Wikipedie

Seznam indiánských kmenů

seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Indiánské kmeny)
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Snížit nadbytečné odsazení odrážek

Indiánské kmeny obývaly před příchodem evropských kolonizátorů území celé Ameriky. Rozmanité přírodní podmínky zde zapříčinily vznik různorodých indiánských kultur, jež se plně přizpůsobily svému životnímu prostředí. Nejčastěji se proto jednotlivé indiánské kmeny zařazují do tzv. kulturních oblastí, kde žila etnika, která většinou hovořila nepříbuznými jazyky, ale sdílela podobnou kulturu. Kromě toho se indiánské kmeny klasifikují podle příslušnosti k jazykovým rodinám, jichž existuje na americkém kontinentu velké množství. Každý kmen či etnikum tato stránka uvádí pod nejběžnějším názvem, ostatní, alternativní pojmenování jsou uvedena v závorce, vlastní, sebeoznačující pojmenování je vyznačeno kurzívou.

Mapa kulturních oblastí Severní Ameriky
Indiánské kmeny v USA a jejich jazyky
Mapa kulturních oblastí Jižní Ameriky

Severní AmerikaEditovat

Subarktická oblastEditovat

 
Kučinové v roce 1847

Obyvatelé severských lesů a tundry jsou tradičně především kočovní lovci, závislí na stádech sobů karibu. Významný je i lov kožešinové zvěře, rybolov a sběr jedlých rostlin. K dopravě sloužily v létě kánoe z březové kůry, v zimě ploché saně tobogan tažené psy. Lovci se často pohybovali na sněžnicích. Obydlím byl kupolovitý nebo konický vigvam krytý rohožemi, kůrou nebo kůží, západní kmeny stavěly i dřevěné boudy. Indiáni žili v malých rodinných tlupách, náčelníci neměli velkou moc. Velký význam měli medicinmani a víra v duchy, známé pod algonkinským jménem manito či kulturní hrdiny, jako byl u na-denejských kmenů Krkavec a u Algonkinů taškář Glooscap nebo Velký zajíc Manabozo.

 
Akaithco, náčelník Žlutých nožů, 1825
 
Čipevajané v tradiční kanoi z březové kůry
 
Náčelník Odžibvejů na obraze G. Catlina z roku 1835

Na-denéjská jazyková rodinaEditovat

 
Demasduit, žena z kmene Beothuků 1819

Algická jazyková rodinaEditovat

Sújská jazyková rodinaEditovat

Severovýchod (Východní lesy)Editovat

Jedná se o oblast s dávnou kulturní tradicí, vycházející z Adenské, Hopewellské a Mississippské kultury, spojené s rozvinutým zemědělstvím, uměleckými řemesly a budováním pohřebních i chrámových mohyl. Zemědělství převládalo i v pozdějším období, svůj význam si udržel i rybolov, sběr jedlých rostlin (např. divoká rýže, javorový sirup) i lov. Obydlím byly společné dlouhé domy nebo kupolovité vigvamy, obvykle kryté rohožemi či kůrou. Lesní indiáni si vážili obratnosti a odvahy, jíž muži prokazovali v boji i při sportech, jako byl lakros. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické uspořádání a sdružovaly se do konfederací. V náboženství měly velký vliv tajné společnosti jako irokézské Nepravé tváře a algonkinský Midewiwin.

 
Mikmakové v roce 1865
 
Wa-pel-la, náčelník Liščích indiánů, 1836
 
Lapowinsa, náčelník Delawarů, 1735

Algonkinská jazyková rodinaEditovat

 
Náčelník Seneků Galantwaké (ten, který sází kukuřici), 1796

Irokézská jazyková rodinaEditovat

Sújská jazyková rodinaEditovat

JihovýchodEditovat

Jihovýchod navazuje na oblast Východních lesů. I zdejší kulturní tradice mají kořeny v Hopewellské a Mississippské kultuře. Hlavní význam mělo zemědělství, méně lov, rybolov a sběr planých rostlin. Obydlím byly dlouhé domy, chýše s hlíny a rákosu i dřevěné sruby. Typická je matrilineární rodina a demokratické (Kríkové, Čerokíové) nebo monarchistické (Načezové) uspořádání společnosti. Osady někdy připomínaly města s chrámovými mohylami a palisádovou hradbou. Seminolové a Timukuové v bažinách Floridy žili v chýších čikí postavených na kůlech, prosluli výrobou kánoí, rybolovem i výrobou patchworkových oděvů. Náboženský život a rituály byly spojeny s pěstováním kukuřice.

 
Tullokčíško (Pije z kamene), čoktóský hráč lakrosu, 1834
 
Menawa, náčelník Kríků, 1837
 
Příslušník kanibalského kmene Atakapa, 1735.

Irokézská jazyková rodinaEditovat

    • Čerokíové (Cherokee, Tsiloki, Aniyvwiya)
      • Východní Čerokíové (Eastern Cherokee, North Carolina Cherokee, Tsalagiyi Detsadanilvgi)
      • Západní Čerokíové (Western Cherokee, Keetoowah Cherokee, Oklahoma Cherokee, Anigiduwagi Aniyvwiya)

Kaddoská jazyková rodinaEditovat

    • Kaddové (Caddo, Hasínay)
      • Vlastní Kaddové (Caddo Proper, Hasinai, Hasíinay)
      • Kadohadačové (Kadohadacho Kadawdáachuh)
      • Načitočové (Natchitoches,Náshit'ush)
      • Adaiové (Adai, Adayos, Hadai)

Maskogijská jazyková rodinaEditovat

    • Alabamové (Alabama, Albaamaha, Albaamaha)
    • Apalačíové (Apalachee, Appalachee)
    • Čatotové (Chatot, Chacato)
    • Čikasóové (Chickasaw, Chikashsha)
    • Čoktóové (Choctaw, Chahta, Hacha hatak)
    • Gualové (Guale, Iguaja, Ybaja) †
    • Hitčitiové (Hitchiti, Atcik-hata)
    • Houmové (Houma, Hooma, Acolapissa, Húma ʼúlu)
    • Jamasíové (Yamasee, Yamasi, Yemassee)
    • Koasatiové (Koasati, Coushatta, Kowassáti)
    • Maskogiové, Kríkové (Creek, Muskogee, Mvskokvlke)
      • Dolní Kríkové (Lower Creek)
      • Horní Kríkové (Upper Creek, Abihka Idlawa)
    • Kusabové (Cusabo, Cosobay)
    • Načezové (Natchez, Naacee, Théoloels)
    • Seminolové (Seminole, Yat'siminoli)
      • Mikasukové (Miccosukee, Mikisúkî)

Sújská jazyková rodinaEditovat

    • Akonečiové (Occaneechi, Aconecho, Akonetzi) †
    • Biloxiové (Biloxi, Tanêks)
    • Jučiové (Yuchi, Euchee, Coyaha, Kojaha)
    • Katóbové (Catawba, Esaw, Usheree, Ushery, Yssa)
    • Lambíové (Lumbee, Lumber River Tribe, Cheraw, Keyauwee)
    • Monitonové (Moneton, Monyton) †
    • Ofové (Ofo, Mosopelea, Mosopeleacipi) †

Aravacká jazyková rodinaEditovat

Velké pláněEditovat

 
Mato Tohpe, náčelník Mandanů na obraze George Catlina

Kultura prérijních indiánů, zobrazená v mnoha knihách a filmech, je dobře známa i mezi neodborníky. Byla založena především na lovu bizonů, významný byl i sběr jedlých rostlin (hlízy dětelníku plody muchovníku) a od 16. stol. také chov koní. Koně indiánům velmi usnadnili kočovný život i lov bizonů. Usedle žijící Mandani a Pónýové byli zemědělci. Obydlím bylo týpí z bizoních kůží, u usedlých kmenů i hliněné zemnice. V životě mužů měl velký význam boj, úspěšní válečníci se zdobili orlími pery a nosili okázalé čelenky. V náboženství byl uctíván Velký duch a jeho poslové - hromoví ptáci. Obřady byly spojeny s očistou v potní chýši a kouřením dýmky. Významným obřadem byl Tanec slunce, později též Tanec duchů a Powow.

 
Bílý oblak, náčelník Ajovů
 
Bojovníci Vraních indiánů, 1908
 
Šajenská žena, 1911
 
Sedící býk v roce 1885

Algonkinská jazyková rodinaEditovat

    • Arapahové (Arapaho, Arapahoe, Innun-ína, Hinono'eino)
      • Jižní Arapahové (Southern Arapaho, Náwunena)
      • Severní Arapahové (Northern Arapaho, White Sage Indians, Nank'haanseine'nan )
    • Atsinové (Atsina, A'aninin, Gros Ventre, White Clay Indians)
    • Černonožci (Blackfoot, Blackfeet, Niitsítapi, Siksikaitsitapi)
      • Kainajové (Blood, Kainah, Kainai)
      • Pieganové (Piegan, Peigan, Pikuni, Piikani)
      • Vlastní Černonožci ( Blackfeet proper, Siksika)
    • Kríové (Cree, Nehiyonuk, Nehiyaw)
      • Kríové z Plání (Plains Cree, Nehiyaweni)
    • Odžibvejové (Ojibwa, Ojibway, Ojibwe, Anishinaabe, Anihšināpē)
      • Odžibvejové z Plání (Plains Ojibwa, Western Ojibwa, Saulteaux, Nakawēmowin)
    • Šajeni (Cheyenne, Sheyenne, Shahyena, Tsitsistas, Tsêhéstáno)
      • Jižní Šajeni (Southern Cheyenne, Heévâhetaneo'o)
      • Severní Šajeni (Northern Cheyenne, Notameohmésêhese)

Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat

Kaddoská jazyková rodinaEditovat

    • Arikarové (Arikara, Arikaree, Ree, Hundi, Sahnish, Sáhniš)
    • Póníové (Pawnee, Paneassa, Pari, Pariki, Chaticks-si-Chaticks)
      • Cáwiové (Cáwiiʾi, Tsawi, Grand Pawnee)
      • Kitkahákiové (Little Muddy Bottom Pawnee, Republican Pawnee. Kítkehahki)
      • Jižní Póníové (Southern Pawnee, Tapage Pawnee, Tuhaáwit, Pitahauirata, Piitahawiraata)
      • Skidiové (Skidi, Skiri, Ckiíri, Ckírihki Kuuruúriki)
    • Vičitové (Wichita, Kirikuru, Kitikiti'sh)
      • Kičajové (Kichai, Kitsai, Keechi, K'itaish)
      • Tavakoniové (Tawakoni, Tahuacano)
      • Vakové (Waco, Huaco, Hueco)

Kajova-tanoská jazyková rodinaEditovat

Na-denéjská jazyková rodinaEditovat

    • Apačové (Apache, Tindé)
      • Kajova-Apačové (Kiowa-Apache, Plains Apache, Naʼisha, Naisha Tindé, Kalth Tindé, Bácayéme)
      • Lipani (Lipan-Apache, Lipan, Ipande, Querechos, Vaqueros, Pelones, Lépai Ndé)
    • Sarsíové (Sarcee, Tsu T’ina, Tsúùtínà)

Siouxská jazyková rodinaEditovat

Náhorní plošina (Plateau)Editovat

 
Králičí ocásek, bannocký mladík

Tato nejmenší kulturní oblast Severní Ameriky se nachází na náhorní plošině mezi Skalnatými horami a Kaskádovým pohořím. Zsahuje na území států Idaho, Washington, Montana a do jihozápadní Kanady. Zdejší původní obyvatelé se živili hlavně sběrem jedlých rostlin (muchovník, cibulky ladoníku), lovem jelenů i rybolovem. Od 18. století se rozšířil chov koní a některé kmeny se přiblížily kultuře prérijních indiánů. Obydlím byly původně polopodzemní chýše ze dřeva a drnů zvané quiggly, později se rozšířila típí. Indiáni žili v rodinných tlupách a byli méně bojovní než prérijní kmeny.

 
Žádný roh na hlavě, bojovník Propíchnutých nosů na obraze George Catlina
 
Kutenajská žena s kanoí

Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat

Na-denéjská jazyková rodinaEditovat

    • Nikolové (Nicola, Nicola Athapascan, Stuwix)

Penutijská jazyková rodinaEditovat

Selišská jazyková rodinaEditovat

Severozápadní pobřežíEditovat

Kultura severozápadních indiánů byla založená na lovu pravidelně migrujících lososů, ale i dalších druhů ryb a mořských živočichů. Menší roli hrál sběr bobulí a lov suchozemské zvěře. Tradičním obydlím byly dlouhé domy z dřevěných trámů, často zdobené totemovými sloupy, v nichž žilo pohromadě více rodin. Ze dřeva vyrábí i dlabané kánoe, masky či nářadí. Vynikají také v tkalcovství a košíkářství. Všechny předměty byly umělecky zdobené obrazy totemových zvířat. Náčelníci a jejich rodiny měli velkou moc, společnost byla strukturována. Významným obřadem byl potlač spojený s rozdílením darů. Zdejší indiáni znali otroctví a provozovali směnný obchod.

 
Tlingitský náčelník Louis Shotridge-Stoowukháa
 
Sem-Medeeks, náčelník Gitksanů
 
Bella Kúlové tančící v maskách při potlači

Čimakumská jazyková rodinaEditovat

    • Kvileutové (Quileute, Quillayute, Kwo’lleyot)
    • Čimakumové (Chimakum, Aqokúlo, Öaxwókwolo Port Townsedn indians)

Na-denéjská jazyková rodinaEditovat

    • Ejakové (Eyak, Iya-Gdelahgeyu)
    • Klatskaniové (Clatskanie, Tlatskanai)
    • Tlingitové (Tlingit, Klingit, Tlinkit, Kolosh)
      • Čilkatové (Chilcat, Chilcoot, Jilḵáat Ḵwáan)
      • Jakutatové (Yakutat, Laax̱aayík Kwáan)
      • Vnitrozemští Tlingitové (Inland Tlingit, Taku, Tʼaaḵu Ḵwáan)

Penutijská jazyková rodinaEditovat

 
Dcera náčelníka Kwakiutlů

Selišská jazyková rodinaEditovat

Vakašská jazyková rodinaEditovat

KalifornieEditovat

V Kalifornii žilo na poměrně malém území velké množství kmenů, některé z nich však byly vyhubeny během 19. stol., zvláště v době Zlaté horečky. Kalifornští indiáni byli mírumilovní sběrači, rybáři a lovci drobné zvěře, živili se hlavně žaludy dubů. Obývali společné polopodzemní chýše nebo jen wikapy z trávy a větví. Při obřadech se zdobili složitými ozdobami z peří. Prosluli zpracováním lýka a košíkářstvím.

 
Matka z kmene Hupa, 1924
 
žena z kmene Pomo

Algonkinská jazyková rodinaEditovat

Hokaská jazyková rodinaEditovat

Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat

 
Rafael Solares, náčelník Čumašů, asi 1895
 
Iši, poslední z Jahiů, 1916

Na-denéjská jazyková rodinaEditovat

    • Četkové(Chetco, Chectco, Chit-dee-ne)
    • Hupové (Hoopa, Hupa, Natinookwa)
      • Čilulové (Chilula)
      • Vlastní Hupové (Hoopa Valley, Natinookwa)
      • Wilkutové (Whilkut, Redwood Creek)
    • Tolovové (Tolowa, Siletz Dee-ni)
    • Umpkvové (Umpqua, Upper Umpqua, Etnemitane)
    • Vailakiové (Wailaki, Eel River Athapascan)
      • Katové (Cahto, Kato)

Penutijská jazyková rodinaEditovat

    • Jokutové (Yocut, Yokut)
      • Mariposové (Mariposa, Wukchumni)
      • Severní Jokutové (Northern Yokuts, Buena Vista Yokuts, Tulamni )
    • Kostanové (Costano, Oholone)
      • Karkinové (Carquin, Ohlone) †
    • Maiduové (Maidu, Maidun, Májdy)
      • Horští Maiduové (Mountain Maidu, Yamani Maidu)
      • Jižní Maiduové (Nisenan)
      • Konkovové (Concow, Koyoomk'awi)
    • Miwokiové (Miwok, Miwuk, Miw·yk)
      • Jezerní Mivokové (Lake Miwok)
      • Pobřežní Mivokové (Coast Miwok)
      • Vnitrozemští Mivokové (Plains and Sierra Miwok, Yosemite)
    • Takelmové (Takelma, Takilma, Dagelma, Rogue)
    • Vintuové (Wintu, Wintun, Copeh)

Jazyková rodina Juki-VappoEditovat

    • Jukiové (Yuki, Yukiah, Ukiah, Ukomno'm, Round Valley Indians)
    • Vappové (Wappo, Guapo, Ashochimi)

Velká pánevEditovat

Polopouštní oblast na území Nevady a Utahu obývají indiáni, živící se tradičně sběrem rostlin a lovem drobné zvěře včetně hadů a králíků, v příznivých oblastech i zemědělstvím. Od 18. stol. se rozšířil chov koní. Indiáni zde žili kočovně, obydlí byla jednoduchá, jen přístřešky z trávy a kůže, jednoduchý byl i oděv. Z umění a řemeslných dovedností vynikali zvláště v košíkářství.

 
Sarah Winnemucca z kmene Pajutů

Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat

  • Čemeveviové (Chemehuevi, Colorado River Indians)
  • Juteové (Jutové, Utové, Utahové, Ute, Nyc, Núuc)
  • Monové (Mono, Monachi, Kucadikadi)
  • Pajutové (Paiute, Nume)
    • Pajutové z Owenského údolí (Owens Valley Paiute, Eastern Mono, Numa)
    • Avanečové (Ahwahnechee, Yosemite Valley Paiute)
  • Šošoni (Shoshone, Shoshoni, Neme, Newe)
    • Jižní Šošoni (Southern Shoshone, Goshute)
    • Západní Šošoni (Western Shoshone, Nevada Shoshone)
  • Timbišové (Timbisha, Coso, Death Valley Shoshone)

Hokaská jazyková rodinaEditovat

JihozápadEditovat

Indiánské kultury v oblasti jihozápadu navazují na dávné kořeny v anasazijské, mogolloonské či hohokamské kultuře. Autochtonní obyvatelé žili v pueblech postavených z hliněných cihel a věnují se zemědělství. Vynikají v umění a řemeslech jako je košíkářství, tkaní nebo zpracování tyrkysu a stříbra. Náboženství je spojeno s rituály, vázanými na zemědělství a počasí, jako je např. hadí tanec Hopiů. Postupně do oblasti migrovali ze severu kočovní lovci a sběrači, kteří od Pueblanů převzali zemědělství a řemesla, žili však ve wikapech z větví a trávy nebo polopodzemních hliněných domech hogan. Byli obávaní válečníci a dlouho odolávali bílým kolonizátorům. Od 16. stol. se v oblasti rozšířil chov koní, částečně též ovcí.

 
Valapajský bojovník, 1907
 
Geronimo - Goyathlay, náčelník Apačů, 1887

Jumská jazyková rodinaEditovat

    • Havasupajové (Havasupai, Havsuw' Baaja)
    • Javapajové (Yavapai, Yavbe')
      • Javapajové ze Zeleného údolí (Verde Valley Yavapai, Val Verde, Wípukba)
      • Jižní Javapajové (Southern Yavapai, Guwevkabaya)
      • Západní Javapajové (Western Yavapai, Ɖólkabaya)
    • Jumové (Yuma, Quechan, Kwtsaan)
    • Marikopové (Maricopa, Piipaash, Xalychidom Piipaa)
    • Mohavové (Mohave, Mojave, Hamakhav, 'Aha Makhav)
    • Valapajové (Walapai, Hualapai, Wa-la-peye)
 
Navažská žena s kojencem, 30. léta 20. století
 
Zuñijská dívka,1903

Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat

    • Hopiové (Hopi, Moqui, Hopitu, Hopituh Shi-nu-mu)
    • Papagové (Papago, Tohono O'odham)
      • Píseční Papagové (Hia C-eḍ O'odham, Sand Papago, Areneños)
    • Pimové (Pima, Akimel O'odham)

Kajova-tanoská jazyková rodinaEditovat

    • Tevové (Tewa, Pojoaque, Tano, Tesuque, Tée-wah)
      • Nambéové (Nambe Pueblo, Nambé Oweenge)
      • Ohkeové (Ohkay Pueblo, Kin Łichííʼ, Ohké Owingeh)
      • Pochoakové (Pojoaque Pueblo, P'osuwaege Owingeh)
      • Pueblané ze San Ildefonsa (San Ildefonso Pueblo, P'ohwhóge Owingeh)
      • Pueblané ze Santa Clary (Santa Clara Pueblo, Kha'po Owingeh)
      • Tesukové (Tesuke, Tesuque, Tetsuge Owingeh)
    • Tivové (Isleta, Picuris, Sandia, Taos, Tigua, Tiwa)
      • Isletové (Isleta, Ysleta, Shiewhibak)
      • Pueblané z Picurisu (Picuris Pueblo, P'įwweltha)
      • Pueblané ze Sandie (Sandia Pueblo, Tuf Shur Tia)
      • Pueblané z Taosu (Taos Pueblo, Tə̂otho, ȉałopháybo)
    • Tovové (Towa, Walatowa, Jemez)

Kereská jazyková rodinaEditovat

    • Keresové (Keresan, Keres)
      • Akomové (Ácoma, Aak'u, Áakʾùumʾé)
      • Ciové (Zia, Tsia, Tsi'ya, Tsʾíiyʾamʾé)
      • Kočitové (Cochiti, Kotyit)
      • Keresové ze San Felipe (San Felipe Pueblo, Katishtya)
      • Keresové ze Santa Anny (Santa Anna Pueblo, Tamaiya)
      • Keresové ze Santa Dominga (Santo Domingo Pueblo, Kewa)
      • Keresové z Laguny (Laguna Pueblo, Kawaika, Kʾáwáigamʾé)

Na-denéjská jazyková rodinaEditovat

    • Apačové (Apache, Inde, Dine)
      • Bělohorští Apačové (White Mountines Apache, Ndee)
      • Čirikavové (Chiricahua, Ch’úúkʾanén, Č’ók’ánéń, Chokonni)
      • Chikariljové (Jicarilla, Tinde)
    • Lipanové (Lipan, Lipan Apache, Ypandes, Lépai-Ndé)
    • Navahové (Navaho, Navajo, Naabeehó, Diné)
  • Anasaziové (Ancestral Puebloans, Anasazi, Anaasází, Hisatsinom) †
  • Zuňiové (Zuni, Zuñi, Áshiwi)

Střední Amerika, MexikoEditovat

AridoamerikaEditovat

Polopouště severozápadního Mexika a poloostrova Baja California měly řídké osídlení. Lovci drobné zvěře a sběrači se v příznivějších oblastech zabývali i zemědělstvím, spojeným s důmyslnými závlahami. Na pobřeží Kalifornského zálivu též lovili ryby. Žili v domech ze dřeva a hlíny, wikapech nebo týpí, jednotlivé rodiny často odděleně od sebe. Od 16. stol. se rozšířil chov koní i dobytka. V náboženství hrálo velkou roli užívání halucinogenního kaktusu peyotlu.

 
Jakijský bojovník, 1896
 
Huicholský medicinman

Hokaská jazyková rodinaEditovat

Jumská jazyková rodinaEditovat

Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat

Oto-mangeská jazyková rodinaEditovat

MezoamerikaEditovat

Oblast nejvyspělejších kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s budováním měst, monarchickými nebo teokratickými státními útvary, vysoce rozvinutým uměním i počátky věd, např. astronomie a matematiky. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, aristokracie, poddaných a otroků. Náboženské systémy byly polyteistické, velkou roli hrály kulty slunce a deště, spojované s lidskými oběťmi i míčovými hrami. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, zvláště pěstováním kukuřice, agáve a zeleniny. Tradiční kultury byly v 16. stol. rozvráceny pod náporem španělských dobyvatelů.

 
Nezahualpili, vládce Texcoca, poč. 17. stol.

Hokaská jazyková rodinaEditovat

Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat

 
K'inič Jahaab Pakal, král mayského města Palenque, 7. století
 
Současní Mayové z Yucatánu

Jazyková rodina LenkaEditovat

Mayská jazyková rodinaEditovat

Miše-sokeská jazyková rodinaEditovat

Oto-mangeská jazyková rodinaEditovat

Totonacká jazyková rodinaEditovat

Karibská oblastEditovat

Tato oblast zahrnuje Velké a Malé Antily, pobřeží Střední Ameriky na jih od Yucatánu a poběží Jižní Ameriky mezi Panamou a ústím Orinoka. Původní obyvatelé se věnovali zemědělství a rybolovu, žili v chýších postavených na kůlech, oděv byl jen minimální. Kultura a náboženství byly ovlivněny Mezoamerikou, odkud převzali míčové hry a umělecká řemesla. Vynikali ve zpracování dřeva a výrobě dlabaných člunů. Obyvatelé ostrovů byli vesměs vyhubeni nebo zdecimováni zavlečenými nemocemi během 16. a 17. století, na pevnině původní obyvatelé dosud přežívají, často smíseni s obyvateli afrického původu.

 
Karibská žena z ostrova Dominika
 
Žena z kmene Kuna v tradičním oděvu

Aravacká jazyková rodinaEditovat

Čibčská jazyková rodinaEditovat

Čokóská jazyková rodinaEditovat

Karibská jazyková rodinaEditovat

    • Jukpové (Yukpa, Yucpa, Yupa, Carib Motilón, Macoíta, Manso)
    • Ostrovní Karibové (Island Caribs, Kalinago, Kalhíphona, Igneri, Iñeri, Inyeri)
    • Garifové (Garifuna, Kalhíphona, Karif, Garinagu)
    • Waikeríové (Waikerí, Guaiquerí)

Misumalpská jazyková rodinaEditovat

Oto-mangeská jazyková rodinaEditovat

Jižní AmerikaEditovat

AndyEditovat

Oblast vyspělých kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s monarchickými nebo teokratickými státními útvary, zemědělstvím, stavbou silnic a kamenných měst. Od 1. tis. př. Kr. se rozvíjelo umění, vědy a řemesla, na rozdíl od Mezoameriky zřejmě nebylo známo písmo, ale jen kipu. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, šlechty či úředníků a poddaných, existovaly stálé armády. Zdrojem obživy bylo zemědělství (brambory, kukuřice) a chov domácích zvířat (lamy, psi, krůty, morčata). Náboženské systémy byly polyteistické, někdy spojené s lidskými oběťmi. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Ve 14. stol. oblast politicky sjednotili Inkové, i přes násilné přerušení kontinuity vývoje pod náporem španělských dobyvatelů v 16. stol. tradiční kultura přežívá.

 
Močický bojovník, 5. stol.
 
Kogiové v tradičním oděvu

Ajmarská jazyková rodinaEditovat

Araukánská jazyková rodinaEditovat

    • Čangové (Chango, Camanchaco, Camanchango, Chinchorro) †
    • Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)
 
Kečuánská žena

Aravacká jazyková rodinaEditovat

Jazyková rodina Barbaco-PaezEditovat

Čibčská jazyková rodinaEditovat

 
Vládce Inků Sinči Roka, 1615

Čimújská jazyková rodinaEditovat

Čokóská jazyková rodinaEditovat

    • Ansermové (Anserma, Caramanta) †
    • Čokóové (Chocó, Embera, Eperá)
    • Wounánové (Wounaan, Noanamá, Woun Meu)
    • Kimbajové (Quimbaya, Kimbaya) †
    • Sinúfanové (Sinúfana,Cenufana, Cenu, Sinú)

Čolónská jazyková rodinaEditovat

Kečujská jazyková rodinaEditovat

Uru-čipajská jazyková rodinaEditovat

    • Čipajové (Chipaya, Puquina, Uchun Maa Taqu)
    • Uruové (Uro, Uru, Oruro, Qhas Qut suñi)
  • Atakamové (Atacama, Atacameño, Ulipe, Kunza, Likan-antai, Likanantaí)
  • Djagitové (Diaguita, Diaguitos, Calchacqui, Quilimes) †

AmazonieEditovat

Největší kulturní oblast Ameriky obývaná největším počtem etnických skupin. Někteří antropologové oblast Velké Amazonie rozdělují na více dílčích oblastí. Většinou žili zdejší indiáni usedle v osadách tvořených velkými společnými domy, kde se spí v hamakách. Např. u Janomamů je celá osada tvořena jediným domem šabono. Většina etnik se živí tropickým zemědělstvím, zvláště pěstováním manioku, rybolovem, sběrem (např. plodů palem chonta a pupuhna, léčivých rostlin i lovem drobné zvěře (např. opic, pekariů). Obyvatelé sušších oblastí na jihu a východě Brazílie, např. Ňambikwarové a Botokudové, jsou především lovci a sběrači. Významné je použití šípových jedů, léčivých, povzbudivých a psychotropních rostlin (např. guarana, ayahuasca), které mají význam i v náboženství.

 
Lovec kmene Jagua
 
Děti z kmene Ašáninka
 
Holčička z kmene Terena

Aravacká jazyková rodinaEditovat

 
Chívarský muž

Čibčská jazyková rodinaEditovat

Chívarská jazyková rodinaEditovat

 
Janomamská dívka, 1997

Karibská jazyková rodinaEditovat

 
Tupinambové. Hans Staden, 1557

Panoská jazyková rodinaEditovat

Takanská jazyková rodinaEditovat

Tukanská jazyková rodinaEditovat

 
Muž z kmene Bororo, 1946
 
Raoni Metuktire, náčelník Kajapóů

Tupijská jazyková rodinaEditovat

Witótská jazyková rodinaEditovat

    • Borové (Bora, Muinane, Meamuyna)
    • Okainové (Ocaina, Okiana)
    • Witótové (Huitoto, Witóto, Uitoto, Muinane)
      • Nípodeové (Nípode, Mamuina)
      • Mínikové (Mínica, Noaiko-Muína)
      • Mururíové (Mururí, Hutito, Búe)

Jazyková rodina Záparo-JaguaEditovat

    • Ikitové (Iquito, Amacacore, Hamacore, Quiturran, Puca-Uma)
    • Jaguové (Yagua, Yahua, Llagua, Nijyamïï Nikyejaada)
    • Záparové (Zaparo, Sáparo, Sápara)
 
Waraové v kanoi
 
Kofánský šaman, 2006

Žéjská jazyková rodinaEditovat

Gran ChacoEditovat

Nejmenší kulturní oblast Jižní Ameriky na území dnešní Paraguaye a přilehlých oblastí Bolívie, Brazílie a Argentiny, pokrytá bušem a suchými lesy. Zdejší obyvatelé byli tradičně sběrači a lovci, u řek i rybáři. Důležitým zdrojem potravy jsou lusky stromu inga či listy cesmín, z nichž připravují čaj maté. Většina zdejších kmenů žila v menších, rodinných tlupách, ale například společnost Kaďuveů zahrnovala dědičné náčelníky, svobodné a otroky. velkou duchovní i politickou moc měli šamani. Ve výtvarném umění se nejvíce rozvinulo tetování a malování těla. Od 16. století se šířil chov koní i dobytka, způsob života domorodců byl ovlivněn budováním jezuitských redukcí.

