Seznam indiánských kmenů
Indiánské kmeny obývaly před příchodem evropských kolonizátorů území celé Ameriky. Rozmanité přírodní podmínky zde zapříčinily vznik různorodých indiánských kultur, jež se plně přizpůsobily svému životnímu prostředí. Nejčastěji se proto jednotlivé indiánské kmeny zařazují do tzv. kulturních oblastí, kde žila etnika, která většinou hovořila nepříbuznými jazyky, ale sdílela podobnou kulturu. Kromě toho se indiánské kmeny klasifikují podle příslušnosti k jazykovým rodinám, jichž existuje na americkém kontinentu velké množství. Každý kmen či etnikum tato stránka uvádí pod nejběžnějším názvem, ostatní, alternativní pojmenování jsou uvedena v závorce, vlastní, sebeoznačující pojmenování je vyznačeno kurzívou.



Severní AmerikaEditovat
Subarktická oblastEditovat
Obyvatelé severských lesů a tundry jsou tradičně především kočovní lovci, závislí na stádech sobů karibu. Významný je i lov kožešinové zvěře, rybolov a sběr jedlých rostlin. K dopravě sloužily v létě kánoe z březové kůry, v zimě ploché saně tobogan tažené psy. Lovci se často pohybovali na sněžnicích. Obydlím byl kupolovitý nebo konický vigvam krytý rohožemi, kůrou nebo kůží, západní kmeny stavěly i dřevěné boudy. Indiáni žili v malých rodinných tlupách, náčelníci neměli velkou moc. Velký význam měli medicinmani a víra v duchy, známé pod algonkinským jménem manito či kulturní hrdiny, jako byl u na-denejských kmenů Krkavec a u Algonkinů taškář Glooscap nebo Velký zajíc Manabozo.
Na-denéjská jazyková rodinaEditovat
- Ahtenové (Ahtena, Ahtna Nenn', Copper River Athabascan)
- Babinové (Babine, Nadot’en, Natooten, North Carrier)
- Nataotinové (Nataotin, Nat'oot'en)
- Bobří Indiáni (Beaver, Dane-zaa, Dunneza, Tsattine)
- Čilkotinové (Chilcotin, Tsilhqot’in)
- Čipevajané (Chipewyan, Denésoliné, Denesuliné, Athabasca)
- Thilanotinové (Thilanottine, Churchill River Chipewyan)
- Osikoví indiáni (Kkrest'ayle kke ottine, Aspen)
- Východní Čipevajané (East Chipewyan, Sayisi Dene)
- Hanové (Dawson, Hän, Hängout, Hankutchin, Moosehide)
- Holikačukové (Holikachuk, Khotana, Innoko, Tlëgon-khotana, Doogh Hit’an)
- Horní Kuskokvimové (Goltsan, Kolchan, McGrath, Upper Kuskokwim, Dinak'i)
- Ingalikové (Degexit, Deg Hit'an, Ingalik)
- Kaskové (Caska, Kaska, Nahane, Nahani)
- Takuliové (Takuli, Takutine)
- Kojukoni (Koyukon, Denaakk'e)
- Kučinové (Gwich’in, Dinjii Zhuu, Kootchin, Kutchin, Loucheux, Tukudh)
- Nosiči (Dakelh, Carrier)
- Witsuwiteni (Witsuwit'en)
- Otroci (Dehcho, Dene Tha, Slavey, Slave)
- Dogribové (Dogrib, Thlicho, Dog-flank)
- Sekaniové (Sekani, Tse'khene)
- Tagišové (Nahane, Nahani, Tagish)
- Tahltani (Nahane, Nahani, Tahltan)
- Tanainové (Kenai, Kenaitze, Tanaina, Dena’ina)
- Tanakrossové (Tanacross, Dineh su)
- Tananové (Minto, Nabesna, Tanana, Dena'na)
- Tsetsautové (Tsetsaut, Wetaŀ )
- Tučoni (Selkirk, Tutchone, Nahani)
- Zaječí Indiáni (Sahtú, Sahdzo Got'ine, Hare, Northern Slavey)
- Žluté nože ( T'atsaot'ine, Yellowknife, Copper Indians)
Algická jazyková rodinaEditovat
- Kríové (Cree, Kristinaux, Nehiyonuk, Nehiyaw)
- Attikamekové (Attikamek, Atikamekw, Tete de Boule, Nehiraw)
- Kríové z bažin (Swampy Cree, Maškékowak, Mushkekowuk)
- Lesní Kríové (Woodlands Cree, Sakā-Nīhithawīk)
- Losí Kríové (Moose Cree, Moosonee, Ililiw)
- Východní Kríové (Eastern Cree, East Cree, James Bay Cree, Iynu)
- Montaněsové (Montagnais, Innu-aimun)
- Naskapiové (Naskapi, Innu)
- Odžibvejové (Ojibwa, Anishinaabe)
- Severní Odžibvejové (Northern Ojibwa, Anishinini)
- Kríové (Cree, Kristinaux, Nehiyonuk, Nehiyaw)
Sújská jazyková rodinaEditovat
- Kamenní Indiáni (Stoney, Nakoda, Alberta Assiniboine)
- Lesní Kamenní Indiáni (Wood Stoney, Îyârhe Nakoda)
- Kamenní Indiáni (Stoney, Nakoda, Alberta Assiniboine)
- Beothukové (Beothuk) †
Severovýchod (Východní lesy)Editovat
Jedná se o oblast s dávnou kulturní tradicí, vycházející z Adenské, Hopewellské a Mississippské kultury, spojené s rozvinutým zemědělstvím, uměleckými řemesly a budováním pohřebních i chrámových mohyl. Zemědělství převládalo i v pozdějším období, svůj význam si udržel i rybolov, sběr jedlých rostlin (např. divoká rýže, javorový sirup) i lov. Obydlím byly společné dlouhé domy nebo kupolovité vigvamy, obvykle kryté rohožemi či kůrou. Lesní indiáni si vážili obratnosti a odvahy, jíž muži prokazovali v boji i při sportech, jako byl lakros. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické uspořádání a sdružovaly se do konfederací. V náboženství měly velký vliv tajné společnosti jako irokézské Nepravé tváře a algonkinský Midewiwin.
Algonkinská jazyková rodinaEditovat
- Abenakiové (Abenaki, Abnaki, Alnôbak, Wabanahkik, Wabanaki)
- Východní Abenakiové (Eastern Abenaki)
- Západní Abenakiové (Western Abenaki)
- Algonkinové (Algonquin, Omàmiwinini)
- Delavarové (Delaware, Lenape, Lenni Lenape)
- Menhettenové (Manhattan, Manna hatta) †
- Munsíové (Munsee, Ontario Delaware, Moravian indians, Mén'síw)
- Unamiové (Unami, Wenámiw)
- Wapingerové (Wappinger, Wappenger, Wawpings, Wápinkw)
- Illinóové (Illinois, Illiniwek)
- Kaskasikové (IKaskasika, Kaaskaaskia)
- Kikapúové (Kickapoo, Kikapoo, Kikaapoi)
- Liščí Indiáni (Fox, Meskwaki, Meshkwahkihaki)
- Majamiové (Miami, Myaamiaki)
- Malesitové (Malecite, Maliseet, Wolastoqiyik)
- Menominíové (Menominee, Omeqnomenew)
- Messečusettové (Massachusett)
- Mikmakové (Micmac, Migmaw, Mi'kmaq)
- Mohegani (Mohegan, Wolf Indians, Muhheconneok)
- Mohykáni (Mahican, Mohican, Stockbridge Mohican, Muhhekunneuw)
- Narragansetové (Narraganset)
- Nehantkové (Niantic, Nehântick)
- Nipmukové (Nipmuc, Nippimook, Loup)
- Odžibvejové (Ojibwa, Otchipwe, Anishinaabe)
- Východní Odžibvejové (Eastern Ojibwa)
- Jižní Odžibvejové (Chippewa, Southern Ojibwa)
- Missisaugové (Mississauga)
- Odži-Kríové (Oji Cree, Severn Ojibwa, Northern Ojibwa)
- Ottavové (Ottawa, Odaawaa)
- Pauhatani (Powhatan, Paqwachowng, Virginia Algonquians )
- Pamlikové (Pamlico, North Carolina Algonquin)
- Passamakvoddyové (Passamaquoddy, Peskotomuhkati)
- Pekvotové (Pequot, Pequttôog)
- Penobskotové (Penobscot, Panawahpskek)
- Potavatomiové (Potawatomi, Neshnabé)
- Sekotové (Secota, Machapunga)
- Sókové (Sac, Sauk, Odhákiiwaki)
- Šinekokové (Shinnecock)
- Šavané (Shawnee, Shaawanwaki)
- Vampanoagové (Wampanoag, Wôpanâak)
- Abenakiové (Abenaki, Abnaki, Alnôbak, Wabanahkik, Wabanaki)
Irokézská jazyková rodinaEditovat
- Eriové (Erie, Erieehronon, Nation du Chat)
- Huroni (Huron, Wyandot)
- Wendatové (Wendat)
- Wyandotové (Wyandot)
- Irokézové (Iroquois, Haudenosaunee)
- Kajugové (Cayuga, Guyohkohnyo, Gayogohó)
- Mohawkové (Mohawk, Kanienkeháka)
- Oneidové (Oneida, Onyotáka)
- Onongadové (Onongada, Onöndowága)
- Senekové (Seneca, Osininka)
- Mingové (Mingo, Ohio Iroquis)
- Neutrálové (Neutral, Neutral Huron, Chonnonton)
- Wenrové (Wenro, Wenrohronon)
- Notovajové (Nottoway, Cheroenhaka)
- Petunové (Petun, Tobacco people, Tionontati)
- Suskvehannokové (Conestoga, Susquehannock)
- Tuscarorové (Tuscarora, Skarù:renˀ)
Sújská jazyková rodinaEditovat
- Manahokové (Manahaoc,
- Okanéčiové (Occaneechi, Occoneechee, Akenatzy, Monacan)
- Tutelové (Tutelo, Totelo, Totteroy, Tutera, Yesan)
- Saponiové (Sapponey, Saponi, Yesan)
- Vinnebagové (Winnebago, Ho-Chunk, Hoocagra)
JihovýchodEditovat
Jihovýchod navazuje na oblast Východních lesů. I zdejší kulturní tradice mají kořeny v Hopewellské a Mississippské kultuře. Hlavní význam mělo zemědělství, méně lov, rybolov a sběr planých rostlin. Obydlím byly dlouhé domy, chýše s hlíny a rákosu i dřevěné sruby. Typická je matrilineární rodina a demokratické (Kríkové, Čerokíové) nebo monarchistické (Načezové) uspořádání společnosti. Osady někdy připomínaly města s chrámovými mohylami a palisádovou hradbou. Seminolové a Timukuové v bažinách Floridy žili v chýších čikí postavených na kůlech, prosluli výrobou kánoí, rybolovem i výrobou patchworkových oděvů. Náboženský život a rituály byly spojeny s pěstováním kukuřice.
Irokézská jazyková rodinaEditovat
- Čerokíové (Cherokee, Tsiloki, Aniyvwiya)
- Východní Čerokíové (Eastern Cherokee, North Carolina Cherokee, Tsalagiyi Detsadanilvgi)
- Západní Čerokíové (Western Cherokee, Keetoowah Cherokee, Oklahoma Cherokee, Anigiduwagi Aniyvwiya)
- Čerokíové (Cherokee, Tsiloki, Aniyvwiya)
Kaddoská jazyková rodinaEditovat
Maskogijská jazyková rodinaEditovat
- Alabamové (Alabama, Albaamaha, Albaamaha)
- Apalačíové (Apalachee, Appalachee)
- Čatotové (Chatot, Chacato)
- Čikasóové (Chickasaw, Chikashsha)
- Čoktóové (Choctaw, Chahta, Hacha hatak)
- Gualové (Guale, Iguaja, Ybaja) †
- Hitčitiové (Hitchiti, Atcik-hata)
- Houmové (Houma, Hooma, Acolapissa, Húma ʼúlu)
- Jamasíové (Yamasee, Yamasi, Yemassee)
- Koasatiové (Koasati, Coushatta, Kowassáti)
- Maskogiové, Kríkové (Creek, Muskogee, Mvskokvlke)
- Dolní Kríkové (Lower Creek)
- Horní Kríkové (Upper Creek, Abihka Idlawa)
- Kusabové (Cusabo, Cosobay)
- Načezové (Natchez, Naacee, Théoloels)
- Seminolové (Seminole, Yat'siminoli)
- Mikasukové (Miccosukee, Mikisúkî)
Sújská jazyková rodinaEditovat
- Akonečiové (Occaneechi, Aconecho, Akonetzi) †
- Biloxiové (Biloxi, Tanêks)
- Jučiové (Yuchi, Euchee, Coyaha, Kojaha)
- Katóbové (Catawba, Esaw, Usheree, Ushery, Yssa)
- Wokónové (Woccon, Waccamaw)
- Lambíové (Lumbee, Lumber River Tribe, Cheraw, Keyauwee)
- Monitonové (Moneton, Monyton) †
- Ofové (Ofo, Mosopelea, Mosopeleacipi) †
Aravacká jazyková rodinaEditovat
- Tekestové (Tequesta, Florida Taino)†
- Aisové (Ais, Ays) †
- Atakapové (Atacapa, Ishak)
- Bidajové (Bidai, Deadose, Bedias Creek)
- Čitimačové (Chitimacha, Sitimacha, Chetimacha)
- Kalusové (Calusa, Caloosa) †
- Karankavové (Karankawa, Cocos, Auia) †
- Timukuové (Timucua, Timuca, Thimogona) †
- Tunikové (Tunica, Thonica, Luhchi Yoroni)
- Jazuové (Yazoo)
Velké pláněEditovat
Kultura prérijních indiánů, zobrazená v mnoha knihách a filmech, je dobře známa i mezi neodborníky. Byla založena především na lovu bizonů, významný byl i sběr jedlých rostlin (hlízy dětelníku plody muchovníku) a od 16. stol. také chov koní. Koně indiánům velmi usnadnili kočovný život i lov bizonů. Usedle žijící Mandani a Pónýové byli zemědělci. Obydlím bylo týpí z bizoních kůží, u usedlých kmenů i hliněné zemnice. V životě mužů měl velký význam boj, úspěšní válečníci se zdobili orlími pery a nosili okázalé čelenky. V náboženství byl uctíván Velký duch a jeho poslové - hromoví ptáci. Obřady byly spojeny s očistou v potní chýši a kouřením dýmky. Významným obřadem byl Tanec slunce, později též Tanec duchů a Powow.
Algonkinská jazyková rodinaEditovat
- Arapahové (Arapaho, Arapahoe, Innun-ína, Hinono'eino)
- Jižní Arapahové (Southern Arapaho, Náwunena)
- Severní Arapahové (Northern Arapaho, White Sage Indians, Nank'haanseine'nan )
- Atsinové (Atsina, A'aninin, Gros Ventre, White Clay Indians)
- Černonožci (Blackfoot, Blackfeet, Niitsítapi, Siksikaitsitapi)
- Kainajové (Blood, Kainah, Kainai)
- Pieganové (Piegan, Peigan, Pikuni, Piikani)
- Vlastní Černonožci ( Blackfeet proper, Siksika)
- Kríové (Cree, Nehiyonuk, Nehiyaw)
- Kríové z Plání (Plains Cree, Nehiyaweni)
- Odžibvejové (Ojibwa, Ojibway, Ojibwe, Anishinaabe, Anihšināpē)
- Odžibvejové z Plání (Plains Ojibwa, Western Ojibwa, Saulteaux, Nakawēmowin)
- Šajeni (Cheyenne, Sheyenne, Shahyena, Tsitsistas, Tsêhéstáno)
- Jižní Šajeni (Southern Cheyenne, Heévâhetaneo'o)
- Severní Šajeni (Northern Cheyenne, Notameohmésêhese)
- Arapahové (Arapaho, Arapahoe, Innun-ína, Hinono'eino)
Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat
- Komančové (Comanche, Néméne)
Kaddoská jazyková rodinaEditovat
- Arikarové (Arikara, Arikaree, Ree, Hundi, Sahnish, Sáhniš)
- Póníové (Pawnee, Paneassa, Pari, Pariki, Chaticks-si-Chaticks)
- Cáwiové (Cáwiiʾi, Tsawi, Grand Pawnee)
- Kitkahákiové (Little Muddy Bottom Pawnee, Republican Pawnee. Kítkehahki)
- Jižní Póníové (Southern Pawnee, Tapage Pawnee, Tuhaáwit, Pitahauirata, Piitahawiraata)
- Skidiové (Skidi, Skiri, Ckiíri, Ckírihki Kuuruúriki)
- Vičitové (Wichita, Kirikuru, Kitikiti'sh)
- Kičajové (Kichai, Kitsai, Keechi, K'itaish)
- Tavakoniové (Tawakoni, Tahuacano)
- Vakové (Waco, Huaco, Hueco)
Kajova-tanoská jazyková rodinaEditovat
- Kajovové (Kiowa, Gaigwu, Kaigwu, Kútjai)
Na-denéjská jazyková rodinaEditovat
- Apačové (Apache, Tindé)
- Kajova-Apačové (Kiowa-Apache, Plains Apache, Naʼisha, Naisha Tindé, Kalth Tindé, Bácayéme)
- Lipani (Lipan-Apache, Lipan, Ipande, Querechos, Vaqueros, Pelones, Lépai Ndé)
- Sarsíové (Sarcee, Tsu T’ina, Tsúùtínà)
- Apačové (Apache, Tindé)
Siouxská jazyková rodinaEditovat
- Ajovové (Iowa, Ioway, Báxoje)
- Assiniboini (Assiniboin, Assiniboine, Asiniibwaan, Hohe, Nakona)
- Hidatsové (Minnetaree, Minnetari, Hidatsa, Hiraaca)
- Kamenní indiáni (Stoney, Nakoda)
- Horští Kamenní indiáni (Mountain Stoney, Hebina, Ye Xa Yabine Nakoda)
- Kanzové (Kansa, Kanza, Kaw)
- Kvopóové (Quapaw, Arkansas, O-gah-pah)
- Mandani (Mandan, Mantannes, Numakhkyki)
- Mizuriové (Missouri, Niúachi, Niutachi)
- Omahové (Omaha, Umoahoa)
- Osedžové (Osage, Niúkonska)
- Otové (Oto, Chiwere)
- Ponkové (Ponca, Panká)
- Siouxové (Sioux) / Velký siouxský národ (Great Sioux Nation) / Sedm ohnišť (Seven Council Fires, Očéthi Šakówiŋ)
Někdejší území a kmeny Velkého siouxského národa (Sedm poradních ohnišť) - Yanktoni a Yantonajové jsou zde chybně označeni jako Nakota. - východní Dakotové (Eastern Dakota, Dakhóta) / Santí (Santee, Isányathi)
- Bdewakantonové (Mdewakanton neboli Bdewákȟaŋtȟuŋwaŋ)
- Wahpetonové (Wahpeton neboli Waȟpétȟuŋwaŋ)
- Wahpekutové (Wahpekute neboli Waȟpékhute)
- Sissetonové (Sisseton neboli Sisítȟuŋwaŋ)
- západní Dakotové (Western Dakota, Dakȟóta), nesprávně
Nakotové(Nakota)- Yanktonové (Yankton neboli Iháŋktȟuŋwaŋ)
- Yanktonajové (Yanktonai neboli Iháŋktȟuŋwaŋna)
- Lakotové (Lakota, Lakȟóta) / Tetoni (Teton Sioux, Teton), nesprávně
tetovaní lakotové- Brúléové (Sikangu, Brúlé)
- Hunkpapové (Hunkpapa, Húŋkpapȟa)
- Itazipčové (Itazipcho, Hazipco, Sans Arcs, Arrows all Gone)
- Minikonžuové (Mineeconju)
- Oglalové (Oglala, Ogalala Sioux)
- Ohenonpové (Oohenonpa, Two Kettles)
- Sihasapové (Sihasapa, Blackfeet, siouxští černonožci)
- východní Dakotové (Eastern Dakota, Dakhóta) / Santí (Santee, Isányathi)
- Vraní indiáni (Absaroka, Apsáalooke, Corbeaux, Crow)
- Horští Vraní indiáni (Mountain Crow, Ashalaho)
- Tonkawové (Tonkawa, Tonkaweya, Tikanwa-tik)
Náhorní plošina (Plateau)Editovat
Tato nejmenší kulturní oblast Severní Ameriky se nachází na náhorní plošině mezi Skalnatými horami a Kaskádovým pohořím. Zsahuje na území států Idaho, Washington, Montana a do jihozápadní Kanady. Zdejší původní obyvatelé se živili hlavně sběrem jedlých rostlin (muchovník, cibulky ladoníku), lovem jelenů i rybolovem. Od 18. století se rozšířil chov koní a některé kmeny se přiblížily kultuře prérijních indiánů. Obydlím byly původně polopodzemní chýše ze dřeva a drnů zvané quiggly, později se rozšířila típí. Indiáni žili v rodinných tlupách a byli méně bojovní než prérijní kmeny.
Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat
- Bannokové (Bannock, Banate, Nimi Pan a'kwati)
Na-denéjská jazyková rodinaEditovat
- Nikolové (Nicola, Nicola Athapascan, Stuwix)
Penutijská jazyková rodinaEditovat
- Klamathové (Klamath, Waklaks)
- Modokové (Modoc, Mowatocknie, Modok)
- Molalové (Molale, Molelle)
- Propíchnuté nosy (Nez Percé, Numipu, Niimíípu)
- Šahaptinové (Shahaptin, Sahapti, Sħáptənəkhw, Ichishkin)
- Jakimové (Yakama, Yakima, Waptailnsim)
- Palusové (Palouse, Palus, Appaloosa, Pelúuspem)
- Valla Vallové (Walla Walla, Waluulapam)
- Umatillové (Umatilla, Tamalúut)
- Teninové (Tenino, Tygh, Warm Springs band, Tayxɫáma)
Selišská jazyková rodinaEditovat
- Coeur d'Alene (Coeur d'Alene, Skitsuish, Snchitsuʼumshtsn)
- Lilluetové (Lillooet, St'at'imc)
- Okanagani (Colville, Okanagan, Nsíylxcən)
- Selišové (Salish)
- Kalispelové (Kalispel, Lower Kalispel, Silkatkmlschi)
- Pend d’Oreilles (Pend d’Oreilles, Upper Kalispel, Kullyspelm, Ql̓ispé)
- Ploskohlavci (Flathead, Bitterroot Salish, Séliš)
- Spokani (Spokane, Sqeliz, Npoqínišcn)
- Vnitrozemští Selišové (Interior Salish, Wenatchi)
- Šusvapové (Shuswap, Secwepemctsín)
- Thompsonští Indiáni (Thompson, Nlakapa'mux)
- Kajusové (Cayuse, Cailloux, Willetpoos, Liksiyu)
- Kutenajové (Kootenai, Kootenay, Kutenai, Ktunaxa)
Severozápadní pobřežíEditovat
Kultura severozápadních indiánů byla založená na lovu pravidelně migrujících lososů, ale i dalších druhů ryb a mořských živočichů. Menší roli hrál sběr bobulí a lov suchozemské zvěře. Tradičním obydlím byly dlouhé domy z dřevěných trámů, často zdobené totemovými sloupy, v nichž žilo pohromadě více rodin. Ze dřeva vyrábí i dlabané kánoe, masky či nářadí. Vynikají také v tkalcovství a košíkářství. Všechny předměty byly umělecky zdobené obrazy totemových zvířat. Náčelníci a jejich rodiny měli velkou moc, společnost byla strukturována. Významným obřadem byl potlač spojený s rozdílením darů. Zdejší indiáni znali otroctví a provozovali směnný obchod.
Čimakumská jazyková rodinaEditovat
- Kvileutové (Quileute, Quillayute, Kwo’lleyot)
- Čimakumové (Chimakum, Aqokúlo, Öaxwókwolo Port Townsedn indians)
Na-denéjská jazyková rodinaEditovat
- Ejakové (Eyak, Iya-Gdelahgeyu)
- Klatskaniové (Clatskanie, Tlatskanai)
- Tlingitové (Tlingit, Klingit, Tlinkit, Kolosh)
- Čilkatové (Chilcat, Chilcoot, Jilḵáat Ḵwáan)
- Jakutatové (Yakutat, Laax̱aayík Kwáan)
- Vnitrozemští Tlingitové (Inland Tlingit, Taku, Tʼaaḵu Ḵwáan)
Penutijská jazyková rodinaEditovat
- Alseové (Alsea, Alseya)
- Cimšjanové (Tsimshian, Ts’msyan, Gyigyet, Gyikgyet)
- Pobřežní Cimšjanové (Coast Tsimshian, Sm’algyax̣, Sm’algax)
- Nisgaové (Nisg̱a’a, Nisqa’a)
- Gitksanové (Gitxkan, Gitksanimx̣)
- Činukové (Chinook, Clatsop, Tlatsop, Shoalwater Bay Indians)
- Katlametové (Kathlamet, Guasámas, Guithlamethl, Kwillu'chini)
- Multnomahové (Multnomaha)
- Vaskové (Wasco, Watlala, Kigaltwalla)
- Višramové (Whisram, Tlakluit)
- Kalapujové (Kalapuya, Calapooya, Tsankupi)
- Kúsové (Coos, Coosan, Hanis, Coquelle, Ko-Kwell)
- Siuslavové (Siuslaw, Kuitsh)
- Takelmové (Takelma, Dagelma, Rogue)
Selišská jazyková rodinaEditovat
- Bella Kúlové (Bella Coola, Nuxalk)
- Selišové (Salish)
- Kovičanové (Cowichan, Kw’amutsun)
- Lumniové (Lumni, Lummi)
- Pobřežní Selišové (Coast Salish, Squamich, Saanich, Skwxwu’mesh)
- Tillamúkové (Tillamook, Nehalem)
Vakašská jazyková rodinaEditovat
- Bella Bellové (Bella Bella, Heiltsuk)
- Haislové (Haisla, Xa’islak’ala, X̄a’islakala)
- Kvakiutlové (Kwakiutl, Kwakwaka'wakw)
- Makahové (Makah, Kwihdich-chuhaht)
- Nutkové (Nootka, Nuuchaanul, Nuu-chah-nulth)
- Haidové (Haida, X̱aayda, X̱aadas, X̱aad)
KalifornieEditovat
V Kalifornii žilo na poměrně malém území velké množství kmenů, některé z nich však byly vyhubeny během 19. stol., zvláště v době Zlaté horečky. Kalifornští indiáni byli mírumilovní sběrači, rybáři a lovci drobné zvěře, živili se hlavně žaludy dubů. Obývali společné polopodzemní chýše nebo jen wikapy z trávy a větví. Při obřadech se zdobili složitými ozdobami z peří. Prosluli zpracováním lýka a košíkářstvím.
Algonkinská jazyková rodinaEditovat
Hokaská jazyková rodinaEditovat
- Ačumaviové (Achomawi, Ajumawi, Pit River Indians)
- Atsugeviové (Atsugewi, Atsugé, Hat Creek)
- Čimarikové (Chimariko, Trinity, Trinity River Indians)
- Čumašové (Chumash,Shmuwich, Ysleño, Inezeño)
- Janové (Yana) †
- Severní Janové (Northern Yana, Yana) †
- Jahiové (Yahi) †
- Esselenové (Esselen, Huelel)
- Karukové (Karok, Káruk)
- Kumejájové (Kumiai, Diegueño, Campo, Tipai, Kumeyaay)
- Pomové (Pomo, Pómó)
- Salinanové (Salinan, Te'po'ta'ahl)
- Šastové (Shasta. Shastika, Kahosadi)
Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat
- Gabrieleňové (Gabrieleño, Tongva)
- Kavijové (Cahuilla, Ivilyuqaletem)
- Kitanemukové (Kitanemuk)
- Kupeňové (Cupeño, Kuupangaxwichem)
- Luiseňové (Luiseño, Payómkawichum)
- Monové (Mono, Monachi)
- Serranové (Serrano, Taaqtam)
- Tataviamové (Tataviam, Kitanemuk)
- Tubatulabalové (Tubatulabal, Tule River Indians, Pakaːnil)
Na-denéjská jazyková rodinaEditovat
- Četkové(Chetco, Chectco, Chit-dee-ne)
- Hupové (Hoopa, Hupa, Natinookwa)
- Čilulové (Chilula)
- Vlastní Hupové (Hoopa Valley, Natinookwa)
- Wilkutové (Whilkut, Redwood Creek)
- Tolovové (Tolowa, Siletz Dee-ni)
- Umpkvové (Umpqua, Upper Umpqua, Etnemitane)
- Vailakiové (Wailaki, Eel River Athapascan)
- Katové (Cahto, Kato)
Penutijská jazyková rodinaEditovat
- Jokutové (Yocut, Yokut)
- Mariposové (Mariposa, Wukchumni)
- Severní Jokutové (Northern Yokuts, Buena Vista Yokuts, Tulamni )
- Kostanové (Costano, Oholone)
- Karkinové (Carquin, Ohlone) †
- Maiduové (Maidu, Maidun, Májdy)
- Horští Maiduové (Mountain Maidu, Yamani Maidu)
- Jižní Maiduové (Nisenan)
- Konkovové (Concow, Koyoomk'awi)
- Miwokiové (Miwok, Miwuk, Miw·yk)
- Jezerní Mivokové (Lake Miwok)
- Pobřežní Mivokové (Coast Miwok)
- Vnitrozemští Mivokové (Plains and Sierra Miwok, Yosemite)
- Takelmové (Takelma, Takilma, Dagelma, Rogue)
- Vintuové (Wintu, Wintun, Copeh)
- Jokutové (Yocut, Yokut)
Jazyková rodina Juki-VappoEditovat
Velká pánevEditovat
Polopouštní oblast na území Nevady a Utahu obývají indiáni, živící se tradičně sběrem rostlin a lovem drobné zvěře včetně hadů a králíků, v příznivých oblastech i zemědělstvím. Od 18. stol. se rozšířil chov koní. Indiáni zde žili kočovně, obydlí byla jednoduchá, jen přístřešky z trávy a kůže, jednoduchý byl i oděv. Z umění a řemeslných dovedností vynikali zvláště v košíkářství.
Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat
- Čemeveviové (Chemehuevi, Colorado River Indians)
- Juteové (Jutové, Utové, Utahové, Ute, Nyc, Núuc)
- Monové (Mono, Monachi, Kucadikadi)
- Pajutové (Paiute, Nume)
- Pajutové z Owenského údolí (Owens Valley Paiute, Eastern Mono, Numa)
- Avanečové (Ahwahnechee, Yosemite Valley Paiute)
- Šošoni (Shoshone, Shoshoni, Neme, Newe)
- Jižní Šošoni (Southern Shoshone, Goshute)
- Západní Šošoni (Western Shoshone, Nevada Shoshone)
- Timbišové (Timbisha, Coso, Death Valley Shoshone)
Hokaská jazyková rodinaEditovat
- Vašové (Washoe, Waashiw)
JihozápadEditovat
Indiánské kultury v oblasti jihozápadu navazují na dávné kořeny v anasazijské, mogolloonské či hohokamské kultuře. Autochtonní obyvatelé žili v pueblech postavených z hliněných cihel a věnují se zemědělství. Vynikají v umění a řemeslech jako je košíkářství, tkaní nebo zpracování tyrkysu a stříbra. Náboženství je spojeno s rituály, vázanými na zemědělství a počasí, jako je např. hadí tanec Hopiů. Postupně do oblasti migrovali ze severu kočovní lovci a sběrači, kteří od Pueblanů převzali zemědělství a řemesla, žili však ve wikapech z větví a trávy nebo polopodzemních hliněných domech hogan. Byli obávaní válečníci a dlouho odolávali bílým kolonizátorům. Od 16. stol. se v oblasti rozšířil chov koní, částečně též ovcí.
Jumská jazyková rodinaEditovat
- Havasupajové (Havasupai, Havsuw' Baaja)
- Javapajové (Yavapai, Yavbe')
- Javapajové ze Zeleného údolí (Verde Valley Yavapai, Val Verde, Wípukba)
- Jižní Javapajové (Southern Yavapai, Guwevkabaya)
- Západní Javapajové (Western Yavapai, Ɖólkabaya)
- Jumové (Yuma, Quechan, Kwtsaan)
- Marikopové (Maricopa, Piipaash, Xalychidom Piipaa)
- Mohavové (Mohave, Mojave, Hamakhav, 'Aha Makhav)
- Valapajové (Walapai, Hualapai, Wa-la-peye)
Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat
Kajova-tanoská jazyková rodinaEditovat
- Tevové (Tewa, Pojoaque, Tano, Tesuque, Tée-wah)
- Nambéové (Nambe Pueblo, Nambé Oweenge)
- Ohkeové (Ohkay Pueblo, Kin Łichííʼ, Ohké Owingeh)
- Pochoakové (Pojoaque Pueblo, P'osuwaege Owingeh)
- Pueblané ze San Ildefonsa (San Ildefonso Pueblo, P'ohwhóge Owingeh)
- Pueblané ze Santa Clary (Santa Clara Pueblo, Kha'po Owingeh)
- Tesukové (Tesuke, Tesuque, Tetsuge Owingeh)
- Tivové (Isleta, Picuris, Sandia, Taos, Tigua, Tiwa)
- Isletové (Isleta, Ysleta, Shiewhibak)
- Pueblané z Picurisu (Picuris Pueblo, P'įwweltha)
- Pueblané ze Sandie (Sandia Pueblo, Tuf Shur Tia)
- Pueblané z Taosu (Taos Pueblo, Tə̂otho, ȉałopháybo)
- Tovové (Towa, Walatowa, Jemez)
- Tevové (Tewa, Pojoaque, Tano, Tesuque, Tée-wah)
Kereská jazyková rodinaEditovat
- Keresové (Keresan, Keres)
- Akomové (Ácoma, Aak'u, Áakʾùumʾé)
- Ciové (Zia, Tsia, Tsi'ya, Tsʾíiyʾamʾé)
- Kočitové (Cochiti, Kotyit)
- Keresové ze San Felipe (San Felipe Pueblo, Katishtya)
- Keresové ze Santa Anny (Santa Anna Pueblo, Tamaiya)
- Keresové ze Santa Dominga (Santo Domingo Pueblo, Kewa)
- Keresové z Laguny (Laguna Pueblo, Kawaika, Kʾáwáigamʾé)
- Keresové (Keresan, Keres)
Na-denéjská jazyková rodinaEditovat
- Apačové (Apache, Inde, Dine)
- Bělohorští Apačové (White Mountines Apache, Ndee)
- Čirikavové (Chiricahua, Ch’úúkʾanén, Č’ók’ánéń, Chokonni)
- Chikariljové (Jicarilla, Tinde)
- Lipanové (Lipan, Lipan Apache, Ypandes, Lépai-Ndé)
- Meskalerové (Mescalero, Shis-Inday, Mashgalénde)
- Tontové (Tonto)
- Západní Apačové (Western Apache, San Carlos, Arivaipa,Innee, Nnēē)
- Navahové (Navaho, Navajo, Naabeehó, Diné)
- Apačové (Apache, Inde, Dine)
- Anasaziové (Ancestral Puebloans, Anasazi, Anaasází, Hisatsinom) †
- Zuňiové (Zuni, Zuñi, Áshiwi)
Střední Amerika, MexikoEditovat
AridoamerikaEditovat
Polopouště severozápadního Mexika a poloostrova Baja California měly řídké osídlení. Lovci drobné zvěře a sběrači se v příznivějších oblastech zabývali i zemědělstvím, spojeným s důmyslnými závlahami. Na pobřeží Kalifornského zálivu též lovili ryby. Žili v domech ze dřeva a hlíny, wikapech nebo týpí, jednotlivé rodiny často odděleně od sebe. Od 16. stol. se rozšířil chov koní i dobytka. V náboženství hrálo velkou roli užívání halucinogenního kaktusu peyotlu.
Hokaská jazyková rodinaEditovat
- Seriové (Seri, Comcaac)
Jumská jazyková rodinaEditovat
Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat
- Jakiové (Yaqui, Hiaki, Yoeme)
- Korové (Cora, Náayarite)
- Majové (Mayo, Yoreme)
- Opatové (Opata, Tegüimas)
- Tarahumarové (Tarahumara, Rarámuri)
- Tepevanové (Tepehuán, O'dam)
- Vičolové (Huichol, Wirrarika, Wixáritari)
- Zakatékové (Zacateco, Caxcan, Zacatecatl)
- Zumanové (Zumana, Suma, Zuma)
Oto-mangeská jazyková rodinaEditovat
- Otomíové (Otomí, Hñähño, Ñuhu)
- Čičimékové (Chichimeca Jonaz, Jonaz, Úza)
- Koaviltékové (Coahuilteca, Pakawa)
- Komekrudové (Comecrudo, Mulato, Carrizo)
- Waikurové (Waicura, Guaicura, Waikurí)
MezoamerikaEditovat
Oblast nejvyspělejších kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s budováním měst, monarchickými nebo teokratickými státními útvary, vysoce rozvinutým uměním i počátky věd, např. astronomie a matematiky. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, aristokracie, poddaných a otroků. Náboženské systémy byly polyteistické, velkou roli hrály kulty slunce a deště, spojované s lidskými oběťmi i míčovými hrami. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, zvláště pěstováním kukuřice, agáve a zeleniny. Tradiční kultury byly v 16. stol. rozvráceny pod náporem španělských dobyvatelů.
Hokaská jazyková rodinaEditovat
- Tekvistlatékové (Oaxaca Chontal, Tequistlateca, Huamelula)
- Tolové (Tol, Tolpan, Jicaque) Tolové (Tol, Tolpan, Jicaque)
Juto-aztécká jazyková rodinaEditovat
- Korové (Cora, Náayarite)
- Nahuové (Nahua, Nāhuatlācah)
- Aztékové (Aztec, Azteca, Aztecah, Tenochcah, 'Mēxihcah)
- Alagvilakové (Alaguilac, Alagüilac)
- Pipilové (Pipil, Cuzcatlecah)
- Počutékové (Pochuteca, Poxutleca, Pochutlan) †
- Tepanékové (Tepanec, Tepanecah)
- Tlaxcaltékové (Tlaxcalan, Tlaxcaltec)
- Toltékové (Toltec, Tolteca, Tōltēcah) †
Jazyková rodina LenkaEditovat
Mayská jazyková rodinaEditovat
- Čortíové (Chortí, Ch'orti')
- Kakčikelové (Cakchiquel, Kaqchikel)
- Kekčíové (Cequchi, Q'eqchi')
- Kičéové (Quiché, K'iche')
- Mayové (Maya, Màaya)
- Itzáové (Itza, Itzaj)
- Lakandonové (Lacandón, Hach Winik)
- Vlastní Mayové (Maya, Yucatec, Màaya)
- Tzeltalové (Tzeltal, Sotz'il)
- Tzotzilové (Tzotzil, Sotz'leb)
- Vastékové (Huastec, Huasteco, Teneek)
Miše-sokeská jazyková rodinaEditovat
- Olmékové (Olmec, Olmeca, Tenocelome) †
- Popolukové (Popoluca, Mixe, Yaak'awü)
- Sokeové (Zoque, O'de püt)
Oto-mangeská jazyková rodinaEditovat
- Amuzgové (Amuzgo, Amoxco, Tzjon Non)
- Činantékové (Chinantec, Tsa Jujmi)
- Čorotegové (Chorotega, Choluteca, Mangue)
- Išatékové (Popoloca, Ixatec, Xwja)
- Kuikatékové (Cuicatec)
- Mazatékové (Mazatec, Ha Shuta Enima)
- Mištékové (Mixtec, Mixteco, Ñuù savi)
- Tlapanékové (Tlapanec, Me'phaa)
- Vabiové (Huabe, Huave, Wabi, Ikoots, Kunajts)
- Zapotékové (Zapotec, Zapoteco, Didxažon)
Totonacká jazyková rodinaEditovat
- Tepevové (Tepehua, Hamasipini)
- Totonakové (Totonac, Tutunacu)
- Kuitlatékové (Cuitlateca) †
- Purépečové (Purépecha, P'urhépecha, Tarascan, Tarasco)
Karibská oblastEditovat
Tato oblast zahrnuje Velké a Malé Antily, pobřeží Střední Ameriky na jih od Yucatánu a poběží Jižní Ameriky mezi Panamou a ústím Orinoka. Původní obyvatelé se věnovali zemědělství a rybolovu, žili v chýších postavených na kůlech, oděv byl jen minimální. Kultura a náboženství byly ovlivněny Mezoamerikou, odkud převzali míčové hry a umělecká řemesla. Vynikali ve zpracování dřeva a výrobě dlabaných člunů. Obyvatelé ostrovů byli vesměs vyhubeni nebo zdecimováni zavlečenými nemocemi během 16. a 17. století, na pevnině původní obyvatelé dosud přežívají, často smíseni s obyvateli afrického původu.
Aravacká jazyková rodinaEditovat
- Goachirové (Goajiro, Wayú)
- Kakaetiové (Caquetio, Caiquetia ) †
- Lukajanové (Lucayan, Lucayo, Lukku-Cairi) †
- Sibonejové (Ciboney, Siboney) †
- Taínové (Taino, Taiíno) †
Čibčská jazyková rodinaEditovat
- Bribriové (Bribri, Talamanca)
- Kabékarové (Cabécar, Chirripó, Talamanca)
- Teribové (Naso, Teribe, Térraba, Tjër Di)
- Bronkové (Bronka, Boruca, Brúnkajk)
- Gvajmíové (Guaymi, Ngäbe, Ngäbere)
- Buglerové (Bugle, Buglere, Bokotá, Muoy, Murire)
- Gvatuzové (Corobicí, Guatuso, Watuso-Wétar, Maleku, Maléku Jaíka)
- Kunové (San Blas Kuna, Cuña, Guna, Dule)
- Pajové (Paya, Pech)
- Ramové (Voto, Boto, Rama, Rama Cay Indians)
- Bribriové (Bribri, Talamanca)
Čokóská jazyková rodinaEditovat
Karibská jazyková rodinaEditovat
- Jukpové (Yukpa, Yucpa, Yupa, Carib Motilón, Macoíta, Manso)
- Ostrovní Karibové (Island Caribs, Kalinago, Kalhíphona, Igneri, Iñeri, Inyeri)
- Garifové (Garifuna, Kalhíphona, Karif, Garinagu)
- Waikeríové (Waikerí, Guaiquerí)
Misumalpská jazyková rodinaEditovat
- Matagalpové (Matagalpa, Cacopera)
- Miskitové (Miskito, Misquito, Moskito, Mosquito, Mískitu)
- Sumové (Sumu, Sumo, Mayangna)
Oto-mangeská jazyková rodinaEditovat
- Čorotegové (Chorotega, Mangue)
- Gvanahatabejové (Guanahatabey, Guanajatabey) †
- Siguajové Ciguay, Siwayo)†
Jižní AmerikaEditovat
AndyEditovat
Oblast vyspělých kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s monarchickými nebo teokratickými státními útvary, zemědělstvím, stavbou silnic a kamenných měst. Od 1. tis. př. Kr. se rozvíjelo umění, vědy a řemesla, na rozdíl od Mezoameriky zřejmě nebylo známo písmo, ale jen kipu. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, šlechty či úředníků a poddaných, existovaly stálé armády. Zdrojem obživy bylo zemědělství (brambory, kukuřice) a chov domácích zvířat (lamy, psi, krůty, morčata). Náboženské systémy byly polyteistické, někdy spojené s lidskými oběťmi. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Ve 14. stol. oblast politicky sjednotili Inkové, i přes násilné přerušení kontinuity vývoje pod náporem španělských dobyvatelů v 16. stol. tradiční kultura přežívá.
Ajmarská jazyková rodinaEditovat
Araukánská jazyková rodinaEditovat
Aravacká jazyková rodinaEditovat
- Pichaové (Piajao, Pixao, Pinao, Oréma)
Jazyková rodina Barbaco-PaezEditovat
- Kokonukové (Coconuco, Cauca, Namrrik)
- Misakové (Misac, Mogues, Mogéz, Guambiano)
- Paezové (Paez, Nasa)
- Tsačilové (Tsáchila, Colorado, Tsafiqui, Tsáfiki, Colorado, Campaz, Colima)
Čibčská jazyková rodinaEditovat
- Arvakové (Arhuaco, Ika)
- Čimilové (Chimila, Ette Ennaka)
- Guaneové (Guane, Muisca) †
- Karové (Cara, Caranqui) †
- Kitové (Quitu, Pansaleo, Latacunga) †
- Kogiové (Kogui, Cogui, Kágaba)
- Kvaikérové (Awa, Coaiquer, Quaiquer, Kwaiker)
- Muiskové (Muisca, Chibcha Proper, Duit, Muysca, Muyska) †
- Taironové (Tairona, Teijua, Tairuna, Teruna) †
- Tunebové (Tunebo, Uwa, Uw Cuwa)
Čimújská jazyková rodinaEditovat
Čokóská jazyková rodinaEditovat
Čolónská jazyková rodinaEditovat
- Čačapojové (Chachapoya, Sach'a phuyu, Sach'a-p-qulla) †
- Čolónové (Cholón, Seeptsá, Tsinganeses)
- Hivitové (Hibito, Hivito, Jibito, Xibito)
Kečujská jazyková rodinaEditovat
- Inkové (Inca, Inka, Runakuna) †
- Kaljavajové (Callahuaya, Callawalla, Callawaya, Kallawaya)
- Kečuové (Quechua, Kichwa, Runakuna, Nunakuna)
- Otavalové (Otavalo, Caranqui)
- Salasakové (Salasaca, Kichwa)
- Saragurové (Saraguro, Kichwa, Inga Kichwa)
Uru-čipajská jazyková rodinaEditovat
- Atakamové (Atacama, Atacameño, Ulipe, Kunza, Likan-antai, Likanantaí)
- Djagitové (Diaguita, Diaguitos, Calchacqui, Quilimes) †
AmazonieEditovat
Největší kulturní oblast Ameriky obývaná největším počtem etnických skupin. Někteří antropologové oblast Velké Amazonie rozdělují na více dílčích oblastí. Většinou žili zdejší indiáni usedle v osadách tvořených velkými společnými domy, kde se spí v hamakách. Např. u Janomamů je celá osada tvořena jediným domem šabono. Většina etnik se živí tropickým zemědělstvím, zvláště pěstováním manioku, rybolovem, sběrem (např. plodů palem chonta a pupuhna, léčivých rostlin i lovem drobné zvěře (např. opic, pekariů). Obyvatelé sušších oblastí na jihu a východě Brazílie, např. Ňambikwarové a Botokudové, jsou především lovci a sběrači. Významné je použití šípových jedů, léčivých, povzbudivých a psychotropních rostlin (např. guarana, ayahuasca), které mají význam i v náboženství.
Aravacká jazyková rodinaEditovat
- Amuéšové (Amuesha, Yanesha'ch)
- Aravakové (Arawac, Arawak, Lokono)
- Banívové (Baníwa, Baniva, Tayaine, Karu)
- Baréové (Baré, Guarequena, Warekena)
- Guahibové (Guahibo, Sicuani, Jiwi)
- Javalapitíové (Yawalapití, Jaulapiti))
- Kampové (Campa, , Anti, Asháninka)
- Kulinové (Culina, Kulína, Kulyna, Madihá, Madija)
- Mačigengové (Machiguenga, Matsigenka, Matsigenga)
- Manaové (Manao, Manaus) †
- Maškové (Mashco, Cujareño, Nomole)
- Mochové (Mojo, Moxo, Mojeños, Moxeños)
- Nantíové (Nanti, Pucapucari, Kogapakori)
- Paresíové (Paresí, Parecís, Haliti)
- Piapokové (Piapoco, Cháse)
- Pirové (Piro, Yine, Machinere)
- Sálumové (Sáluma, Saluma, Enawene Nawe)
- Terenové (Terena, Etelena)
- Vapišinové (Wapishina, Wapixana)
- Altroariové (Altroari, Atorada)
- Waurové (Waurá, Wauja, Mehinaku)
Čibčská jazyková rodinaEditovat
- Motilonové (Motilon, Bari, Dary, Yukpa)
Chívarská jazyková rodinaEditovat
Karibská jazyková rodinaEditovat
- Akawojové (Acawoy, Akawaio, Patamona, Kapóng)
- Akuirové Akuiro, Acuilo, Oyaricoulet, Triometesem)
- Garifové (Garif. Garifuna)
- Hiškarájové (Hixcarya, Hixkaryana)
- Jekvanové (Ye!kuana, Dekwana, Maquiritare)
- Karibové (Carib, Cali'na, Kari'nja)
- Makušiové(Macushi, Macuxi, Teweya)
- Panarové (Panaré, Eñapa)
- Taulipangové (Taulipang, Taurepang, Arecuna, Pemón, Pemong)
- Wajanové (Wayana, Ajana, Alucuyana, Ojana, Orcocoyana, Pirixi, Urukuena)
- Wajwajové (Waiwai, Oaioai, Wabui, Tunayana)
Panoská jazyková rodinaEditovat
- Jaminávové (Yaminawa, Yaminahua, Katukina)
- Kašivové (Cashibo, Cacataibo, Managua, Hagueti)
- Kašinávové (Kaxynawa, Caxinawa, Hantxa Kuin)
- Konivové (Conibo, Kapanawa, Qunibu, Konibo)
- Matsésové (Matsés, Mayoruna, Paud Usunkid)
- Šipivové (Shipibo, Shipipu, Shipiwo)
Takanská jazyková rodinaEditovat
- Araonové (Araona, Cavina)
- Eseechové (Eceeje, Huaraya, Tiatinagua)
- Takanové (Tacano, Takana, Tumupasa)
Tukanská jazyková rodinaEditovat
Tupijská jazyková rodinaEditovat
- Emerilonové (Emerillon, Mereo, Melejo, Teké)
- Gvarajúové (Guarayo, Guarayu, Gwarayú)
- Kamajuráové (Camayurá, Kamaiurá)
- Kokamové (Cocama, Kokáma)
- Mondéové (Mondé, Cinta Larga, Cinturão Largo)
- Mundurukúové (Mundurucú, Mundurukú, Wuy Jugu)
- Omaguové (Omagua, Umaua, Yhuata)
- Parintintinové (Parintintin, Kawahi)
- Sateré Mawéové (Sateré Mawé, Mabue, Maragua, Andira, Arapium)
- Sirionóové (Sirionó, Mbia Chee)
- Šetáové (Xetá, Hetá, Xé)†
- Šipajové (Shipaya, Xipaya)
- Tapirapéové (Tapirapé, Tapirape)
- Teneteherové (Tenetehera, Guajajara)
- Tuparíové (Tuparí, Mekem), Amniapé)
- Tupí-Kawahibové (Kawahib, Kagwahiva)
- Tupinambové (Tupinamba, Tupinambá) †
- Tupinikimové (Tupiniquim, Tupí)
- Urubu Kaaporové (Urubu Kaapor, Ka’apor, Kaaporté)
- Žurunové (Jurúna, Yuruna, Yudjá)
Witótská jazyková rodinaEditovat
Jazyková rodina Záparo-JaguaEditovat
Žéjská jazyková rodinaEditovat
- Apinajéové (Apinajé, Afotigé, Otogé, Pinagé, Pinaré, Uhitische)
- Bororové (Bororo, Coroados, Boe, Orarimogodo)
- Botokudové (Botocudo, Aymoré', Krenak, Naknakuk)
- Kajapóové (Cayapó, Mẽbengokre)
- Tšukahaméové (Txucahamae, Mekrangnoti)
- Kaingangové (Caingang, kaingang, Kanhgág)
- Aveikomové (Aweicoma, Xokleng)
- Karažáové (Carayá, Karajá, Iny)
- Krahöové (Krahô, Canela, Timbira)
- Kreen Akaroréové (Kreen Akarore, Panara)
- Rikbakcové (Rikbaktsa, Aripaktsa, Canoeiro, Erigpaksá)
- Sujáové (Suyá, Kisêdjê)
- Šavantové (Shavante, Xavante, A'uwe)
- Ofajové (Opaié, Ofaié-Xavante, Ofayé)
- Šerentové (Xerenté, Sherenté)
- Harakmbatové (Harakmbut, Harakmbet, Mashco, Amarakaeri, Huachipaeri)
- Irantšéové (Irantxé, Iranshe, Münkü, Mỹky)
- Janomamové (Yanomamo, Xanomami, Yanõmami thëpë, Waica, Waiká)
- Jurakaréové (Yuracaré, Yurakar, Yurujuré)
- Kofáni (Kofán, Cofán, A’i)
- Mosetenové (Mosetén, Santa Anna, Chimané)
- Ňambikvárové (Nambicuara, Nambiquara, Nambikwara, Kitãulhu)
- Piarové (Piaroa, Wothuha, De'arua )
- Pirahové (Pirahã, Mura-Pirahá,Xapaitíiso)
- Sálivové (Saliba, Sáliva)
- Tikunové (Ticuna, Tucuna, Maguta, Duüxügu)
- Trumájové (Trumai, Ho kod ke)
- Urarinové (Urarina, Shimaku, Kaché)
- Waraové (Warao, Guarauno, Guarao, Warrau)
Gran ChacoEditovat
Nejmenší kulturní oblast Jižní Ameriky na území dnešní Paraguaye a přilehlých oblastí Bolívie, Brazílie a Argentiny, pokrytá bušem a suchými lesy. Zdejší obyvatelé byli tradičně sběrači a lovci, u řek i rybáři. Důležitým zdrojem potravy jsou lusky stromu inga či listy cesmín, z nichž připravují čaj maté. Většina zdejších kmenů žila v menších, rodinných tlupách, ale například společnost Kaďuveů zahrnovala dědičné náčelníky, svobodné a otroky. velkou duchovní i politickou moc měli šamani. Ve výtvarném umění se nejvíce rozvinulo tetování a malování těla. Od 16. století se šířil chov koní i dobytka, způsob života domorodců byl ovlivněn budováním jezuitských redukcí.
