Wikipedie

Hvozdík sivý

druh rostliny

Hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) je vytrvalá, trsnatá, polštářovitá rostlina, která je nejvíce zdobná v době květu, kdy vystavuje na obdiv své světle až tmavě růžové květy. Je v Česku sice původní druh, avšak v přírodě se vyskytuje se pouze řídce a je považován za bylinu ohroženou vymizením.

Jak číst taxoboxHvozdík sivý
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus 'Tiny Rubies')
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďhvozdíkovité (Caryophyllaceae)
TribusCaryophylleae
Rodhvozdík (Dianthus)
Binomické jméno
Dianthus gratianopolitanus
Vill., 1789
Synonyma
  • hvozdík grenobelský
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Polštářovitý trs
Hvozdík sivý kultivar 'firewitch'

Vědecké druhové jméno gratianopolitanus odkazuje na starořímské pojmenování „Gratianopolis“ současného východofrancouzského města Grenoble.[1][2][3][4]

Rozšíření editovat

Je rozšířen ostrůvkovitě z Velké Británie přes Belgii, Francii, Švýcarsko, Německo, Česko, Slovensko a Polsko až po Ukrajinu. V České republice roste hvozdík sivý výhradně v Čechách, na Moravě nikoliv. Vyskytoval se u Moravského Krumlova, ovšem v polovině 20. století tam vyhynul. V Čechách se bylina dosud vyskytuje např. v přírodní památce Modřanská rokle a v přírodních rezervacích Prokopské údolí a Zvolská homole. Mimo těchto vyjmenovaných středočeských stanovišť vzácně roste na omezeném počtu míst v Českém středohoří, Doupovské pahorkatině, Českém krasu, ve středním Povltaví a středním Polabí.[1][2][4][5]

Ekologie editovat

Jeho domovinou jsou teplejší oblasti se suchými, humózními, neutrálními až zásaditými půdami, které nemusí být hluboké a nacházejí se na různých geologických podložích. Většinou se objevuje na suchých trávnících na skalách a skalnatých svazích, ve skalních štěrbinách, na půdách skeletových a na minerály bohatých. Hemikryptofyt vyskytující se hlavně na výslunných stanovištích, snáší však i částečné zastíněné skalní partie. Kvete obvykle v květnu a červnu. Počet chromozomů se uvádí 2n = 90, méně častěji 2n = 60 a stupeň ploidie x = 6 nebo x = 4. Rostlina se v zahradnictví rozmnožuje předpěstováním semenáčů z výsevu nebo rozdělením větších trsu. Při déletrvajícím dotyku s rostlinou může u choulostivé osoby nastat alergická reakce následkem obsažených triterpenoidních saponinů.[2][4][6][7]

Popis editovat

Vytrvalá, řídce až hustě trsnatá, polštářovitá bylina se vzpřímenými, lysými, sivě zelenými, 5 až 15 cm vysokými lodyhami, která vyrůstá ze silného kořene s plazivým, větvícím se oddenkem. Lodyha je krátce vystoupavá nebo přímá, na průřezu oblá či tupě hranatá, mívá tři až šest lodyžních článků s nevýraznými uzlinami a u báze krátce dřevnatí. Z dvoumilimetrových pochev na lodyze vyrůstají stálezelené čárkovité listy asi 2 mm široké, na vrcholu špičaté a kratší než lodyžní článek. Lodyha je zakončená jedním, zřídkakdy dvěma či třemi květy ve vidlanu.

Oboupohlavný, vonný květ má čtyři eliptické či vejčité podkališní listence (tzv. kalíšek), z nichž vnitřní jsou zašpičatělé a slabě fialově naběhlé. Kalich je trubkovitý, pětizubý, hustě žilnatý, zelený a fialově naběhlý. Koruna má pět obvejčitých lístků, u báze klínovitě zúžených, nepravidelně jednoduše či dvojitě zubatých, 10 až 15 mm dlouhých, červených nebo růžových a s nehtem v délce kalichu. V květu je deset tyčinek s prašníky a jednopouzdrý semeník se dvěma čnělkami s bliznami. Květy opyluje hmyz.

Plod je vejčitá, hnědá, jednopouzdrá tobolka asi o třetinu delší než kalich a otvírá se čtyřmi zuby. Obsahuje tmavě hnědá, asi 2,5 mm velká, vejčitá semena s oboustranně vyniklým středním žebrem.[1][2][3][4][6][8] [9]

Ohrožení editovat

Hvozdík sivý je v české krajině poměrně vzácný a vyskytuje se jen na omezeném počtu míst. Jako skalní rostlina je ohrožován přímým ničením stanovišť plynoucí z vlastní činnosti lomů, nestabilními místy, sesuvy půdy nebo zarůstáním expanzivními rostlinami.

Proto je v „Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky z roku 2017“, stejně jako ve Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb., zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2r, §2).[1][8][10][11]

Význam editovat

Hvozdík sivý se často pěstuje jako skalnička, je na půdu a údržbu nenáročný. Snese středoevropské klima, ale pro dobrý růst a kvetení potřebuje průběžně vlhkou, mírně zásaditou a poněkud hrubozrnnou hlínu, která zaručí dokonalé odvodnění; v trvale vlhké půdě obvykle zimu nepřežije. Snáší teplo a příležitostné epizody sucha lépe, než ostatní druhy hvozdíků.

Vytváří trsy s četnými, voňavými květy, které jsou také vhodné na různé obruby záhonů s nízkými rostlinami. Mimo kvetení vytváří rostlina po celé vegetační období atraktivní rozložitý polštář modrošedých až šedozelených listů. Byl vyšlechtěn velký počet kultivarů lišících se velikosti rostlin i tvarem a zbarvením květů.[1][2][8]

Galerie editovat

  •  
    Kultivar 'Baths Pink'
  •  
    Kultivar 'la Bourboule'
  •  
    Kultivar 'Red beauty'
  •  
    Kultivar 'Dinetta'

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e RAK, Lubomír. BOTANY.cz: Dianthus gratianopolitanus [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 2007-07-07 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e HEJNÝ, Slavomír; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Dianthus gratianopolitanus, s. 207–208. 
  3. ↑ a b CIBULKA, Radim. Hvozdík sivý [online]. Salvia – ekologický institut, z. s., Praha 8, rev. 20.11.2018 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d GOLIAŠOVÁ, Kornélia; MICHALKOVÁ, Eleonóra. Flóra Slovenska VI/3 [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2012 [cit. 2021-10-21]. Kapitola Dianthus gratianopolitanus. ISBN 978-80-224-1232-2. (slovensky) 
  5. ↑ POWO: Dianthus gratianopolitanus [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2021 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b CHYTRÝ, Milan; PYŠEK, Petr; LEPŠ, Jan et al. PLADIAS: Dianthus gratianopolitanus [online]. Botanický ústav AV ČR, Masarykova univerzita v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2014–2021 [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ Plant Finder: Dianthus gratianopolitanus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c KUŤKOVÁ, Tatiana. Hvozdík sivý [online]. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity, Lednice [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Dianthus gratianopolitanus [online]. NC State University, Raleigh, NC, USA [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ GRULICH, Vít; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky, cévnaté rostliny. S. 75–132. Příroda [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2017 [cit. 2021-10-21]. Čís. 35, s. 75–132. Dostupné online. ISSN 1211-3603. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hvozdík_sivý&oldid=21290786“