Otevřít hlavní menu

Seznam indiánských kmenů

seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Indiánské kmeny)

Indiánské kmeny obývaly před příchodem evropských kolonizátorů území celé Ameriky. Rozmanité přírodní podmínky zde zapříčinily vznik různorodých indiánských kultur, jež se plně přizpůsobily svému životnímu prostředí. Nejčastěji se proto jednotlivé indiánské kmeny zařazují do tzv. kulturních oblastí, kde žila etnika, která většinou hovořila nepříbuznými jazyky, ale sdílela podobnou kulturu. Kromě toho se indiánské kmeny klasifikují podle příslušnosti k jazykovým rodinám, jichž existuje na americkém kontinentu velké množství. Každý kmen či etnikum tato stránka uvádí pod nejběžnějším názvem, ostatní, alternativní pojmenování jsou uvedena v závorce, vlastní, sebeoznačující pojmenování je vyznačeno kurzívou.

Mapa kulturních oblastí Severní Ameriky

Severní AmerikaEditovat

Subarktická oblastEditovat

 
Kučinové v roce 1847

Obyvatelé severských lesů a tundry jsou tradičně především kočovní lovci, závislí na stádech sobů karibu. Významný je i lov kožešinové zvěře, rybolov a sběr jedlých rostlin. K dopravě sloužily v létě kánoe z březové kůry, v zimě ploché saně tobogan tažené psy. Lovci se často pohybovali na sněžnicích. Obydlím byl kupolovitý nebo konický vigvam krytý rohožemi, kůrou nebo kůží, západní kmeny stavěly i dřevěné boudy. Indiáni žili v malých rodinných tlupách, náčelníci neměli velkou moc. Velký význam měli medicinmani a víra v duchy, známé pod algonkinským jménem manito či kulturní hrdiny, jako byl u na-denejských kmenů Krkavec a u Algonkinů taškář Glooscap nebo Velký zajíc Manabozo.

 
Akaithco, náčelník Žlutých nožů, 1825
 
Náčelník Odžibvejů na obraze G. Catlina z roku 1835
 
Demasduit, žena z kmene Beothuků 1819

Severovýchod (Východní lesy)Editovat

Jedná se o oblast s dávnou kulturní tradicí, vycházející z Adenské, Hopewellské a Mississippské kultury, spojené s rozvinutým zemědělstvím, uměleckými řemesly a budováním pohřebních i chrámových mohyl. Zemědělství převládalo i v pozdějším období, svůj význam si udržel i rybolov, sběr jedlých rostlin (např. divoká rýže, javorový sirup) i lov. Obydlím byly společné dlouhé domy nebo kupolovité vigvamy, obvykle kryté rohožemi či kůrou. Lesní indiáni si vážili obratnosti a odvahy, jíž muži prokazovali v boji i při sportech, jako byl lakros. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické uspořádání a sdružovaly se do konfederací. V náboženství měly velký vliv tajné společnosti jako irokézské Nepravé tváře a algonkinský Midewiwin.

 
Mikmakové v roce 1865
 
Wa-pel-la, náčelník Liščích indiánů, 1836
 
Lapowinsa, náčelník Delawarů, 1735
 
Náčelník Seneků Galantwaké (ten, který sází kukuřici), 1796

JihovýchodEditovat

Jihovýchod navazuje na oblast Východních lesů. I zdejší kulturní tradice mají kořeny v Hopewellské a Mississippské kultuře. Hlavní význam mělo zemědělství, méně lov, rybolov a sběr planých rostlin. Obydlím byly dlouhé domy, chýše s hlíny a rákosu i dřevěné sruby. Typická je matrilineární rodina a demokratické (Kríkové, Čerokíové) nebo monarchistické (Načezové) uspořádání společnosti. Osady někdy připomínaly města s chrámovými mohylami a palisádovou hradbou. Seminolové a Timukuové v bažinách Floridy žili v chýších čikí postavených na kůlech, prosluli výrobou kánoí, rybolovem i výrobou patchworkových oděvů. Náboženský život a rituály byly spojeny s pěstováním kukuřice.

 
Tullokčíško (Pije z kamene), čoktóský hráč lakrosu, 1834
 
Menawa, náčelník Kríků, 1837
 
Příslušník kanibalského kmene Atakapa, 1735.

Velké pláněEditovat

 
Mato Tohpe, náčelník Mandanů na obraze George Catlina

Kultura prérijních indiánů, zobrazená v mnoha knihách a filmech, je dobře známa i mezi neodborníky. Byla založena především na lovu bizonů, významný byl i sběr jedlých rostlin (hlízy dětelníku plody muchovníku) a od 16. stol. také chov koní. Koně indiánům velmi usnadnili kočovný život i lov bizonů. Usedle žijící Mandani a Pónýové byli zemědělci. Obydlím bylo týpí z bizoních kůží, u usedlých kmenů i hliněné zemnice. V životě mužů měl velký význam boj, úspěšní válečníci se zdobili orlími pery a nosili okázalé čelenky. V náboženství byl uctíván Velký duch a jeho poslové - hromoví ptáci. Obřady byly spojeny s očistou v potní chýši a kouřením dýmky. Významným obřadem byl Tanec slunce, později též Tanec duchů a Powow.

 
Osedžský bojovník, 1834
 
Ten, který drží nepřítele, náčelník Vraních indiánů na obraze E. A. Burbanka
  • Algická jazyková rodina
    • Arapahové (Arapaho, Arapahoe, Arrapahoe, Innun-ína)
    • Atsinové (Atsina, Gros Ventre)
    • Černonožci (Blackfoot, Siksika)
      • Kainahové (Kainah, Blood)
      • Pieganové (Piegan)
      • Vlastní Černonožci (Siksika)
    • Kríové (Cree, Nehiyonuk, Nehiyaw)
      • Kríové z Plání (Plains Cree, Nehiyaweni)
    • Odžibvejové (Ojibwa, Ojibway, Ojibwe)
      • Odžibvejové z Plání (Plains Ojibwa, Plains Ojibway, Plains Ojibwe, Anishinaabe)
    • Šajeni (Cheyenne, Sheyenne, Shahyena, Tsétsistas)
  • Juto-aztécká jazyková rodina
  • Kaddoská jazyková rodina
  • Kajova-tanoská jazyková rodina
  • Na-denéjská jazyková rodina
 
Sedící býk v roce 1885

Náhorní plošina (Plateau)Editovat

Nejmenší kulturní oblast Severní Ameriky na území států Idaho, Washington, Montana a jihozápadní Kanady. Zdejší obyvatelé se živili hlavně sběrem jedlých rostlin (muchovník, cibulky ladoníku), lovem jelenů i rybolovem. Od 18. stol. se rozšířil chov koní a některé kmeny se přiblížily kultuře prérijních indiánů. Obydlím byly týpí nebo polopodzemní chýše ze dřeva a drnů. Indiáni žili v rodinných tlupách a byli méně bojovní než prérijní kmeny.

 
Žádný roh, bojovník Nez Perceů na obraze George Catlina

.

 
Králičí ocásek, žena z kmene Bannoků

Severozápadní pobřežíEditovat

Kultura severozápadních indiánů byla založená na lovu pravidelně migrujících lososů, ale i dalších druhů ryb a mořských živočichů. Menší roli hrál sběr bobulí a lov suchozemské zvěře. Tradičním obydlím byly dlouhé domy z dřevěných trámů, často zdobené totemovými sloupy, v nichž žilo pohromadě více rodin. Ze dřeva vyrábí i dlabané kánoe, masky či nářadí. Vynikají také v tkalcovství a košíkářství. Všechny předměty byly umělecky zdobené obrazy totemových zvířat. Náčelníci a jejich rodiny měli velkou moc, společnost byla strukturována. Významným obřadem byl potlač spojený s rozdílením darů. Zdejší indiáni znali otroctví a provozovali směnný obchod.

 
Anotkloš, náčelník Tlingitů, 1913
 
Bella Kúlové tančící v maskách při potlači
 
Žena z kmene Nutka, rytina z roku 1785

KalifornieEditovat

V Kalifornii žilo na poměrně malém území velké množství kmenů, některé z nich však byly vyhubeny během 19. stol., zvláště v době Zlaté horečky. Kalifornští indiáni byli mírumilovní sběrači, rybáři a lovci drobné zvěře, živili se hlavně žaludy dubů. Obývali společné polopodzemní chýše nebo jen wikapy z trávy a větví. Při obřadech se zdobili složitými ozdobami z peří. Prosluli zpracováním lýka a košíkářstvím.

 
Matka z kmene Hupa, 1924
 
Indiáni z okolí San Francisca, pravděpodobně Miwokové, obraz Ludwiga Chorise, 1822
 
Rafael Solares, náčelník Čumašů, asi 1895
  • Na-denéjská jazyková rodina
    • Četkové(Chetco, Chectco, Chit-dee-ne)
    • Hupové (Hoopa, Hupa, Natinookwa)
      • Čilulové (Chilula)
      • Vlastní Hupové (Hoopa Valley, Natinookwa)
      • Wilkutové (Whilkut, Redwood Creek)
    • Tolovové (Tolowa, Siletz Dee-ni)
    • Umpkvové (Umpqua, Upper Umpqua, Etnemitane)
    • Vailakiové (Wailaki, Eel River Athapascan)
      • Katové (Cahto)
  • Penutijská jazyková rodina
    • Jokutové (Yocut, Yokuts)
      • Mariposové (Mariposa, Wukchumni)
      • Severní Jokutové (Northern Yokuts, Buena Vista Yokuts, Tulamni )
    • Kostanové (Costano, Oholone)
      • Karkinové (Carquin, Ohlone) †
    • Maiduové (Maidu, Maidun, Májdy)
      • Horští Maiduové (Mountain Maidu, Yamani Maidu)
      • Jižní Maiduové (Nisenan)
      • Konkovové (Concow, Koyoomk'awi)
    • Miwokiové (Miwok, Miwuk, Miw·yk)
      • Jezerní Mivokové (Lake Miwok)
      • Pobřežní Mivokové (Coast Miwok)
      • Vnitrozemští Mivokové (Plains and Sierra Miwok, Yosemite)
    • Takelmové (Takelma, Takilma, Dagelma, Rogue)
    • Vintuové (Wintu, Wintun, Copeh)
  • Jazyková rodina Juki-Vappo
    • Jukiové (Yuki, Yukiah, Ukiah, Ukomno'm, Round Valley Indians)
    • Vappové (Wappo, Guapo, Ashochimi)

Velká pánevEditovat

Polopouštní oblast na území Nevady a Utahu obývají indiáni, živící se tradičně sběrem rostlin a lovem drobné zvěře včetně hadů a králíků, v příznivých oblastech i zemědělstvím. Od 18. stol. se rozšířil chov koní. Indiáni zde žili kočovně, obydlí byla jednoduchá, jen přístřešky z trávy a kůže, jednoduchý byl i oděv. Z umění a řemeslných dovedností vynikali zvláště v košíkářství.

 
Ma-wo-ma, náčelník Šošonů
  • Juto-aztécká jazyková rodina
    • Čemeveviové (Chemehuevi, Colorado River Indians)
    • Jutové (Ute, Nyc, Núuc)
    • Monové (Mono, Monachi, Kucadikadi)
    • Pajutové (Paiute, Nume)
      • Pajutové z Owenského údolí (Owens Valley Paiute, Eastern Mono, Numa)
      • Avanečové (Ahwahnechee, Yosemite Valley Paiute)
    • Šošoni (Shoshone, Shoshoni, Neme, Newe)
      • Jižní Šošoni (Southern Shoshone, Goshute)
      • Západní Šošoni (Western Shoshone, Nevada Shoshone)
    • Timbišové (Timbisha, Coso, Death Valley Shoshone)
  • Hokaská jazyková rodina

