictví. Odchod z vlády silně kritizovali představitelé Demokratické strany, kteří Renziho a jeho stranu označili za nedůvěryhodné partnery.[10]

Hlasování o důvěře vláda v obou komorách přestála, v Senátu ale jen díky tomu, že se senátoři z Italia Viva zdrželi hlasování. Tím koalice přišla o akceschopnou většinu a Conte 26. ledna rezignoval.[11] Novou vládu sestavil někdejší guvernér Evropské centrální banky, nestraník Mario Draghi. Tento kabinet byl založen na široké podpoře, proti němu se z větších stran postavili jen krajně pravicoví Bratři Itálie. V nové vládě zasedlo 8 nestraníků, do úřadu se za stranu Italia Viva vrátila ministryně pro rodinu a rovné příležitosti Elena Bonetti.[12]

Po roce 2021Editovat

V prosinci 2021 se Italia Viva oficiálně stala členem Evropské demokratické strany (EDP). Europoslanec IV Sandro Gozi byl navíc potvrzen ve funkci tajemníka EDP.[6]

PolitikaEditovat

Matteo Renzi stranu při jejím vzniku popsal jako „mladý a inovativní subjekt, který bude přicházet s novými idejemi pro Itálii a Evropu“. Svým zaměřením stojí Italia Viva v politickém středu a je liberální či liberálně-reformní a proevropská.[1] Podle deníku New Statesman strana míří na střední třídu, případně postarší voliče, což je prostor víceméně zaplněný Demokratickou stranou. Obecně se však distancuje od levicového zaměření demokratů, které po Renziho odchodu z jejich čela v roce 2018 nabývá na síle.[2]

Zastoupení v parlamentu a volební preferenceEditovat

Strana aktuálně drží bezmála třicet zákonodárců v Poslanecké sněmovně a necelých dvacet v Senátu. Předvolební průzkumy jí po jejím vzniku přisuzovaly cca pětiprocentní podporu, nyní se pohybuje mezi dvěma a třemi procenty.[7]

Současné vedeníEditovat

Volební výsledkyEditovat

Regionální parlamentyEditovat

Region Rok Hlasy % Mandáty ±
Údolí Aosty 2020 V koalici
0/35
6
Benátsko 2020 12 426 (13.) 0.6
0/51
Emilia-Romagna 2020 V koalici
1/50
1
Ligurie 2020 15 083 (9.) 2.4
0/41
Toskánsko 2020 72 340 (5.) 4.5
2/41
2
Marche 2020 19 742 (6.) 3.2
0/31
Kampánie 2020 173 870 (5.) 7.4
4/51
4
Apulie 2020 18 025 (14.) 1.1
0/51
Kalábrie 2021
0/30

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g Demokraty v Itálii štěpí Renziho nová strana. Její vznik je i na divoké poměry tamní politiky výjimečný. Lidovky.cz [online]. 2019-09-22 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  2. a b c Matteo Renzi’s new centrist party Italia Viva faces a struggle for relevance. New Statesman [online]. 2019-09-18 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (v angličtině) 
  3. a b Italy. Europe Elects [online]. Dostupné online (v angličtině)
  4. GIUFFRIDA, Angela. Italian ex-prime minister Enrico Letta elected to lead Democratic party. The Guardian [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-07-18]. Dostupné online. (v angličtině) 
  5. a b c Italy's Matteo Renzi to form new party after exiting Democratic Party. Deutsche Welle [online]. 2019-09-17 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. ISSN angličtině v angličtině. 
  6. a b FRANÇOIS BAYROU AND SANDRO GOZI, RE-ELECTED AS PRESIDENT AND SECRETARY-GENERAL OF THE EDP, WELCOME RENZI TO THEIR EUROPEAN POLITICAL PARTY. European Democratic Party [online]. 2021-12-10 [cit. 2022-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Politico Polls - Italian polls, trends and election news (v angličtině)
  8. Italský expremiér Renzi opouští vládní Demokratickou stranu. A s ním třicítka poslanců. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-09-17 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  9. 11 fact-checking sulle elezioni regionali e sul referendum. Pagella Politica [online]. 2020-09-22 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (v italštině) 
  10. Italské vládě hrozí uprostřed pandemie pád. Nečekanou krizi spustil expremiér Renzi. Česká televize [online]. 2021-01-14 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  11. Italský premiér Conte podal demisi vlády. Vést chce i nový kabinet, musí ale vyjednat novou koalici. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-01-26 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  12. Nová italská vláda Maria Draghiho složila přísahu. V kabinetu zasedne i osm nestranických odborníků. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-02-13 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat