Otevřít hlavní menu

Hrotovice (zámek)

zámek v Česku

Zámek Hrotovice stojí na náměstí ve městě Hrotovice na Třebíčsku. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Hrotovice
Overview of Hrotovice Castle in Hrotovice, Třebíč District.jpg
Základní informace
Sloh barokní
Architekt Mořic Grimm
Výstavba před 1561 (tvrz)
Přestavba počátek 17. století (renesanční zámek), počátek 18. století (barokní)
Materiál kámen
Stavebník neznámý
Současný majitel město Hrotovice
Další majitelé Osovští z Doubravice, Zahrádečtí ze Zahrádek, Rodenové z Hirzenau a Hagendorfu, Sinové
Poloha
Adresa Náměstí 8. května 1, Hrotovice, ČeskoČesko Česko
Ulice Nám. 8. května
Souřadnice
Hrotovice (zámek)
Hrotovice (zámek)
Hrotovice (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 32370/7-2649 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První nepřímá zmínka o městě pochází z roku 1225, kdy je uváděn Dětřich z Hrotovic. První přímá zmínka pak pochází z roku 1349 a tvrz, která zámku předcházela, je poprvé doložena k roku 1561. Je však zřejmé, že vznikla mnohem dříve; nejpozději za Osovských z Doubravice, v jejich majetku město bylo v letech 14371561. Na počátku 17. století za Jiřího Zahrádeckého ze Zahrádek prošla přestavbou na pozdně renesanční zámek. Po Bílé hoře byl Jiřímu Zahrádeckému majetek zkonfiskován a na zámku dochází k rychlému střídání majitelů. Na začátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu prošel přestavbou v duchu baroka, jejíž realizací majitelé pověřili architekta Mořice Grimma, vyloučit se nedá ani účast Christiana Alexandra Oedtla. V roce 1845 se majitelem stali Sinové, kteří do zámku umístili kanceláře a byty.

Pozemková reforma na hrotovickém velkostatku probíhala v roce 1923, kdy Státní pozemkový úřad započal v lednu s parcelací, vypracovanou přídělovým komisařem v Myslibořicích. Úpravy se týkaly zbytkových statků ze dvora Myslibořice, ze dvora Boříkovice, ze dvora Krhova, ze dvora (Dalešice) a ze dvora Valče.

Provádění její však narazilo na prudký odpor nynějších uchazečů o půdu, zvláště v obci Hrotovicích, kde byla nynější situace zaviněna samotnou obcí, která původně přejímala tamní zbytkový statek, nejlepší jeho část pak odstupovala drobným přídělcům, načež se značně znehodnoceného zbytkového statku zřekla. Kdežto ve všech ostatních případech byly změny přídělového plánu v celku dosti hladce provedeny, zorganisován byl v Hrotovicích proti jejich uskutečnění zjevný odpor a učiněny pokusy znepokojiti širší veřejnost. Celá záležitost byla projednávána ve správním výboru Státního pozemkového úřadu, který schválil výše naznačený postup úřadů a protesty části drobných přídělců zamítl. Jestliže ještě několik nespokojenců, zejména, osoby, které podle zákona přídělového nemají vůbec nároku na příděl půdy, činí nyní pokusy zneklidňovati veřejnost, pak nelze na takové projevy brát zřetele a třeba je co nejrozhodněji odmítnouti. (Ze Státního pozemkového úřadu.)

—Venkov, 31.03.1923, s. 10

Vedle toho byly zabaveny na bývalém panství Hrotovickém lihovary, patřící A. Dreherovi, v Klučově, Skrejích, Valči, Myslibořicích, Krhově, Hrotovicích, Dalešicích a Přešovcích a zřízeny z nich družstevní lihovary.[2] Po pozemkové reformě sídlila na zámku Správa státních lesů, která zámek prodala a přestěhovala se do nové budovy v Jaroměřicích nad Rokytnou.[3]

Prodá se zámek s velkou zahradou jakož i zahradnickým domkem čp. 20 v Hrotovicích-Morava. Zámek jest 2patrová masivní budova s traktem hospodářských budov, obývání ihned schopná, má 62 obytných místností bez nábytku. Zámecká zahrada ve výměře asi 6,5 ha má asi 1400 ovocných stromů, mimo stromoví divokého. Hodí se výborné k pěstování zeleniny aneb k jinému zahradnímu podnikání. V zahradě jest 1 patrový obytný dům pro zahradníka. Bližší zprávy podá buď Ředitelství státních lesů a statků v Třeboni nebo Správa státních lesů v Jaroměřicích n. Rokytnou. Zapečetěné nabídky, buď za veškeré objekty nebo jednotlivé části, označené: »Koupě zámku v Hrotovicích«, nutno zasílati nejdéle do 1. března 1934 na Ředitel. stát. lesů a statků v Třeboní. O došlých nabídkách vyhražuje si ředitelství volně uvážiti, aniž by bylo vázáno nejvyšší nabídkou.

Venkov, 18.02.1934[4]

V současné době jej využívá město.

ZajímavostiEditovat

  • V jedné z hospodářských budov zámku se narodil malíř Bohumil Zvěřina, jehož pamětní síň se dnes nachází v zámecké budově.

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-18]. Identifikátor záznamu 143936 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 01.06.1922, s. 9.
  3. Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 24.11.1938, s. 5.
  4. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 18.02.1934, s. 15.

Externí odkazyEditovat