JihozápadEditovat

Indiánské kultury v oblasti jihozápadu navazují na dávné kořeny v anasazijské, mogolloonské či hohokamské kultuře. Autochtonní obyvatelé žili v pueblech postavených z hliněných cihel a věnují se zemědělství. Vynikají v umění a řemeslech jako je košíkářství, tkaní nebo zpracování tyrkysu a stříbra. Náboženství je spojeno s rituály, vázanými na zemědělství a počasí, jako je např. hadí tanec Hopiů. Postupně do oblasti migrovali ze severu kočovní lovci a sběrači, kteří od Pueblanů převzali zemědělství a řemesla, žili však ve wikapech z větví a trávy nebo polopodzemních hliněných domech hogan. Byli obávaní válečníci a dlouho odolávali bílým kolonizátorům. Od 16. stol. se v oblasti rozšířil chov koní, částečně též ovcí.

 
Geronimo - Goyathlay, náčelník Apačů, 1887
 
Mladá žena kmene Zuñi,1903
  • Juto-aztécká jazyková rodina
    • Hopiové (Hopi, Moqui, Hopituh)
    • Papagové (Papago, Tohono O'odham)
      • Píseční Papagové (Hia C-eḍ O'odham, Sand Papago, Areneños)
    • Pimové (Pima, Akimel O'odham)
  • Kajova-tanoská jazyková rodina
    • Tevové (Nambe, Pojoaque, San Ildefonso, San Juan, Santa Clara, Tano, Tesuque, Tewa)
    • Tivové (Isleta, Picuris, Sandia, Taos, Tigua, Tiwa)
    • Tovové (Jemez, Towa)
  • Kereská jazyková rodina
    • Keresové (Keres, Laguna-Kawaika, San Felipe-Katishtya, Santa Anna--Tamaiya, Santo Domingo-Kewa)
      • Akomové (Acoma, Aak'u)
      • Kočitové (Cochiti, Kotyit)
      • Ciové (Zia, Tsia)
  • Na-denéjská jazyková rodina
    • Apačové (Apache, Inde, Dine)
      • Bělohorští Apačové (White Mountines Apache, Ndee)
      • Čirikavové (Chiricahua, Ch’úúkʾanén, Č’ók’ánéń, Chokonni)
      • Chikariljové (Jicarilla, Tinde)
      • Lipanové (Lipan, Lipan Apache, Ypandes, Lépai-Ndé)
      • Meskalerové (Mescalero, Shis-Inday, Mashgalénde)
      • Tontové (Tonto)
      • Západní Apačové (Western Apache, San Carlos, Arivaipa,Innee, Nnēē)
    • Navahové (Navaho, Navajo, Naabeehó, Diné)
  • Zuňiové (Zuni, Zuñi, Áshiwi)

Střední Amerika, Mexiko a KaribikEditovat

AridoamerikaEditovat

Polopouště severozápadního Mexika a polostrova Baja California měly řídké osídlení. Lovci drobné zvěře a sběrači se v příznivějších oblastech zabývali i zemědělstvím, spojeným s důmyslnými závlahami. Na pobřeží Kalifornského zálivu též lovili ryby. Žili v domech ze dřeva a hlíny, wikapech nebo týpí, jednotlivé rodiny často odděleně od sebe. Od 16. stol. se rozšířil chov koní i dobytka. V náboženství hrálo velkou roli užívání halucinogenního kaktusu peyotlu.

 
Jakijský bojovník, 1896
 
Huicholský medicinman

MezoamerikaEditovat

Oblast nejvyspělejších kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s budováním měst, monarchickými nebo teokratickými státními útvary, vysoce rozvinutým uměním i počátky věd, např. astronomie a matematiky. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, aristokracie, poddaných a otroků. Náboženské systémy byly polyteistické, velkou roli hrály kulty slunce a deště, spojované s lidskými oběťmi i míčovými hrami. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, zvláště pěstováním kukuřice, agáve a zeleniny. Tradiční kultury byly v 16. stol. rozvráceny pod náporem španělských dobyvatelů.

 
Nezahualpili, vládce Texcoca, poč. 17. stol.
 