Aravacká jazyková rodinaEditovat
- Guanové (Chané, Izoceño, Layaná, Kinikinao, Guaná)
Tupijská jazyková rodinaEditovat
- Čiriguanové (Chiriguaná, Tapiete, Ava Guaraní)
- Guaraníové (Guaraní, Abá, Ka'aguygua)
- Čiripá-Guaraníové (Chiripá Guarani, Txiripá, Ava Guarani, Ñandeva)
- Kaiwové (Caagua, Caaiwá, Kaiowá', Kayova, Kaiwa)
- Mbyá Guaraníové (Mbyá, Mbyá Guaraní)
- Pai-Tavyterové (Ava, Pai, Tavytera)
- Guajakíové (Guayakí, Guoyagui, Axe, Aché, Aché-Gatu)
Gvajkurúská jazyková rodinaEditovat
Lengujská jazyková rodinaEditovat
- Angaitové (Angaite, Enenlhet)
- Kaškihové (Kaskihá, Cashquiha, Guaná)
- Lenguové (Lengua, Enxet, Vowak)
- Severní Lenguové (Enlhet, Eenlhit, Northern Lengua, Lengua Norte)
- Jižní Lenguové (Enxet, Lengua Sur, Southern Lengua)
- Maskojové (Toba-Maskoy, Maskoy, Toba, Puerto Victoria)
- Sanapanové (Sanapane, Sanapaná, Quiativis, Nenlhet)
Matacká jazyková rodinaEditovat
- Ašlušlajové (Ashlushlay, Chulupí, Nivaclé, Niwaklé )
- Čorotíové (Choroti, Yofúaha, Iyo'wujwa)
- Matakové (Mataco, Wichí, Lhamtés, Weenhayek, Noctenes, Matahuayo)
- Makáové (Maká, Maˈka)
Zamucká jazyková rodinaEditovat
- Ajoréové (Ayoreo, Ayoreode, Morotoco, Poturero, Zamuco)
- Čamakokové (Chamacoco, Xamicoco, Ishír, Bahía Negra, Ebidoso, Tumarahá)
Žejká jazyková rodinaEditovat
- Čikitanové (Chicquitano, Bésiro, Tarapecosi)
- Luléové (Lule, Lulés, Tonocote)
- Vilelové (Vilela, Atalalá, Chulupí, Waqha-Umbawelte)
Patagonie a Ohňová zeměEditovat
Řídce osídlená oblast pokrytá travnatými pampami a polopouštěmi, na západě i lesy. Původní obyvatelé byli většinou kočovní lovci, žijící v přístřešcích z kůží a větví zvaných toldo. Lovili lamy guanako a pštrosy nandu, oblíbenou zbraní byla bola. Od 16. stol. se rozšířil chov koní. U Mapučů a některých dalších skupin, se pod vlivem andských kultur rozšířil usedlý způsob života a počátky zemědělství. Na západním pobřeží a v oblasti Ohňové země žili rybáři, sběrači a lovci mořských savců v malých rodinných tlupách. Čluny i přístřešky zhotovovali z kůry a kůží. Obyvatelé jižní Patagonie a Ohňové země byli během 19. a 20. stol. vyhubeni nebo přežívají v malém počtu.
Alakalufská jazyková rodinaEditovat
- Alakalufové (Alacaluf, Alakaluf, Kawésqar, Halakwulup)
Araukánská jazyková rodinaEditovat
- Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)
- Lafkenčové (Coastal Mapuche. Lafkenche)
- Nagčové (Nagche, Nahuelbuta Mapuche)
- Ngulučové (Nguluche, Moluche, Araucanos, Western Mapuche)
- Pevenčové (Pehuenche, Pewenche)
- Pikunčové (Picunche, Picones, Quillotanes, Maipochoes)
- Ventečové (Wente, Wenteche)
- Rankilčové (Ranquel, Rankülche)
- Viličové (Huilliche, Williché, Tsesungún)
- Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)
Čonská jazyková rodinaEditovat
- Čonové (Chono, Chonos, Guaiteco, Chiloé) †
- Haušové (Haush, Manek'enk) †
- Hetové (Het)
- Čečehetové (Chechehet)
- Didluhetové (Didluhet, Didiuhet )
- Taluhetové (Taluhet)
- Kerandíové (Querandi, Het) †
- Onové (Ona, Shelk'nam)
- Puelčéové (Puelche, Pwelche, Gennaken, Gününa künä)
Gvajkurúská jazyková rodinaEditovat
- Čanáové (Chaná, Sari)
- Čarrúové (Guenoa, Bohán, Charrúa) †
- Jarové (Yaro, Yarro) †
- Minuaneové (Minuane)†
- Čangové (Changos, Chango, Camanchangos, Chinchorro)
- Jagani (Yaghán, Yahgan, Yámana, Tequenica)
- Kalčakíové (Cacán, Kaka, Calchaquí, Chaka)
- Diaguitové (Diguitas, Quilme) †
- Komečingónové (Comechingón, Hênia, Kamiare, Kamichingan) †
- Warpéové (Warpe, Huarpe, Cuyo, Puntano )
- Alentiakové (Alyentiyak, Huarpe, Allentiac)
- Milkajakové (Milykayak, Millcayac).
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- www.indiancorral.cz – severoameričtí Indiáni
- indiani.webpark.cz – severoameričtí Indiáni, zejména Severovýchod, Jihovýchod a Pláně