SOS dětské vesničky

SOS dětské vesničky jsou nestátní nezisková organizace, která pomáhá ohroženým rodinám v péči o své děti a poskytuje kvalitní alternativní péči dětem, které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině.

SOS dětské vesničky
Zakladatel Hermann Gmeiner
Vznik 1949
Sídlo Vídeň, Rakousko
Ocenění Conrad N. Hilton Humanitarian Prize (2002)
DZI Seal-of-Approval
Barcelona Medal of Honor
Oficiální web www.sos-childrensvillages.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Myšlenka SOS dětských vesniček vznikla v Rakousku v roce 1949 jako jeden ze způsobů zajistit opuštěnému dítěti péči náhradních rodičů. Jejím původcem a následně realizátorem byl Rakušan dr. Hermann Gmeiner, který ideu spojit opuštěné děti s matkami, které děti nemají, uvedl ve skutečnost založením SOS dětské vesničky v rakouském Imstu. Tehdy byla zaměřena především na válečné sirotky a v důsledku války na opuštěné děti. Základem bylo přiblížit podobu této náhradní péče co možná nejvíc skutečné rodině – matka s dětmi žije v samostatném domě v podpůrném prostředí vesničky. Hlavní zásadou je nerozdělovat od sebe sourozence. Prvnímu domu dal H. Gmeiner název Dům míru, posléze vznikly další; dodnes je "prototyp Imst" vzorem pro další země, jak prakticky, snadno a relativně levně realizovat náhradní rodinnou péči dětem, kterým vlastní rodina selhala.

SOS dětské vesničky v České republiceEditovat

V roce 1967 Hermann Gmeiner přijel na pozvání České pediatrické společnosti představit tento projekt do tehdejšího Československa. V roce 1968 vzniká nejdříve Kruh přátel SOS dětské vesničky a posléze Sdružení SOS dětských vesniček[1] a bylo založeno Konto 777 SOS dětské vesničky. O rok později, v roce 1969, je na kontě (na tehdejší dobu obrovská suma) 28 miliónů Kčs a zahajuje se výstavba vesničky v Doubí u Karlových Varů. V roce 4. 10. 1970 tato vesnička zahajuje činnost a pokládá se základní kámen vesničky v Chvalčově na Kroměřížsku. Její výstavba začíná v roce 1971, o rok později 1972 se začíná stavět vesnička v Brně-Medlánkách a rok nato 1973 spouští činnost vesnička ve Chvalčově.

Období normalizace sedmdesátých let nepřálo žádné formě občanských iniciativ – v roce 1974 byly vesničky převedeny pod pravomoc státu a o rok později ustavena komise k likvidaci Sdružení. To bylo obnoveno po listopadu 1989, následně byly Sdružení předány fungující vesničky v Doubí a Chvalčově a roku 1996 znovu zahájena výstavba vesničky v Brně-Medlánkách, která byla pro děti otevřena v roce 2003.

V roce 1993 bylo Sdružení SOS dětské vesničky přijato za řádného člena mezinárodní organizace SOS Kinderdorf International se sídlem v Rakousku.

Cílem SOS dětských vesniček v České republice je dlouhodobě pomáhat ohroženým dětem vyrůstat v láskyplném prostředí se svými vlastními rodiči nebo pěstouny.

Idea a koncepceEditovat

SOS dětské vesničky jsou jedna z nejvýznamnějších neziskových organizací zabývající se dlouhodobou přímou pomocí ohroženým dětem. S vizí, že každé dítě si zaslouží vyrůstat v bezpečném a láskyplném prostředí rodiny, poskytují širokou škálu služeb a zázemí pěstounským rodinám, preventivní, okamžitou a následnou péči ohroženým dětem i mladým dospělým.

PĚSTOUNSKÁ PÉČE / služby pro pěstouny – SOS Přístav

Komplexní služby pěstounským rodinám. Jedná se o služby poradenské, psychologické, terapeutické, pedagogické, sociální, odlehčovací.

PREVENTIVNÍ PÉČE – SOS Kompas, SOS Kajuta

Odborné služby terénních sociálních pracovníků rodinám ohroženým odebráním dítěte. Jedná se o zajištění preventivní péče rodinám s dětmi ve složité životní situaci, kterou sami nedokáží řešit. Cílem péče je stabilizovat rodinu a předejít odebrání dítěte.

OKAMŽITÁ POMOC – SOS Sluníčko

SOS Sluníčko je zařízením s nepřetržitým provozem pro děti v krizové situaci, které vyžadují okamžitou pomoc. SOS Sluníčko pomáhá rodinám, které se na přechodnou dobu nemohou o dítě postarat a také dětem zanedbávaným nebo týraným.

NÁSLEDNÁ PÉČE – SOS Kotva

Příprava mladých dospělých z dětských domovů a pěstounských rodin na samostatný život.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-681-0. Kapitola Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století, s. 55. 

Externí odkazyEditovat