Mayský král K'inič Jahaab Pakal, Palenque, 7. stol.
 
Současní Mayové z Yucatánu

Karibská oblastEditovat

Tato oblast zahrnuje Velké a Malé Antily, pobřeží Střední Ameriky na jih od Yucatánu a poběží Jižní Ameriky mezi Panamou a ústím Orinoka. Původní obyvatelé se věnovali zemědělství a rybolovu, žili v chýších postavených na kůlech, oděv byl jen minimální. Kultura a náboženství byly ovlivněny Mezoamerikou, odkud převzali míčové hry a umělecká řemesla. Vynikali ve zpracování dřeva a výrobě dlabaných člunů. Obyvatelé ostrovů byli vesměs vyhubeni nebo zdecimováni zavlečenými nemocemi během 16. a 17. století, na pevnině původní obyvatelé dosud přežívají, často smíseni s obyvateli afrického původu.

 
Karibská žena, 1888
 
Žena z kmene Kuna v tradičním oděvu

Jižní AmerikaEditovat

AndyEditovat

Oblast vyspělých kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s monarchickými nebo teokratickými státními útvary, zemědělstvím, stavbou silnic a kamenných měst. Od 1. tis. př. Kr. se rozvíjelo umění, vědy a řemesla, na rozdíl od Mezoameriky zřejmě nebylo známo písmo, ale jen kipu. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, šlechty či úředníků a poddaných, existovaly stálé armády. Zdrojem obživy bylo zemědělství (brambory, kukuřice) a chov domácích zvířat (lamy, psi, krůty, morčata). Náboženské systémy byly polyteistické, někdy spojené s lidskými oběťmi. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Ve 14. stol. oblast politicky sjednotili Inkové, i přes násilné přerušení kontinuity vývoje pod náporem španělských dobyvatelů v 16. stol. tradiční kultura přežívá.

 
Močický bojovník, 5. stol.
  • Ajmarská jazyková rodina
  • Araukánská jazyková rodina
 
Kečujská žena
 
Vládce Inků Sinči Roka, 1615
  • Čimújská jazyková rodina
  • Čokóská jazyková rodina
  • Kečujská jazyková rodina
  • Uru-čipajská jazyková rodina
    • Čipajové (Chipaya, Puquina, Uchun Maa Taqu)
    • Uruové (Uro, Uru, Oruro, Qhas Qut suñi)
  • Atakamové (Atacama, Atacameño, Ulipe, Kunza, Likan-antai, Likanantaí)
  • Čačapojové (Chachapoya, Sach'a phuyu, Sach'a-p-qulla) †
  • Čangové (Chango, Camanchaco, Camanchango, Chinchorro) †
  • Djagitové (Diaguita, Diaguitos, Calchacqui, Quilimes) †

AmazonieEditovat

Největší kulturní oblast Ameriky obývaná největším počtem etnických skupin. Někteří antropologové oblast Velké Amazonie rozdělují na více dílčích oblastí. Většinou žili zdejší indiáni usedle v osadách tvořených velkými společnými domy, kde se spí v hamakách. Např. u Janomamů je celá osada tvořena jediným domem šabono. Většina etnik se živí tropickým zemědělstvím, zvláště pěstováním manioku, rybolovem, sběrem (např. plodů palem chonta a pupuhna, léčivých rostlin i lovem drobné zvěře (např. opic, pekariů). Obyvatelé sušších oblastí na jihu a východě Brazílie, např. Ňambikwarové a Botokudové, jsou především lovci a sběrači. Významné je použití šípových jedů, léčivých, povzbudivých a psychotropních rostlin (např. guarana, ayahuasca), které mají význam i v náboženství.

 
Lovec kmene Jagua
 
Děti z kmene Ašáninka
 
Holčička z kmene Terena
 
Chívarský muž
  • Čibčská jazyková rodina
  • Chívarská jazyková rodina
 
Janomamská dívka, 1997
 
Tupinambové. Hans Staden, 1557
 
Bororové, kresba Hercula Florence, 1829
 
Botokudská žena
 
Kofánský šaman, 2006

Gran ChacoEditovat

Nejmenší kulturní oblast Jižní Ameriky na území dnešní Paraguaye a přilehlých oblastí Bolívie, Brazílie a Argentiny, pokrytá bušem a suchými lesy. Zdejší obyvatelé byli tradičně sběrači a lovci, u řek i rybáři. Důležitým zdrojem potravy jsou lusky stromu inga či listy cesmín, z nichž připravují čaj maté. Většina zdejších kmenů žila v menších, rodinných tlupách, ale například společnost Kaďuveů zahrnovala dědičné náčelníky, svobodné a otroky. velkou duchovní i politickou moc měli šamani. Ve výtvarném umění se nejvíce rozvinulo tetování a malování těla. Od 16. století se šířil chov koní i dobytka, způsob života domorodců byl ovlivněn budováním jezuitských redukcí.

 
Kaďuvejská žena s tradičním malováním, 1892
 
Lovec z kmene Guajakí
 
Žena z kmene Matako
  • Tupijská jazyková rodina
  • Gvajkurúská jazyková rodina
  • Aravacká jazyková rodina
  • Lengujská jazyková rodina
  • Matacká jazyková rodina
    • Ašlušlajové (Ashlushlay, Chulupí, Nivaclé, Niwaklé )
    • Čorotíové (Choroti, Yofúaha, Iyo'wujwa)
    • Matakové (Mataco, Wichí, Lhamtés, Weenhayek, Noctenes, Matahuayo)
      • Makáové (Maká, Maˈka)
  • Zamucká jazyková rodina
    • Ajoréové (Ayoreo, Ayoreode, Morotoco, Poturero, Zamuco)
    • Čamakokové (Chamacoco, Xamicoco, Ishír, Bahía Negra, Ebidoso, Tumarahá)
  • Čikitano (Chicquitano, Bésiro, Tarapecosi)
  • Luléové (Lule, Lulés, Tonocote)
  • Vilelové (Vilela, Atalalá, Chulupí, Waqha-Umbawelte)

Patagonie a Ohňová zeměEditovat

 
Mapučové na konci 19. století

Řídce osídlená oblast pokrytá travnatými pampami a polopouštěmi, na západě i lesy. Původní obyvatelé byli většinou kočovní lovci, žijící v přístřešcích z kůží a větví zvaných toldo. Lovili lamy guanako a pštrosy nandu, oblíbenou zbraní byla bola. Od 16. stol. se rozšířil chov koní. U Mapučů a některých dalších skupin, se pod vlivem andských kultur rozšířil usedlý způsob života a počátky zemědělství. Na západním pobřeží a v oblasti Ohňové země žili rybáři, sběrači a lovci mořských savců v malých rodinných tlupách. Čluny i přístřešky zhotovovali z kůry a kůží. Obyvatelé jižní Patagonie a Ohňové země byli během 19. a 20. stol. vyhubeni nebo přežívají v malém počtu.

 
Tevelčéský muž
  • Alakalufská jazyková rodina
  • Araukánská jazyková rodina
    • Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)
    • Ngulučové (Nguluche, Moluche)
    • Pevenčové (Pehuenche, Pewenche)
    • Pikunčové (Picunche, Quillotanes, Maipochoes)
    • Rankilčové (Ranquel, Rankülche)
    • Viličové (Huilliche, Williché, Tsesungún)
 
Rodina Jaghanů, 1882
  • Čonská jazyková rodina
  • Gvajkurúská jazyková rodina
    • Čanáové (Chaná, Sari)
    • Čarrúové (Guenoa, Bohán, Charrúa) †
    • Jarové (Yaro, Yarro) †
    • Minuaneové (Minuane)†
  • Jagani (Yaghán, Yahgan, Yámana, Tequenica)
  • Kalčakíové (Cacán, Kaka, Calchaqui, Diguita)
  • Warpéové (Warpe, Huarpe, Cuyo, Puntano )
    • Alentiakové (Alyentiyak, Huarpe, Allentiac)
    • Milkajakové (Milykayak, Millcayac).

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat