Imst

obec v okresu Imst v Rakousku

Imst je město v rakouské spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst. Městem protéká řeka Inn. V obci žije přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.

Imst
Johanneskirche 2011.JPG
Imst – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška827 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
spolková zeměTyrolsko
okresImst
Imst
Imst
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha113,4 km²
Počet obyvatel10 504 (2018)[1]
Hustota zalidnění92,6 obyv./km²
Správa
StarostaStefan Weirather (Alle für Imst)
Oficiální webwww.imst.tirol.gv.at
E-mailgemeinde@imst.gv.at
Adresa obecního úřaduRathausstraße 9
6460 Imst
Telefonní předvolba05412
PSČ6460
Označení vozidelIM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1949 byla v Imstu založena první SOS vesnička na světě.[2]

PolohaEditovat

Imst leží v nadmořské výšce 828 m n. m. v Oberinntalu, na okraji Lechtalských Alp. Nejvyšší horou oblasti je Muttekopf s 2774 m n. m.

Imst sousedí s: Stanzach, Pfafflar, Häselgehr, Namlos, Tarrenz, Gramais, Zams, Schönwies, Mils bei Imst, Imsterberg, Karrösten a Arzl im Pitztal.

 
Pohled na Imst

HistorieEditovat

Nejstarší stopy osídlení v okolí Imstu pocházejí z doby bronzové.

První písemná zmínka je z roku 763, kde je Imst poprvé zmíněn jako "in opido Humiste" - součást základního vybavení klášterního kostela svatého Petra, postaveného ve Scharnitzu diecézí Freising.[3] Název údajně pochází z rané podoby latinského humidus (vlhký), která byla spojena se slovotvorným morfémem -iste. Název lze přeložit jako mokré pole, vlhká půda. Geneze toponyma: 1120 jako "Uemeste", 1143 jako "Umiste", 1278 jako "Umeste", 1296 jako "Ümst". V pozdním středověku nakonec převládla výslovnost Imst.[4]

V roce 1266 získal Meinhard II. Tyrolský oblast z bavorského vlastnictví a v roce 1282 udělil Imstu tržní práva. V roce 1822 došlo k velkému požáru. V roce 1898 získal Imst městská práva.

Imst sehrál významnou roli v éře národního socialismu, když jako první tyrolská obec udělil Adolfu Hitlerovi čestné občanství již v roce 1933, což bylo přehodnoceno až v 90. letech 20. století. Ještě nedávno vzbudila rozruch a diskusi ulice pojmenovaná po "největším nacistickém básníkovi v Tyrolsku" Jakobu Koppovi, kterou se nepodařilo přejmenovat.[5][6][7]

Hermann Gmeiner, konfrontovaný s bídou válečných sirotků a dětí bez domova po druhé světové válce, založil v roce 1949 sdružení SOS dětské vesničky. S přáteli postavil první dětskou vesnici na světě v Imstu, která byla otevřena 15. dubna 1951 po dvouletém stavebním období.

SportEditovat

Imst je častým dějištěm mezinárodních závodů ve sportovním lezení, např. mistrovství Evropy v roce 2010 nebo mistrovství Evropy juniorů v roce 2013.

Na začátku července je Imst cílovým místem běžeckého závodu Gletschermarathon Pitztal - Imst,v rámci maratonu se běží i půlmaraton a Run fun běh na 11 km,které se startují ve Wennsu

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Imst na německé Wikipedii.

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. Tyrol-Guide.com. www.tyrol-guide.com [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-03. 
  3. BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch / Abt. 2. Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals Bd. 1. Bis zum Jahr 1140.. Innsbruck: Universitätsverl. Wagner, 2009. 399 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 501323164 S. 25–27. 
  4. STEINHAUSER, Walter. Imst in Tirol. Veröffentlichungen des Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum. 1974, roč. 54, s. 235–238. Dostupné online [cit. 2021-08-29]. 
  5. die tiwag.org - Ein Nazi-Dichter, eine nach ihm benannte Straße in Imst und ein Bürgermeister, der den Ernst der Sache noch nicht begriffen hat. www.dietiwag.org [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  6. Schwierige Vergangenheitsbewältigung in Imst: Die Jakob-Kopp-Straße erinnert an Nazi-Dichter: Nazidichter als Namenspatron für Sackgasse. meinbezirk.at [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy) 
  7. PARTH, Thomas. Diskussion um Imster Straßenname wegen NS-Hintergrund. Tiroler Tageszeitung Online [online]. 2020-10-02 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazyEditovat