Hradecko (Kralovice)

část obce Kralovice v okrese Plzeň-sever

Hradecko je vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever, část obce Kralovice, 3 km severovýchodně od Kralovic. Katastrální území Hradecko zaujímá rozlohu 1038,58 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 130 obyvatel.[2]

Hradecko
Hradecko (Kralovice).JPG
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKralovice
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel130 (2011)[1]
Katastrální územíHradecko (10,39 km²)
Nadmořská výška470–480 m n. m.
PSČ331 61
Počet domů47 (2011)[1]
Hradecko
Hradecko
Další údaje
Kód části obce47244
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsí protéká Hradecký potok.

HistorieEditovat

Původní ves, zvanou Studená, Hrádkova ves nebo také Hrádek, založil v polovině 14. století Fremund z Krásného Dvora. První písemná zmínka o vsi je z roku 1372. Fremundův syn Ješek se psal z Hrádku a pravděpodobně ve vsi postavil tvrz, která však není písemně doložena. Tvrz stála na chlum chráněném z jedné strany rybníkem, z druhé potokem. Při zemních pracích na konci 19. století se na místě našlo zdivo, několik předmětů včetně pečetního prstenu pánů ze Šternberka. Po roce 1400 byl Hrádek připojen ke královskému hradu Křivoklátu. Roku 1422 se Hrádku zmocnil Aleš Holický ze Šternberka, v jehož vlastnictví byl do roku 1454, kdy vrátil Křivoklátsko králi Ladislavovi. Při tomto převodu není již tvrz v Hrádku zmiňována. Po polovině 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad byla ves i s tvrzí spálena a v následujících letech zarostla lesem a místo bylo nazýváno Hradeckem.

Roku 1525 daroval král Ludvík Jagellonský pustou ves Hrádkov Martinovi Kozlovci, který byl písařem na Křivoklátu a měl tam i manskou povinnost. Po smrti M. Kozlovce v roce 1538 získal Hradecko Florián Gryspek a připojil jej ke kaceřovskému panství. Rodu Gryspeků z Gryspachu byl majetek po Bílé hoře konfiskován a přešel do majetku plaského kláštera.

Opat Ondřej Trojer nechal v roce 1684 postavit 18 hospodářství a přestěhoval do nich poddané ze Sedlce, Babiny, Všehrd, Hodyně, Mladotic, Potvorova a Bílova. Každý z nich dostal k užívání okolo 30 strychů polí a louky na 2 vozy sena. Novou ves pojmenoval podle jména místa Hradeckem.

Ves byla v držení kláštera až do jeho zrušení v roce 1785, kdy přešla pod správu náboženského fondu. Roku 1826 přešla ves do majetku Metternichů. Po reorganizaci státních úřadů v polovině 19. století se stala samostatnou obcí v politickém a soudním okrese Kralovice.

Urbanistika a památkyEditovat

Kolem rozsáhlé návsi s rybníkem jsou po stranách obdélníka rozestaveny zemědělské usedlosti, v jižní části lze rozpoznat plánovité založení vsi. Na návsi také stojí malá kaplička z 19. století.

V lese Oleška stojí smírčí kříž, který je zároveň hraničním kamenem. Na pískovcové obdélné desce o výšce 91 cm, šířce 45 cm a tloušťce okolo 20 cm je z jedné strany vyrytý reliéf latinského kříže, z druhé strany reliéf tzv. berličkového kříže, na bocích se opakuje menší latinský kříž.

Nejvýznamnější památkou na katastru Hradecka je barokní hospodářský dvůr Hubenov vystavěný za opata Evžena Tyttla zřejmě podle plánů J. B. Santiniho-Aichela.

OkolíEditovat

Hradecko sousedí se Strachovicemi na severu, s městem Kožlany na jihovýchodě, s Kralovicemi na jihu, s hospodářským dvorem Hubenov na západě a s Vysokou Libyní na severozápadě.

Významní rodáciEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249. 

LiteraturaEditovat

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • Karel Rom: Představujeme obce regionu: Hradecko; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/2004), č. 6, s. 2.
  • kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, 1985

Externí odkazyEditovat