Otevřít hlavní menu

Přírodní památka Hradní vrch Hukvaldy se nachází v obci Hukvaldy. Lokalita zahrnuje středověký hrad Hukvaldy na vrcholu kopce, na jehož svazích se rozkládá historická hradní obora. Přírodní památka byla zrušena čl. 6 Nařízení č. 3/2013 Moravskoslezského kraje ze dne 4.6.2013, na místo ní vyhlášena přírodní památka Hukvaldy.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Hradní vrch Hukvaldy
Torzo stromu v oboře
Torzo stromu v oboře
Základní informace
Vyhlášení 23. září 1999
Nadm. výška 303-481 m n. m.
Rozloha 70 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Frýdek-Místek
Umístění Hukvaldy (Sklenov)
Další informace
Kód 2080
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Hradní vrch (kopec)
Vrchol 481 m n. m.
Prominence 123 m ↓ sedlo s Kazničovem
Izolace 0,9 km → Kazničov
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Podbeskydské pahorkatiny
Poloha
Pohoří Podbeskydská pahorkatina
Souřadnice
Hradní vrch
Hradní vrch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lesní porost má charakter bučiny, staré 160-240 let. Sedm buků lesních bylo vyhlášeno za památné stromy. Staré stromy, v jejichž dutinách hnízdí holub, krutihlav, datel, strakapoud či lejsek, jsou stejně jako sušiny a torza stromů v lokalitě záměrně ponechávány. Nerozložené bukové listí brání vzniku bohatšího bylinného podrostu. Obora, která se zahrnuje krom přírodní památky Hradní vrch Hukvaldy také vrchol Kazničov (601 m), má rozlohu 457 ha a bylo v ní napočítáno cca 140 kusů daňčí a 120 kusů mufloní zvěře.

První zmínka o oborním chovu pochází z roku 1567. V tomto roce byla obora pro vysokou zvěř založena olomouckým biskupem Vilémem Prusinovským z Víckova. Zdá se, že biskupa k tomu vedly reprezentační důvody. Po celé období episkopátu biskupa Prusinovského máme doloženu snahu o získávání zvěře do obory jak z oborních chovů císařských statků ve východních Čechách, tak od aristokracie z celé Moravy. Zvěř byla odchytávána také na dalších biskupských statcích. Obora zřízená v podhradí hradu Hukvaldy zároveň poskytovala možnost pozorovat zvěř přímo ze zámku a je zde doložena i snaha ochočit si zvěř tak, aby se nebála lidí a na samotný hrad docházela.

LiteraturaEditovat

  • Štěpán Jan, Obora na Hukvaldech ve druhé polovině 16. století aneb oslavenec má 440 let , Práce a studie Muzea Beskyd 18/2007- společenskovědná řada, s. 24-39, ISBN 978-80-86166-22-3.