 
Kaďuvejská žena s tradičním malováním, 1892
 
Lovec z kmene Guajakí
 
Žena z kmene Matako

Aravacká jazyková rodinaEditovat

    • Guanové (Chané, Izoceño, Layaná, Kinikinao, Guaná)

Tupijská jazyková rodinaEditovat

    • Čiriguanové (Chiriguaná, Tapiete, Ava Guaraní)
    • Guaraníové (Guaraní, Abá, Ka'aguygua)
      • Čiripá-Guaraníové (Chiripá Guarani, Txiripá, Ava Guarani, Ñandeva)
      • Kaiwové (Caagua, Caaiwá, Kaiowá', Kayova, Kaiwa)
      • Mbyá Guaraníové (Mbyá, Mbyá Guaraní)
      • Pai-Tavyterové (Ava, Pai, Tavytera)
    • Guajakíové (Guayakí, Guoyagui, Axe, Aché, Aché-Gatu)

Gvajkurúská jazyková rodinaEditovat

Lengujská jazyková rodinaEditovat

    • Angaitové (Angaite, Enenlhet)
    • Kaškihové (Kaskihá, Cashquiha, Guaná)
    • Lenguové (Lengua, Enxet, Vowak)
      • Severní Lenguové (Enlhet, Eenlhit, Northern Lengua, Lengua Norte)
      • Jižní Lenguové (Enxet, Lengua Sur, Southern Lengua)
    • Maskojové (Toba-Maskoy, Maskoy, Toba, Puerto Victoria)
    • Sanapanové (Sanapane, Sanapaná, Quiativis, Nenlhet)

Matacká jazyková rodinaEditovat

    • Ašlušlajové (Ashlushlay, Chulupí, Nivaclé, Niwaklé )
    • Čorotíové (Choroti, Yofúaha, Iyo'wujwa)
    • Matakové (Mataco, Wichí, Lhamtés, Weenhayek, Noctenes, Matahuayo)
      • Makáové (Maká, Maˈka)

Zamucká jazyková rodinaEditovat

    • Ajoréové (Ayoreo, Ayoreode, Morotoco, Poturero, Zamuco)
    • Čamakokové (Chamacoco, Xamicoco, Ishír, Bahía Negra, Ebidoso, Tumarahá)

Žejká jazyková rodinaEditovat

Patagonie a Ohňová zeměEditovat

 
Mapučové na konci 19. století

Řídce osídlená oblast pokrytá travnatými pampami a polopouštěmi, na západě i lesy. Původní obyvatelé byli většinou kočovní lovci, žijící v přístřešcích z kůží a větví zvaných toldo. Lovili lamy guanako a pštrosy nandu, oblíbenou zbraní byla bola. Od 16. stol. se rozšířil chov koní. U Mapučů a některých dalších skupin, se pod vlivem andských kultur rozšířil usedlý způsob života a počátky zemědělství. Na západním pobřeží a v oblasti Ohňové země žili rybáři, sběrači a lovci mořských savců v malých rodinných tlupách. Čluny i přístřešky zhotovovali z kůry a kůží. Obyvatelé jižní Patagonie a Ohňové země byli během 19. a 20. stol. vyhubeni nebo přežívají v malém počtu.

 
Tevelčéský muž

Alakalufská jazyková rodinaEditovat

Araukánská jazyková rodinaEditovat

    • Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)
      • Lafkenčové (Coastal Mapuche. Lafkenche)
      • Nagčové (Nagche, Nahuelbuta Mapuche)
      • Ngulučové (Nguluche, Moluche, Araucanos, Western Mapuche)
      • Pevenčové (Pehuenche, Pewenche)
      • Pikunčové (Picunche, Picones, Quillotanes, Maipochoes)
      • Ventečové (Wente, Wenteche)
    • Rankilčové (Ranquel, Rankülche)
    • Viličové (Huilliche, Williché, Tsesungún)
 
Rodina Jaghanů, 1882

Čonská jazyková rodinaEditovat

    • Čonové (Chono, Chonos, Guaiteco, Chiloé) †
    • Haušové (Haush, Manek'enk) †
    • Hetové (Het)
      • Čečehetové (Chechehet)
      • Didluhetové (Didluhet, Didiuhet )
      • Taluhetové (Taluhet)
    • Kerandíové (Querandi, Het) †
    • Onové (Ona, Shelk'nam)
  • Puelčéové (Puelche, Pwelche, Gennaken, Gününa künä)

Gvajkurúská jazyková rodinaEditovat

    • Čanáové (Chaná, Sari)
    • Čarrúové (Guenoa, Bohán, Charrúa) †
    • Jarové (Yaro, Yarro) †
    • Minuaneové (Minuane)†
  • Čangové (Changos, Chango, Camanchangos, Chinchorro)
  • Jagani (Yaghán, Yahgan, Yámana, Tequenica)
  • Kalčakíové (Cacán, Kaka, Calchaquí, Chaka)
    • Diaguitové (Diguitas, Quilme) †
  • Komečingónové (Comechingón, Hênia, Kamiare, Kamichingan) †
  • Warpéové (Warpe, Huarpe, Cuyo, Puntano )
    • Alentiakové (Alyentiyak, Huarpe, Allentiac)
    • Milkajakové (Milykayak, Millcayac).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_indiánských_kmenů&oldid=21907693“